Pokusím se také něčím přispět do diskuse. Především hlavně pánové, ne všichni pěstitelé, a zejména ženského pohlaví, hodnotí modré peckoviny podle cukernmatosti a jestli se to dá vypálit. U mne sice Jojo neobstojí, ale má velké, pěkné plody. Někdo to chce na koláč, na zavaření. Tam se dodá cukr. A velkou předností je, že se dá opravdu pěstovat v oblastech s virovou šarkou. To třeba i některé odrůdy, kde je deklarována tolerance k této chorobě / Katinka a Tegera při vyšším napadení / jsou nepěstovatelné. Rozhodně bych se neodvážil doporučovat ty nejnovější německé odrůdy jako Jofela, Joganta a další. Vždyť jak dlouho je pěstujete? Vždyť je nemůžete ještě posoudit, pokud je nemáte vysazeny aspoň 10 let. A jestli vycházíte z katalogu prodejců, tak opatrně. V německých katalozích je vše vychválené, a neodpovídá to často skutečnosti. Vnímavost plodu na šarku po pěti létech nikdo nemůže seriozně posoudit.
Mne spíše zaráží, že se jedná o tkzv. sloupcovitou švestku. A prosím, sloupcová nebo sloupcovitá. Vždy jde o klamání spotřebitele. Pokud je to na podnoži Krymsk 1 / VVA-1/, je to Jojo na slabě vzrůstné podnoži. Naroste to podstatně menší strom, ale sám od sebe neroste sloupcovitě ani sloupcově. A kolik spotřebitelů je schopno takový strom dlouhodobě pěstovat opravdu do sloupcovitého tvarů? Ale prodejce to prodá o 100,- Kč dráž.. To je to, co je pro mne rozhodující. ne zvolená odrůda.
Miroslav Přasličák
