Jaký druh Slivoně

Zdravíčko

chtěl bych se optat jaký druh slivoně je vhodný pro těžké jílovité půdy.

Děkuji

Do horších půdních podmínek, na mělké, kamenité a sušší půdy je vhodný semenáč myrobalánu. Do půd těžších a vlhčích se používají vegetativně množené podnože, nejčastěji St. Julien A. Tolik o těžkých půdách a podnožích v knize "Pěstujeme slivoně"od Jana Blažka a Václava Kneifla. Já mám slivoně také v těžké jílovité půdě ale na myrobalánu. Zatím prospívají dobře a také dobře plodí, je ale možné, že v budoucnu nastanou nějaké komplikace. PaR

Řekl bych, že těžká a jílovitá půda neprospívá žádné ovocné dřevině. Stejně jako PaR mám v takové půdě většinou slivoně na myrobalánech a jde to jakž takž. Že by si nějaká slivoňová odrůda speciálně v takové půdě libovala, to pochybuji. Každopádně slivoně snesou jílovici určitě lépe než třeba meruňky.

V r.1986 sme na svahu v ťažkej ílovitej pôde zakladali osadu. Buldozer sterasoval lúku a obnažil gitovitú spodinu, do ktorej sme sadili nielen ovocné stromčeky, ale s pomocou krompáča aj zemiaky. Zemiaky narástli ako noha veľké a stromkom, najmä broskyniam, marhuliam a slivkám sa darilo parádne, žiadna chloróza či iné neduhy. Íl zabezpečoval vlahu v časoch sucha. Po zarýľovaní maštalného hnoja každé 3-4 roky sa vytvorili ideálne podmienky pre tvorbu humuso-ílovitého komplexu, ktorý je zárukou úrodnosti. Metrákové úrody kvalitného ovocia toho boli dôkazom. Ílovica vylepšená rašelinou a hnojom či kompostom je to najlepšie, v čom môžete pestovať nielen kôstkoviny. Máme to viacerí overené vlastnými skúsenosťami, takže môžete veriť. Paľo

Ano, pokud se nepropustná jílovitá půda dostateně vylehčí vyzrálým kompostem + trocha říčního písku, je to pro ovocné stromy v pohodě. V případě marhulí a třešní bych rašelinu nedoporučoval. I já to mám odzkoušené na zahradě u zetě.

Problémem tam je ale voda. Nedaleko místa, kde jsem švestky sázel vyvěrá slabý pramen a malým potůčkem stéká poblíž švestek do potoka.Stromky jsou v pohodě, až na Tophit na podnoži St. Julien- ten je vsazen nejníže a nejblíž onomu potůčku. Včera jsem se tam byl dívat a zjistil, že doslova živoří. Zřejmě je podloží kolem něho často podmáčené, hlavně z jara a loni to bylo kromě července po celou vegeraci.

Pokusím se přemluvit zetě, aby mi kolem Tophitu pomohl udělat sporadickou drenáž, on totiž k ovocným stromkům nemá vůbec kladný vztah, snad jen trochu k té slivovici.

Ak máte pán Václav problém s vysokou spodnou vodou, tak studený vlhký íl životaschopnosti podpníkom veru nepridá. Písal som, že sme terasovali na svahu, takže dážďová voda sa nedržala v zóne koreňov, ale stiekla dole. Zrejme je dôležité aj minerálne zloženie ílu. Z toho nášho o 3 km ďalej robili v minulosti Habáni keramiku. Rašelina s Vitahumom a inými komponentmi, ktorú sme nechali doviezť, pomohla vyľahčiť íl, z ktorého sme navyše postupne vyberali obrovské hromady kameňov. Pravideľné hnojenie maštaľným hnojom, ktorý sa v ílu vstrebával 3 roky, robilo na stromoch hotové zázraky. Okrem jabloní, hrušiek, marhúľ na semenáčoch, broskýň, sliviek, čerešne, višne, vinohradu (70 hláv) a bobuľovín som na štvorárovej parcelke takmer na samom vrchu osady pestoval aj drieň veľkoplodý, mandlone, kiwi (chinensis aj arcuta), duľu, mišpulu, muchovník, aróniu a trnavskú(čiernu) morušu. Tak si viete predstaviť, že to cez leto pri pohľade od spodnej brány do osady vyzeralo ako zelená oáza. Viem, bolo to prehustené, ale napriek tomu to tá "nedobrá" ílovica zvládla vyživiť. Na piesčitej pôde by som nemal šancu-aj z hľadiska vodného režimu. Východné a severné vetry vysušovali nielen koruny stromov a vinohrad, ale aj pôdu. Práve íl dokáže veľmi dobre vlahu udržať. Pre vinič je veterná poloha veľmi dôležitá aj z hľadiska vymŕzania ťažňov. Napriek tomu, že osada je v okrajovej oblasti v predhúrí Karpát, neboli žiadne problémy s vymŕzaním. Hubové ochorenia sa vyskytovali ako všade inde. Prepáčte, trochu som odbočil od hlavnej témy. Paľo

tak jsem obědnal bagr

a stromkům nechal připravit díry 1x1x0.5 M do hloubky

jde mi o náplň těchto děr mám v plánu 20 cm natlapaného hnoje a 30 cm pěkné hlíny

nedělám nějakou blbost? popř jaký hnůj je nejlepší?

díky Vám za rady

Mám jílovitý spodek, takže musím dělat jámy pro stromky spíše do šířky. V opačném případě se vytvoří vana plná vody, bez možnosti jejího odtoku. Vytvářím pro stromky  určité převýšení proti okolnímu terénu. Na jaře po tání je vody nadbytek, v suchém létě musím zalít.  Pro 51.10 bych doporučil hnůj našlapat  na boky jámy, aby po jeho rozkladu v případě umístění dole v jámě, nedošlo k velkému sesednutí zasazeného stromku.

Hlavně aby ten hnůj byl dostatečně uležený, jinak spálí nové kořínky a stromek, i když zpočátku bude mít perfektní rozjezd, nakonec umře. Vlastní, blbá, zkušenost . Elena

Promíchejte hnůj se zeminou a pak zeminu.Přes tu vrstvu hnoje Vám kořeny nejspíš neprorostou.P