odruda Wangenheimova

Zaráží mě, že tak přesně víte, že jsou roubovány na myrobalánu.Pochybuji, že ve čtyřicátých letech se švestky roubovaly na podnože.Odruda wangenheimova bývá sama o sobě málo náročná, vitální,bujně rostoucí, a vysazována i do horších podmínek.

Akorát mě zaráží, že švestky roubované na wangen. podnoži bývají zakrslého vzrůstu.

rostislavik

Určitě jde o roubované stromy, protože odkopky, které z nich vyrůstají mají úplně jiné listy a plody na nich jsou žluté. Já mám na zahradě roubované i švestky domácí a jsou roubované na stejné podnoži jako v tom Wangeimhamkovém sadu. Zahradu jsem koupil před dvaceti lety od majitele, který měl v té době již okolo 75 let a stromy přitom sázel jeho otec. Již v době koupě zahrady měly tyto stromy okolo 60 let. Byly mohutného vzrůstu. Postupně je likviduji a sázím nové. Pro zajímavost jsem změřil obvod poraženého stromu a měl 165 cm.

Pak tedy pochybuji, že stromy byly roubovány ve čtyřicátých letech minulého století.Vždyť by musely být minimálně 70 let, a víc.Navíc jejich úroda by byla nevalná.50let, a víc, i 70 let se dožívají jádroviny, roubované na semenáčich, né tak peckoviny.

rostislavik

Staré stromy i celé sady, včetně slivoní které plodily již za války,  jsou ještě v Sudetech k vidění.  Mnohé z nich s podivem přinášejí ovoce ještě dnes.

Ten sad existuje dodones a zatím to vypadá, že i když jde o staré stromy, bude v něm letos slušná úroda. Stromy mají jednu nevýhodu, že větve jsou stářím už dost křehké. Vzpomínám si, že před dvěma lety abnormálně zarodily. Jinak v sousedství jsou vysázené Stanley před 25 lety a ty odcházejí prosycháním již nyní, ale pravidelně rodí každý rok.

Rád bych se zeptal na Wangenheimovu. Tata cca před 8 lety vysadil 30 Wangenheimových pološvestek (280 mnm, začíná tu Vizovická pahorkatina, cca 10 km jižně od Zlína, nevím jaká je půda, ale je to suchý na západ otočený svah, je ale blízko lesa. Stromy byly prvních pět let pravidelně prořezávané zahradníkem. Z těchto stromů ještě nebyla výraznější úroda, letos poprvé na několika stromech bude pár desítek plodů. Chtěl bych se zeptat, jestli mi můžete poradit co se dá dělat (hnojivo, ochrana před škůdci). Jsem laik a otec také, nedávno přišel od známého s radou, že "trnky" potřebují železo, takže má v úmyslu kolem stromů rozeset nějaký železný šrot ať to koroduje. Děkuju za každou odpověď. ivan

Nevím, při dnešní ceně železného šrotu... není to škoda? Nebude problém se sečením trávy či kultivací? Železem to ale asi nebude, ale i kdyby, rozsypat sáček zelené skalice za pár korun by bylo snazší.  
  Do teplejší lokality mi přijde Wangheimovy skoro škoda, dařilo by se nepochybně i hodnotnějším odrůdám. Wangheimova plodí obvykle 2. či 3. rokem po výsadbě, tak nevím, proč ty Vaše stávkují.

S tím šrotem máte nepochybně pravdu, navrhnu ten síran železnatý. K volbě Wangenheimovy máte asi také pravdu, že je jich tu škoda. Bylo to jedno z rozhodnutí, které nebylo nějak podloženo hlubším zkoumáním místních podmínek. Je ale pravda, že naše lokalita je oproti ostatni docela chladna a díky úzkému údolí, zde moc slunce druhou polovinu dne nesvítí. A marná je naše snaha pěstovat tady broskvoně nebo meruňky.

Myslím si, že by stromy mohly ovlivněny suchem, kterým byly zasaženy asi ve druhém roce po vysazení, přírůstky byly malé a museli jsme je pak několik let vždy v létě zavlažovat.

Nevím, třeba by stálo za to nějaké jiné hnojivo třeba draslo nebo fosforečné. Můžete mi radit nebo odkázat na literaturu apod.

Díky

ivan

Mají-li stromy dostatečné přírůstky, asi bych pro uspíšení plodnosti omezil nebo vynechal předjarní řez.. Pokud kvetou a plodů je pak málo, hodilo by se ošetřit stromy při odkvětu proti pilatce. Pohnojením se asi nic nepokazí, pokud ale není půda vyčerpaná např. po vykáceném sadu, nebude nejspíš zasadním problémem nedostatek živin.

Wangenheimovu švestku máme 40 let. Plodí každoročně, je samosprašná. Plody jsou středně velké spíše kulaté a sladké, skvělá švestková chuť. Výborné na knedlíky, koláče, kompoty a povidla, chutné i k jídlu syrové.   Provádět postřik proti mšicím a monilioze, přihnojovat NPK.  Šarkou netrpí je to pološvestka.  Pokorná