3 roky zasazená švestka, co s ní dál?

může prosím někdo poradit? třetím rokem zasazená švestka, bohužel nesázel jsem já a neznám odrůdu

loni na jaře klasicky ostříhaná jako jiné ovocné stromy, přírůstky jsou poměrně značné a v tuhle chvíli nevím co s ní dál

nebylo mi zatím tchánem "povoleno" se stromku více věnovat, to až letos

loni měl stromek asi 10 švestek

To by byla potrava pro zahradnického kacíře, škoda, že tu není. Dal bych mu za pravdu - tedy v tuto chvíli bych se stromkem   nedělal nic. Počkal bych až odkvete a podle násady plodů bych zvolil jemný nebo trochu hlubší průklest.

Diagnóza jasná, chybný řez posledně. Náprava poměrně obtížná ale možná.

to je uzasna rada, diky

Pokud je stromek takto zapěstován-bez terminálu, tak má výrazný náběh se státi v brzké době koštětem.

Pokud už nejde změnit tento nepodařený kotlovitý tvar na tvar s terminálem, je třeba výrazně řezem snížovat každoročně výšku koruny, protože spodek bude vyholovat.

To souhlaí pane Slavík, koště to už je. Jak poradit? Ponechat jeden výhon jako terminál a jenommírně zakrátit. Odstanit hlavní kosterní větve co převyšují počet 4 ks. Ty ostatní mírně zakrátit a ještě odklonit, tedy rozevřít korunu aby zpomalily růst. Hluboký zásah do těchto větví jinak povede k ještě bujnejšímu růstu, bude tam velká nadváha kořenového systému. Po nějakém roku se uvidí jaká korekce bude vhodná.

Já bych na tvarování stromku tak přísný nebyl. Švestka není jabloňové vřeteno, které plodí mnohem větší, a prodejnější plody než volně rostoucí strom.  Velikost, tvar a vybarvení plodů není jednoznačnou prioritou, požadujeme spíš co největší úrodu (pálení, povidla). Nevidím nic špatného v kulovité, kotlovité či talířové koruně. Není problém z některé větve vytvořit terminál, ale nepovažuji to za nezbytné. Rozevírat korunu řezem či mechanicky je jistě dobré, koukneme-li na staré stromy slivoní, jsou vesměs rozevřené tak akorát. Postaraly se o to samotné stromy, kterým se rozklesly větve obtěžkané plody .

A právě proto, že švestka není jádrovina bych vyholování spodních partií nepodporoval, a všemožně bych se bránil už v počátku.U jádrovin není problém vytvořit výhony tam kde nejsou-vhodným řezem se podpoří tvorba vlků.Tento někdy žádoucí jev neplatí u některých peckovin-švestek, broskvoní.Né tak už u meruněk, které rády a ochotně pučí z čehokoli.

Rád bych majiteli stromku poradil přetvarovat tuto metlici na stromek s terminálem, kosterními větvemi, a postraním plodonosným obrostem.Dvojáky řezem napravit na jednu hlavní, a pak časem na postranní větve nižšího řádu.

Nebo aspoň radikálně snížit výšku koruny řezem na postranní obrost.

Nepřijde mi, že by náprava byla obtížná. Došlo ke klasické situaci, že stromek je v růstové fázi a ještě neplodí, tudíž velice bujně roste. Hlavně švestky na myr.podnoži tvoří značné přírůstky v období druhé mízy, kdy se charakteristicky konce rozvětví, jak je vidět na fotce. Řešení je následující, sesadte větve vždy na nižší, mladší a méně kolmo jdoucí odbočku, můžete použít řez na Zahnův pahýl, max. 4 koseterní větve a jeden terminál. Větve zastřihněte tak, aby končily v jedné rovině. Strom bujně vyrazí, to ano, ale není problém ho v dalším roce zas zaěstovat vých. řezem.

           Ing. Fidla