Rejsek a granule proti slimákům

Dají se sehnat kofeinové tablety.

Ještě k pejskům a Vanishi nebo Mesurolu: Mám psa velmi všímavého /nesmíme před ním trhat jahody nebo třeba hrách, to se rychle přiučí a rve to taky/, takže sypu, když je zavřený na dvoře a v pohodě, nevšimne si pak ničeho. Letos máme jen slimoše domácí, zatím jsem nenašel španěláka.

Pokud jde pejsek na zahradu jen pod vaším dozorem, tak se to snad uhlídat dá, ale my máme zahradu pro psy volně přístupnou a kdoví, co tam vymýšlí v noci  takže bych to v žádném případě nerisknula, nemluvě o ostatní nekontrolovatelné havěti  Neviděl jste španěláka... šťastný to muž-zahrádkář  Je pravda, že zatím se jich objevilo málo, ale teď jsem si po dva dny při pletí všímala, že jsou všude povylézaní takoví prckové, cca 2cm. Asi se teprve líhnuli  A teďka večer jdu kolem bohyšek a nechtějte to vidět - úplně obsypané! Do rána mi z nich tuším nezůstane nic  a Ferramolu tam mám zbyteček a objednaný tak brzy asi nepřijde  Zato těch malých,,našich" je neúrekom - místo mandelinek, máme brambory letos obsypané a prožrané slimejšema 

tak my máme portugallů teda plnou zahradu... a nejen těch... a žerou, co se dá, objednala jsem ferramol, snad to zabere :(Petra S.

Dobrý den, také sbírám posledních několik dní jen malé 2-3 cm, ale je jich čím dál víc. Ničím zahradu nesypu, protože bych to musela kupovat na tuny a pak máme dva hafany... Velký zatím žádný, asi pomrzli a ty malé potvory nejsou v záhonech skoro vidět... Marcela

Z malých budú o pár dní veľké, treba vytiahnuť všetky zbrane už teraz. Akú veľkú máte plochu, ktorú chcete chrániť? Ja chránim proti slizniakom len zeleninu a jahody, výmera cca 3-4 áre. Na túto plochu miniem ročne max. 4 kilá Ferramolu, a to s ním veru nešetrím. Pri cene cca 5 E/kg je to zanedbateľná položka.

Ale sú aj iné možnosti. Dakde som to už písal, čo u mňa zaberá. Skúsim ešte raz:
- pivné pasce (fungujú aj v našej neprítomnosti, ale pivo ide dosť do peňazí, a bohužiaľ lákajú slizniaky z okolia :-(
- spomínaný Ferramol (funguje aj v našej neprítomnosti, treba dosypávať okolo rastliniek podľa toho ako sa míňa. Je to prípravok nejedovatý, nie je hrozbou pre iné živočíchy - fosforečnan železitý - hubí slizniaky mechanicky)
- zábrany na ochranu najohrozenejších rastliniek (používam odrezané pet fľaše, samotné by moc nepomohli, ale v kombinácii s ferramolom to funguje celkom dobre)
- ručná likvidácia (časovo náročné, skôr výnimočne, záhradku máme mimo bydliska)

Z ďalších metód spomeniem ešte: 
- posypávanie záhonu popolom (funguje len obmedzene, kým je popol suchý) 
- dusíkaté vápno (snáď trochu pomôže obmedziť počet vajíčok v pôde, nevýhoda je že sa dá aplikovať len na jar, resp. kým na záhone nie sú rastliny)
- ochrana záhonov von zahnutými plechmi (funguje na 100 %, problém je množstvo plechu potrebného na ohradenie všetkých záhonov, komplikované riešenie rohov)
- vyvýšené záhony (žiaden účinok, slizniak poľahky vylezie po suchej doske aj 2 m vysoko)
- ochrana jednotlivých rastlín kruhom z medeného plechu (neskúšal som) - prípravok Nemaslug (parazitické hlístice - u mňa to nefungovalo, nepozoroval som deklarovaný účinok
- prirodzení predátori - mám na záhrade kopu všelijakých slimákov, veľkých aj malých, s ulitou pásikavou, žltou, priesvitnou - vraj požierajú vajíčka slizniakov, tak neviem... okrem toho mám malé jazierko, v ňom žaby, ďalej sú tu bystrušky, jašterice, straky, bažanty, škorce, drozdy...
- kačky (neskúšal som)

Na záver: nepoužívam žiadne jedovaté chemikálie, pretože by mohli podochnúť aj užitočné živočíchy, ktoré sa slizniakmi živia.

Peter

Proty, kteří milují rejsky, mám zprávu, že to je obtížný savec, který nejenže leze rád do úlu a požírá rozrzšené včely které mu vyloženě padají k čelistím, ale zakládá tam přes zimu hnízdo, vykousává uteplivky. To jsou v případě poškození několika včelstev a úlů náklady ve stovkách, při úhynu včelstev v tisících korun. Opravdu krása mít vyžrané úly.

Druhak sázám jak hloupý rejskům hrušně a jabloně. Za zimu minulou zimu mi zlikvidovaly deset lískových keříků, které už třetím rokem zakořeňují a pět hrušní. Letos mi ukousaly jednu statnou čtyřlenou hrušni... zatím, je zatím leden a do jara toho bude víc.  Znakem je vyvrácený stromek nebo keř který vytáhnete ze země jak sekerkou osekaný do špice.

Tak teď si spočítejte tu práci nazmar a škodu finanční a potom mi laskavě poraďte co stím. Odpovědi typu tak "nesázej nebo tam dejte pro zloděje nějaký plašič nebo nechovej včely mi raději neodpovídejte". Napadlo mne jestli mi to náhodou nemůže zaplatit krajský úřad, protože jestli je opravdu rejsek chráněný, vztahuje se nato náhrada škody kterou takové chráněné zvíře může způsobit.

L první části se vyjádřit nemohu.

Drhá část: vypsal jste příznaky typick= pro poškození/zničení stromků hryzcem vodním. V tom rejsci opravdu namočeni nejsou. Ochrana stromků: sázet do košů z králíkářského pletiva - viz jiné vlákno diskuse.

Josef.

Naprosto souhlasím s Josefem, stromky ohlodává hryzec, což je podstatně větší zvíře.

Ohledně rejska a včelstev jsem se dočetla :

Když do úlu vnikne rejsek, nerozkouše plásty, ale živí se mrtvými včelami. Pokouše a sežere je až na nožky a křídla. Rejsek vykusuje typickým způsobem létací svalstvo z hrudi včel. Při jeho činnosti nemají včely pochopitelně potřebný klid. Hlodavci a rejsci nelezou do úlů na jaře, v létě nebo na podzim, protože jim v tom brání aktivita včel na česně.

Včelař může chránit včely před hlodavci a rejsky jednoduše snížením výšky česna na 6 mm. Tímto úzkým otvorem mohou v zimě pohodlně vylétat nemocné včely, ale výše uvedení živočichové jím neprolezou.

Do dneška jsem nevěděla, že žere i včely...              Lída

Lída:"Když do úlu vnikne rejsek, nerozkouše plásty, ale živí se mrtvými včelami. Pokouše a sežere je až na nožky a křídla. Rejsek vykusuje typickým způsobem létací svalstvo z hrudi včel. Při jeho činnosti nemají včely pochopitelně potřebný klid. Hlodavci a rejsci nelezou do úlů na jaře, v létě nebo na podzim, protože jim v tom brání aktivita včel na česně."

Pohybuji se ve včelařství dost dlouhou dobu abych toto mohl prohlásit za blbost. Rejsek jako jediný z myšovitých dělá hnízdo vedle chomáče zimujících včel, pravidelně je vyrušuje a tak loví elegantně včely, které coby vyrušené opouští ten chomáč, které velice rychle křehnou a znehybní se. Potom opravdu vykouše hruď i zadeček a hlavu a na podložce kterou zjišťuji zimní spad, zbydou jen fekálie, nožičky, křídla a kousky polysacharidových zbytků z těl včel. Stihne vychovat generaci potomstva.

Chození z úlu do úlu dělají právě a jen hraboši. Vedle vos, které ale takovou činnost provádí s úspěchem pod určitou teplotou, kdy včely nevyletují a žíví se jen hrudí. Tu zase zpracují přímo a ihned oproti sršni, která nejprve uloví včelu před česnem, potom si sedne i s ní na vyvýšené místo na větvu, okouše nožičky křídla a zbytek přesune v kusadlech do svého hnízda.