Kudy monilie?

"U Vás by bylo zajímavé nechat udělat chemický rozbor jednotlivých plodin v době sklizně na Vámi používané pesticidy - byla by to určitě precedentní informace, zda při dodržení OL jsou plodiny bez obsahu postřiků, nebo naopak se krmíte dobrovolně zbytky pesticidů, byť třeba v koncentracích pod teoretickými hygienickými limity."

I kdyby byl udělán perfektní laboratorní rozbor na zjištění zbytkové koncetrace pesticidů v konkrétní zahradě, stejně by vám taková informace byla v podstatě k ničemu, protože objektivní vliv těchto zjištěných zbytkových chemických látek na zdraví konkrétního člověčího jedince nelze explicitně stanovit. V nejlepším případě byse jednalo o jakýsi "kvalifikovaný odhad", ovlivněný subjektivními schopnostmi odhadce. "Bádalo" by se pak nad tím, copak by asi mohla či nemohla způsobit titěrná koncenrace zjištěné látky "A", látky "B", látky "C". Vliv těchto mírných a dlouhodobých kontaminací na zdraví živých organismů je velmi špatně diagnostikovatelný. Asi v tom smyslu, že když někdo dostane rakovinu, jak lze rozpoznat co bylo onou pravou příčinou a spouští rakovinného bujení? Že stříkal na své zahrádce? Anebo že celý život kouřil? Či měl genetickou indispozici? Jedl špatné jídlo? Měl stresy? Měl na střeše azbestové šablony? Pracoval v hutích? Vždyť i alkohol je také jed, jímž se převážná vetšina z nás "tráví" zcela dobrovolně a ráda.

Onen protipesticidní nátlak, který se zde místy objevuje v některých příspěvcích je v podstatě takové náboženství. Někdo prostě věří a jiný ne. Důkazy bohužel nejsou, jen víra a přesvědčení. Ale máme tu přece svobodu a demokracii proto, aby věřící i nevěřící si svá vyznání vzájemně tolerovali. Při dodržování platných zákonů a principů občanské sounáležitosti, samozřejmě. Když už jsme u tématu, například mě by velmi zajímalo, proč zdejší protipesticidní aktivisté vyčítají ostatním použité intenzivní metody při potlačování chorob na jejich zahradách, ale vůbec jim nevyčítají například jejich závislost na kouření? Vždyť tady důkazy o škodlivosti na zdraví máme zcela jasné! Naopak, ke kuřákům býváme obdivuhodně tolerantní. To holt jsou takové ty lidské paradoxy...

pane Wimpi, úplně špatně chápete, co se snažím dozvědět. Tady přeci VŮBEC nejde o diskuzi, zda z postřiků někdo dostane rakovinu a jiný ne, nebo ji dostane z kouření, pití, jídla, ovzduší či čehokoliv jiného. Vůbec nechci rozpoutávat nesmyslnou debatu o kumulativních dopadech jednotlivých složek životního prostředí každého jedince a o individuální odolnosti (mimochodem můj praděda pil, kouřil a umřel v 96). A´t si každý zváží sám, jaká rizika chce podstoupit, co a kolik bude jíst, pít a dýchat. Není to "nátlaku" - sám postřiky používám, byť způsobem minimalistickým a s maximálními OL u plodin ke konzumaci. Také je mi jedno, co si kdo na zahrádku stříká (pokud to nelétá přes plot ke mě jako herbicid našeho souseda). Co mě ale zajímá je, co po postřicích v plodinách zůstane. Prostě princip předběžné opatrnosti. Je zcela jasné, že chemická lobby výrobců nám informace nad rámec zákonných požadavků neposkytne, je jasné, že pesticidy mají řadu negativních známých dopadů (seznam např. zde) a je jasné, že rozkladem látek vznikají látky jiné, potenciálně rovněž škodlivé atd. Prostě by mě jen zajímalo, jestli při dodržení všech OL na plodinách a v nich nezůstane nic, nebo stopová množství, nebo je toho tam na pováženou. Jestli se to vy nebo někdo jiný rozhodnete konzumovat je mi fakt jedno. A jestli z toho někdo onemocní je jen filosofické tlachání, protože odpověď zná možná tak ten nahoře.

Pěkný den

jo a na vysvětlenou dodám, že Kukyho ovoce by bylo ideální na rozbor, protože stříká prakticky vše a zná OL a postupy, aspoň jsem ho takto odhadl dle příspěvků

Buďte ubezpečen pane Daníku, že nějaká měřitelná množství cizorodých látek v rostlinách po použití pesticidů jsou VŽDY i po uplynutí předepsané ochranné lhůty. Snažil jsem se vám ale vysvětlit, že je druhořadé až zbytečné, vědět co a kolik toho po postřicích v plodinách zůstane, když nevíme, co ta změřená zbytková množství daných látek s námi udělají. To, co tam zůstane se dá přesně laboratorně stanovit, ale už se nedá přesně stanovit, jak se s tím naše živá těla vypořádají. Toť vše.

Mě by to prostě zajímalo, zda neměřitelné koncentrace či významné. Osobně si iluze nedělám, sklízel jsem jablka pár let u Bolzána, před sklizní to majitel ještě šplíchnul proti skládkovým chorobám či proti propadu nebo čemu, za sezonu k 15ti postřikům, jistě OL dodržel, ale já ve finále nemohl dýchat přes zduřelou sliznici nosem a tekla mi neustále krev. To jsou jen okamžité reakce, co ty latentní a dlouhodobé. Takže má volba zní postřik ano, pokud bych jinak nic pořádného nevypěstoval, ale měsíc až dva před sklizní končím z principu předběžné opatrnosti. Možná kdybych ale věděl, že tam po uplynutí OL prakticky nic z postřiku nezůstane... ale to jsem odbočil od tématu vlákna.

...nemenovany ceresnovy sad. Ovocie krasne, velke a zdrave... Cervikov cerecne nepoznaju. Vsetko vraj slo odtial do Rakuska do velkoskladu a odtial malych obchodikov vo Viedni, u nas ste v obchode take nevideli. Brigadnici boli obcas upozorneni, ked sa striekalo a zberali taketo cerstvo postriekane ovocie, aby ho nejedli.

Iny priklad. Jahodovy sad tentokrat niekde v Anglicku. Postrek na skorozelene jahody, ktory ich zmenil z par dni na jahody zrele, cervene. Zakaz konzumacie a varovanie pre zberacov.

Velkopestovatelia si nemozu dovolit nieco take, ze nebudem striekat posledne 2-3 mesiace. Vysli by na psi tri... Nechcem sa zastavat postrekov alebo nepostrekov, ale toto je dnesna realita. Kazdy by chcel krasne, chutne, zdrave ovocie bez chemie. Asi take neexistuje. Len chemizovane. Vsetci to jeme a sme radi, ze sme to kupili tak lacno. Nejeden bio-vinohrad je modry od mednatych postrekov, kedze toto sa nepocita ako chemia. Dozenie sa to vacsimi prehnanymi davkami.

Natrafili ste na jablcko s mastnou supkou ako kacacie stehno?

Kdo chce doma pěstovat bez jakýchkoli rizik z možných násedků chemické ochrany, může sáhnout po produktech biologické přírodní ochrany, (například od fy Biocont). Má to ale háček, stojí to výrazně víc peněz, použití těchto produktů je složitější a v průměru nedosahují tak razantní účinnosti. Každý si ale může sám vybrat svou cestu. Jinak jedna dobrá zpráva na závěr: ačkoli množství aplikovaných pesticidů v zemědělství stále roste, průměrný lidský věk se nezkracuje, ale prodlužuje se.

Zdravím Vás pane Daníku! Verte, že nie ste sám, kto má skúsenosti s negatívnym účinkom pesticídov aplikovaných na jablká. O ich laxatívnom pôsobení po konzumácii umytých marketových plodov sa presvedčila aj moja rodina. Tiež by ma zaujímalo kvantitatívne chemické zloženie takýchto "potravín". Problém bude zrejme v tom, že na takomto výskume nemá asi nikto ekonomický záujem. Žijeme v "trhovej" dobe.

S názorom "...je druhořadé až zbytečné, vědět co a kolik toho po postřicích v plodinách zůstane, když nevíme, co ta změřená zbytková množství daných látek s námi udělají." nesúhlasím. Ak si nie som istý, do akej miery je chemicky ošetrené ovocie zdraviu škodlivé, pristupujem k nemu z titulu prirodzeného pudu sebazáchovy s opatrnosťou a svoje dopestované ovocie nebudem predsa takýmto spôsobom ohrozovať. Výrok "Ačkoli množství aplikovaných pesticidů stále roste, průměrný lidský věk se nezkracuje." má zrejme za účel vyvolať predstavu, že za dlhovekosť vďačíme väčšej chemizácii alebo fajčeniu. Opäť omyl. Ak hovoríme o Európe (nie o Indii či afrických štátoch), tak množstvo (kvantita) používanej chémie klesá. Zvyšuje sa sortiment a účinnosť jednotlivých pesticídov, vylučujú sa z používania tie, u ktorých bola zistená enormná škodlivosť voči ľudskému zdraviu a prírode. Vinohrady modré od meďnatých postrekov boli pred 100 rokmi ešte viac ako teraz a pritom neboli naši predkovia tak chorí ako sme dnes. Boli však viac narobení a zodratí od práce. Účinky anorganickej medi a síry na ľudské zdravie sú za tých 100 rok dobre zmapované. Preto sú tieto prípravky povolené pre ekologické vinohradníctvo a sadárstvo. Viac by nám poreferoval napr. p.Juraj Kafka.(Škoda, že sa dlho na fóre neozval.) Nemyslím si, že v dnešnej dobe plnej rezistentných kmeňov patogénov nie je možné aspoň vo vlastnej záhradke dopestovať nechemizované ovocie. Všetko záleží iba na nás- majiteľoch záhradiek. Nebráni sa Príroda voči kvantám organickej chémie tým, že vytvára tieto odolné spóry? Sme teda alebo nie sme Homo sapientés?

"Výrok "Ačkoli množství aplikovaných pesticidů stále roste, průměrný lidský věk se nezkracuje." má zrejme za účel vyvolať predstavu, že za dlhovekosť vďačíme väčšej chemizácii alebo fajčeniu."

Váš omyl, či úporná snaha o diskvalifikaci mých slov. Tento výrok má za účel vyvolat dojem, že člověk v současnosti žije mnohem zdravěji a kvalitněji, než kdykoli dříve. A tudíž používání pesticidů v zemědělské výrobě je jedním z mnoha nástrojů vynakládáných a využívaných lidskou společností pro dosažení této kvality. Moderní pesticidy jsou proto přínosem v oblasti výroby potravin, nikoli brzdrým elementem. Souhlasíte?

Na váš výrok s nadsázkou a smajlíkom k tomu som v duchu diskúznej pohody odpovedal takisto nadsázkou. Je preto zbytočné vyhľadávať snahu o diskvalifikáciu vaších slov. Prirodzene, že si nikto nemyslí, že predlžovanie veku Európanov je zásluha zvyšujúcej sa kvantity chemizácie poľnohospodárskej výroby. Správne ste sa opravil a previedol kvantitu na kvalitu a modernosť. Ale o tom som predsa písal! O akom brzdnom elemente v mojom príspevku hovoríte? Či sa dožívajú vyššieho veku aj v rozvojových krajinách, to si nedovolím hodnotiť. Viem iba, že tieto krajiny sú rajom pre export chemických koncernov vyrábajúcich pesticídy, že stále viac detí zomiera od hladu, na infekciu AIDS, na drogovú závislosť... Ale to už by sme zbytočne do široka prešli od postrekov proti monílii v záhradkách až k termostabilným aflatoxínom v arašídoch, o ktorých sa rozpisoval "predrečník". Naši predkovia sa stravovali oveľa jednoduchšie a zdravšie. Pri kvantách alergénov v súčasnom životnom prostredí bohate stačí, že do seba denne dostávame spolu s tepelne a chemicky upravenými modernými potravinami množstvo karcinogénov a voľných radikálov. Nevidím dôvod zvyšovať tieto riziká a striekať svoje ovocie v záhradke tesne pred dozretím. A pokiaľ ide o markety, to že kupujeme ovocie striekané takmer pred očami spotrebiteľov, považujete za príklad, kedy "Moderní pesticidy jsou proto přínosem v oblasti výroby potravin"?