Škůdce pod kůrou ovocných stromů

Dobrý den, já bych to pistříkal proti přezimujícim škůdcům. Mám pocit, že teoreticky by mohl pomoc i postřik na bázi mědi (paradoxně śampion, ciprikol,..), ale chtělo by to prokonzultovat. A co takhle biool? Ten je spíš asi tak na léto že? M

Stromy jsem stříkal jen jednou a to přípravkem Calypso. Zlepšení jsem nezaznamenal, možná to chtělo vícekrát opakovat. Děkuji za odpověď, použití insekticidů budu dál zvažovat.

Použití insekticidů je plýtvání času, peněz a práce. Ti škůdci jsou zalezlí ve dřevě a pod kůrou, kam se žádný insekticid nedostane. Osud stromů, do který se pustí dřevokazný hmyz, bývá obvykle zpečetěn. Bohužel.

Před několika lety jsem podle dvouletých larev určoval, o který druh drvopleně jde. Zničily dvě mladě zdravé meruňky blízko mé zahrady. Můžete spoléhat na lumky, strakapudy,  sovy, netopýry a sýkorky. Ale raději zakročte sami:
1. Nejprve určete, zda je to drvopleň hrušňový, obecný nebo něco jiného a přečtete si něco o jeho životním cyklu.
2. Larvy, které žiji pod kůrou 2 až 3 roky můžete zahubit systémovým fungicidem v dávce na okrasné rostliny (tedy vysoké). Ovoce pak nebude vhodné k jídlu.
3. V červnu hledejte asi 4cm hnědé kokony dospělců (zahubit nebo poslat na determinaci expertům).
4. V červnu také ošetřete zdravé kmeny a spodní větve vápennou kaši (ne mlékem) nebo kaši z jílu s kravincem. Samička tam nebude chtít klast vajíčka.
5. V červenci použijte feromonové lapáky na odchyt nebo matení samců. Podle odchycených samců poznáte, ze kladeni zacne za pár dni.
6. V červenci ošetřete chemicky hlavně nenatřené kmeny a spodní větve ovicidním insekticidem.

Pravděpodobnost napadeni dalších nenapadených stromu se extrémně sníží.

Mimmo

V bodě 2 má být samozřejmě napsáno "insekticidem" (např. Mospilan). Několik týdnů před zakuklením housenky sežerou tisíckrát více než po vylíhnutí z vajíčka. Proto by mohla být otrava postříkáním listů ve správný čas docela úspěšná (květen). Přiotrávené housenky nemusí hned uhynout. Stačí když se nezakuklí nebo se z nich nevylíhnou motýli nebo se ti motýli při mírné otravě nemnoží (např. samci nelétají). Nakladená vajíčka ve skulinách kůry kmenu a spodních větví se dají zničit asi 20 dní (v červnu-červenci). Postřik proti "přezimujícím" škůdcům by se tedy mohl aplikovat až v tuto dobu. Pak se z nich vylíhnou malé housenky, které se zavrtají. Myslím si, že je to drvopleň obecný v 1. roce vývoje. Bude se kuklit asi v červnu (kokon bude venku). Myslím, že to není Xyleborus. Napiště prosím, jak jsou ty larvy velké.

Tu nie je čo riešiť, tie staré napadnuté stromy na Vašich fotkách treba vykopať a spáliť. Prikladám na foto pár informácií o možnom pôvodcovi. IH

Na úvodních fotech je to skutečný Hřbitov stromů, to snad nemyslíte vážně, s vírou, že takové mrtvé pahýly bez kůry snad ožijí...

Měl jsem 10-15let staré bujné merunky, které zkrátka zcela za 2-3 roky zdecimovali podobné růžovoučké larvy - desítky a stovky se jich při kácení sypaly zpod kůry... nic nepomohlo, že bujné merunky rok, dva, počáteční útok těch bestií pravidelně zavalily smolou...

Asi 40-60- ti leté oslabené a staré jabloně mě zase postupně během 5-7let zlikvidoval tzv. ovocný kůrovec- asi 2mm chodbičky pod kůrou i částečně do dřeva, jako v lesích u smrků...

Obecně všemu tomu dřevokaznému (nejen) hmyzu, nemocím a virům hodně pomáhají v množení mírné zimy a sucha a celkově tragická zanedbanost většiny (nejen) starších zahrad a sadů napříš celým státem, není to jen otázka poharničí Sudet... navíc půda je vyčerpaná, bez organických humusních látek, žížal atd. atd.

Staré osvědčené odrůdy již nikdo nesází a zvláště ne jako vysokokmeny na semenáčích, protože pracných a neintenzivních velkých sadů se každý spíše zbavuje a do směšně malých parcelíček zahrádeček se logicky nehodí a tudíž stromy na přešlechtěných mělko a středně kořenících podnožích nemají kde brát za sucha vodu a živiny a oslabené se stávají snadným terčem nemocí a škůdců...

Takže nemocné stromy včas zlikvidovat a zdravé chránit před šířením nákazy. Ochrana musí odpovídat životnímu cyklu tohoto parazita. Dejte vědět, jak jsou ty housenky velké, aby se to dalo určit.

Dobrý den, housenku jsem viděl zatím jen jednu, ta co je na fotce a ta byla veliká asi jeden cm.

Takže "červ" je zřejmě drvopleň obecný (housenka v prvém roce). Xyleborus by byl maličký a bílý (resp. brouček je černý). Není vyloučen ani souběh s jinými chorobami či škůdci. V jednom stromu nebývá velkých housenek drvopleně mnoho, protože se obvykle vzájemně sežerou. Já jsem viděl v jednom stromě jen dvě osmicentimetrové. Jedna byla pod kůrou a okroužkovala kambium kmene (tím ho zničila). Druhá provrtala celý kmen a byla odhalena až po jeho rozštípání. Pokud tam nemáte nic jiného, platí pro prevenci to, co jsem napsal 1.3.