Dobry den. Skoro rok pozde, ale pripadne jestli mate tyto problemy jeste, nebo nekdo dalsi.

1. Vykonejste obhlidku objektu a pozemku. Zjistete, kde se ty potkany vyskytuji, kde maji nory, kde (pravdepodobne) hnizdi, odkud maji potravu a vodu. Dobrymi indikatory aktivity hlodavcu je jejich trus, je pomerne charakteristicky (u potkana jsou to exkrementy ovalne, ca. 10 - 15 mm dlouhe, 4 - 6 mm hrube, s tupymi konci; u mysi domove jsou exkrementy znacne mensi, 5 - 6 mm dlouhe, tenke a na koncich zahroceny, formou podobny travovym semenum; trus krysy je ca. 8 - 12 mm dlouhy, tensi nez u potkana a se zahrocenymi konci; krysa se ale v CR temer nevyskytuje, jeji vyskyt byl za poslednich 30 let hlasen jenom ojedinele v nekterych lokalitach na severozapade Cech); dale pak jejich cesticky, ktere se v osidlenych objektech a prostorech obvykle nachazeji popri stenach a na zemi lezicich objektech; hlodavci vseobecne jsou pomerne "verni" vychozenym cestickam a pri silnem a/nebo dlouhodobem vyskytu je to na techto mistach i videt (vybehany, od jejich srsti zamasteny a trusem posety cesticky), dale pak samozrejme stopy po hlodani (vsemozne materialy, drevo, plasty, papir/karton/drevotriska, dokoce i beton, elektricke kably a cihly), jejich stopy v pisku, snehu, prachu apod. (poprasovani vybranych mist kde predpokladate nebo chcete zjistit vyskyt a cesticky hlodavcu kupr. jemnym piskem, moukou nebo cementem se da vyuzit na vizualni zjisteni techto mist a odhad velikosti populace), zvysky a zasoby nahlodane potravy a samozrejme vizualni (videni zvirat) a akusticke (pisteni, sramoceni a podobne zvuky) projevy techto zvirat. Jak potkany, tak i mysi jsou hlavne nocne aktivni zvirata, potkany vyrazneji; na jejich vizualni kontrolu na pozemku/v objektech je teda nejvhodnejsi pouzit silnou baterku a vykonat obhlidku prostor v neskorych vecernich hodinach, kolem 22 - 00 hodin vecer; pokud zvirata vidite spontanne behat kolem i cez den, znamena to ze mate stredne velkou az velkou populaci hlodavcu. Odliseni dospelych jedincu potkana a mysi nedela problemy ani laikovi, vzhledem k znacnemu rozdilu telesne velikosti, nekdy se stava, ze jsou mlade jedince potkana pri letmem pohledu zameneny s mysi domovou, pri blizsi inspekci napr. usmrcenych jedincu v pasti se vsak daji odlisit (mlady potkan ma zavalitejsi, robustnejsi stavbu tela, masivnejsi lebku, mensi usi nez mys a v porovnani se zbytkem tela kratsi ocas); pokud vidite spolecne se vyskytujici mensi hlodavce i potkany, jedna se o potkany a jejich mlade, potkany totiz ve svem reviru pritomne mysi domove lovi, zabijeji a pozireji (behavioralni stereotypie tzv. muricidie).

2. Jestli obhlidka a inspekce prostor poukazuje na pritomnost hlodavcu poridte si nastrahove resp. "jedove" stanicky. V soucasnosti je maji v ponuce uz i nektera Baumaxy a pod.,  s jistotou je dostanete v obchode specilaizovanem na prodej DDD materialu a techniky a i u nekterych online dodavatelu. Tyto stanicky, obvykle plastove a uzamykatelne jsou sice na prvni pohled ne lacine, ale jsou potrebne aby ste mohl vykonat deratizaci v souladu se zakonem, zajistuji necilova zvirata a osoby pred pristupem k rodenticidum, zvysuji atraktivitu nastrah a jejich pouzitelnost venku/v okoli budov a pri spravnem zachazeni a trochy pece o ne je budete potrebovat nakoupit jenom jednou, i kdyby se problem s hlodavci v budoucnosti opakoval.

3. Odstrante nebo znepristupnete zdroje potravy, krome toho vsak neuklizejte (to az po ukonceni deratizace). Vylozte nastrahove stanicky a to strategicky (na jejich stezky, pobliz der a nor a na mistech kde jste nasli jejich trus nebo kde predtim byli zdroje jejich potravy a to tesne popri stenach, ne do otevreneho prostoru). Rozmistnete je do prostoru kde jsou potkany aktivni i do bezprostredneho okoli. Stanicky umistete tak, aby podlohlou stranou dolehali k stenam resp. tramum a podobnym objektum, popri kterych potkany behaji. Pri hubeni potkana je potrebne umistit stanicky ve vzdalenosti ca. 5 - 10 m od sebe, pocitejte s ca. 2 - 6 stanickama na kazdych 100 m² plochy. Pokud ma vas objekt/pozemek rozlohu 150 m², budete potrebovat 4 - 5 stanicek, pri narustajici rozloze je potrebny pocet stanicek blize k tem 2 - 3/100 m², pri mensich objektech/pozemcich spise tech 5 - 6/100 m², je-li celkova plocha provadene deratizace tedy napriklad 200 m², budete potrebovat 10 - 12 stanicek, pri celkove plose kupr. 2,000 m² budete potrebovat cca. 40 stanicek. Jako nastraha je pomerne univerzalne vhodne obilne zrno, cele nebo sekane, zadovazte si prislusny pripravek s ucinnou latkou BROMADIOLON (Deration Z, Deralan Z, Lanirat Z nebo jiny obchodni nazev) nebo DIFENACOUM (Rodifen Z nebo jiny) v koncentraci 0.005% resp. 0.05 g/kg nebo 0.005g/100g; obchodni nazev pripravku neni prilis dulezity, dulezite je aby se jednalo o kvalitni, cerstve obili s obsahem uvedene koncentrace uvedenych ucinnych latek. Nastrahy s obsahem latek BRODIFACOUM, DIFETHIALON nebo FLOCOUMAFEN nechte pro zacatek radsi tak, jsou sice mimoradne toxicke pro hlodavce, ale take toxictejsi pro necilova zvirata a cloveka, meli by byt pouzity pouze pokud s bromadiolonem nebo difenacoumem nebude deratizace uspesna, co se pri kvalitni nastraze nestava skoro nikdy.

Do kazde nastrazene stanicky vylozte nejdriv jen male mnozstvi (cca. 10 gramu, asi jedna lzice zrna) nastrahy, uzamknete je a nechte na miste. Obsah stanicek kontrolujte kazdych 24 hodin, pres den, ne pozde vecer nebo nadranem. Muze se stat, ze potkany nastrahu prve 2 - 5 dni nebudou viditelne pozirat, jsou opatrni, potom by ale mel pozer zacit. V stanickach, kde je nastraha pozrana tuto doplnte na davku ca. 100 gramu na stanicku a nastrahu doplnujte jednou za 3 - 7 dnu. V stanickach, kde v prubehu deratizace nedochazi k zadnemu pozeru nastrahy muzete skusit jiny typ nastrahy (kupr. sacky s pastou) s rovnakou ucinnou latkou. Deratizace obvykle trva 2 - 5 tydnu, pokud nedochazi k reinfestaci ze sousedicich pozemku nebo kanalizace. Pokud pocas deratizace najdete uhynule hlodavce, zlikvidujte je za dodrzeni osobni ochrany spalenim nebo pres likvidaci nebezpecneho odpadu. Po uplnem ustani pozeru (zadny dalsi pozer pocas 10 dni) zbytky nastrah ze stanicek pozbirejte a zlikvidujte jako nebezpecny odpad. Objekty a prostranstva prohledejte, uklidte, odstrante prip. uhynule hlodavce, v prostorach kde zijou lidi nebo zvirata nebo se skladuji potraviny ci krmiva je vhodne vykonat take dezinfekci. Pri kazde manipulaci s rodenticidy, stanickama a hlodavcema pouzivejte prostredky osobni ochrany (rukavice, prip. protiprachovou masku). Nalezene nory a hnizda potkanu venku znicte (ochrana dych. cest!), nory v zdech a objektech zabetonujte. Pokud hrozi reinfestace potkanu z okoli, muzete nechat v nastrahovych stanickach vylozenou vhodnou nastrahu (parafinat, voskove bloky), obsahujici uvedene ucinne latky a kontrolovat tyto nastrahy jednou mesicne; vzhledem k jejich forme a strukture je pozer lehce viditelny. Parafinove bloky vydrzi v uzavretych stanickach ca. 2 - 3 mesice, podle vlhkosti a teploty prostredi.

Je vice nez zadouci deratizacni akci koordinovat se sousedy a prip. i mistnim uradem/obci, pokud se vykonava velkoplosne, zvysuje se vyznamne jeji ucinnost a dlouhodoby efekt.

V pripade zlyhani obilne nastrahy muzete jako posledni prostredek zkusit do stanicek vykladat nastrahovou pastu s ucinnou latkou brodifacoum. Tento typ nastrahy je casto lakavy i pro nejopatrnejsi hlodavce a ucinna latka brodifacoum je extremne toxicka, cize vyhubi vsechny hlodavce uz po jednorazovem pozeru; je ale take nejnebezpecnejsi z antikoagulantu, pouzijte ji preto jenom jestli s jinymi preparaty neni uspesnost pri spravne technice deratizace dostatecna a dokazete zamezit jakemukoli kontaktu necilovych zvirat s nastrahou a uhynulymi hlodavci.