Při poskytování těchto stránek nám pomáhají soubory cookie. Používáním stránek s tím vyjadřujete souhlas.
Další informace.
Ú v o d n í   s t r á n k a  |  Reklama   
Zahradní domky.cz
Chatky, zahradní domky a domky na nářadí, dodání po celé ČR.
Nábytek Vladeko
Dřevěný zahradní nábytek, doprava po ČR zdarma

Při vkládání příspěvků prosím respektujte pravidla pro vkládání příspěvků. Pro vyhledávání obchodů, poskytovatelů služeb a nejvýhodnějších cen použijte internetové katalogy, srovnávače a vyhledávače, pro inzerci pak specializované inzertní a aukční servery.
Připojit reakci do diskuze Jak na potkany na zahradě
Text příspěvku, ke kterému připojujete reakci:

Zajímalo by mě, jestli fretka je, nebo není nebezpečná pro slepice?

Text příspěvku:*
Při psaní textu neukončujte jednotlivé řádky, text se v odstavci zalamuje automaticky.
Obrázek:
Vybrat soubor:
Název:
Popis:
Vkládat lze pouze obrázky typu JPEG a PNG.
Maximální rozlišení obrázku je 12 megapixelů a rozměry 4920x3218 obrazových bodů.
Maximální možná velikost obrázku je 10 MB.
Souhlas autora:*Jako autor příspěvku souhlasím s jeho časově neomezeným zveřejněním na serveru ZAHRADA.cz
Kontrolní řetězec:*Sečtěte prosím číslo 14 a číslo 10.
Výsledek vložte do následujícího políčka:
* Bez vyplnění políček zvýrazněných tučným písmem nebude možné formulář odeslat.
Stránky: 1, 2, 3, 4   

jak na potkany na zahradě


host
1.9.2004 10:48, počet návštěv: 120513
Přejít na: tento příspěvek (zjistit adresu)
Prosím o radu jak na potkany na zahradce

Lída
Připojit reakci   
stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   

jak na potkany na zahradě


host - xxx.xxx.27.29 (?)
29.5.2006 14:04
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Proti potkanům existují v podstatě dvě rady. 1) Nekrmit je , to je nejdůležitější . 2) Běžné jedy na potkany koupíte u každého drogisty. Jejich účinnost je velká a výsledek je ovšem podmíněn splněním rady č.1 . Pokud je budete krmit tak je s jedy pouze redukujete. Pokud bude odkázán pouze na to co máte na záhonech tak se brzy odstěhuje. JP..

Připojit reakci
      

jak na potkany na zahradě


host - xxx.xxx.152.73 (?)
21.11.2007 16:17
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Chtěl bych se zeptat je sice dobré nekrmit,

ale co když mají zvířata sousedi, pak jste bezbraní potkan žere jinde u Vás jen přespává, nemáte nějaký nápad, zkouším najít nějaký přirozený repelent ve světě existují nevíte o něčem... děkuji
Petr
Připojit reakci
         

Jak na potkany na zahradě


host - xxx.xxx.30.21 (?)
4.8.2009 19:54
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zdravím mě se osvečil nápad od kolegy misku z jedem a vedle ještě jednu a v ní trochu fridexu na zapití a jdou rovno ro ráje

Připojit reakci
            

Jak na potkany na zahradě


skalovi.pís (76) - xxx.xxx.161.138 (?)
10.12.2009 18:21
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pozor! Doporučení Fridexu by bylo dobré, ale musel by být Fridex staré výroby. Teď se do něj přidávají odpuzující přísady proti poživatelnosti. Předpokládám, že ani potkan by to nevzal.

Připojit reakci
      

Jak na potkany na zahradě


host - xxx.xxx.219.198 (?)
28.6.2014 15:00
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

prosím jak na potkany kteří bydlí u nás ale krmí se u souseda.   Mají nory v naší zahradě a jeden pes už má leptospirózu. Mám výstavní psy tak jak na potkany?)

Připojit reakci
      

jak na potkany na zahradě


host - xxx.xxx.40.49 (?)
4.7.2006 22:28
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Opravdu nevyhazovat zbytky z kuchyně na kompost, prostě nic co mu chutnalo. Mám osobní zkušenost, žerou vše, i slupky od pomerančů aj. Nemá-li co žrát odstěhuje se.

Přeji hodně úspěchů  M.L.

Připojit reakci
   

jak na potkany na zahradě


host - xxx.xxx.104.78 (?)
12.4.2007 22:36
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Na zahrade, v bezprostredne blizkosti domu by se z rodenticidnich pripravku meli pouzivat jenom ty s obsahem fosfidu zinecnateho (vhodne jen proti mysim a hrabosum, nikoli potkanum) a z tech antikoagulacnich pokud mozno jenom:
-warfarin (KUMATOX) a
-bromadiolon (LANIRAT G a jine);
jine antikoagulanty 2. generace nez bromadiolon (difenacoum, brodifacoum = NORAT, TALON a j., difethialon = BARAKI, flocoumafen = STORM) by meli byt pouzivany jen uvnitr obytnych a skladovych prostor, nikdy venku;

kupte tzv. jedove stanicky pro potkany (jsou to boxy z cerneho masivniho plastu, uzamykatelne, s prostorem pro ulozeni nastrahy a dvema otvory pro vstup potkanu a krys, chranici ptactvo, domaci zvirata a deti pred jedovatymi nastrahami), pocet podle rozlohy pozemku,
na 100 m² je vhodne nastrazit 2 - 4 jedove stanicky.

jedove stanicky umistnete v bezprostredni blizkosti nor hlodavcu, popri zdich staveb a v mistech kde jste potkany spatrila, meli by byt vzdalene od sebe ca. 5 - 12 m. pokud je potkanu mnoho, meli by ste nastrazit vice stanicek (alespon 4 na 100 m² plochy).

Co se rodenticidu (jedu na potkany) tyce, doporucoval bych vam skusit nejdrive pripravek KUMATOX, bud hotovou granulovanou nastrahu (KUMATOX G), do kazde jedove stanicky alespon 200 -300 g (budete potrebovat min. 10 - 15 maloobchodnych baleni KUMATOX G po 300 g) nastrahy. Stanicky kontrolujte kazdy den a pozranou nastrahu doplnujte podle potreby az do ustani pozeru
(obvykle to trva 10 - 20 dni, je mozne, ze prve 2-4 dny bude pozer nastrahy minimalni, nebo zadny, potkany jsou mimoradne ostraziti).

Pokud ani po tydnu vylozeni nastrahy KUMATOX G nezacne jeji pozer, pres vyskyt potkanu, pravdepodobne neni nastraha dosti atraktivni. v tom pripade muzete zkusit ruzne smesi krmiv (napr. kukuricni srot s cukrem, vanilkou, cokoladovymi konfetami nebo skvarkami, obili apod.). Kdyz nalezete krmivo, ktere potkany poziraji, zacnete k nemu primichavat pripravek KUMATOX S (praskovy koncentrat) v pomeru 1:8, tj. jedno maloobchdni baleni po 130 g pripravku zmichate s ca. 1 - 1,04 kg krmiva/navnady.
modry prasek dukladne s navnadou promichejte pomoci ciste drevene spatle nebo stare lzice, kterou uz nepouzivate v kuchyni nebo na michani krmiv. Takto otravenou nastrahu umistnujte do jedovych stanicek v mnozstvi 200 - 300 g/kus, denne pozranou nastrahu doplnujte cerstve pripravenou, dokud trva jeji pozer.

Trva-li pozer dele nez 20 dni, jsou pravdepodobne potkani odolni (rezistentni) vuci KUMATOX-u; v tom pripade zacnete vykladat do jedovych stanicek nastrahu s ucinnou latkou
BROMADIOLON (napr. LANIRAT G), v mnozstvi 100 - 200 g nastrahy na stanicku. pozranou nastrahu v tomto pripade doplnujte ca. jednou za tri dni, do tri tydnu pri pozeru nastrahy vyhubi i odolne kmeny potkanu.

Uhynule potkany a zbytky nastrah likvidujte pokud mozno dokonalym spalenim, anebo se informujte u likvidace odpadu, kde odevzdavat nebezpecny odpad ke spaleni.

Pri jakekoli manipulaci s rodenticidmi dusledne dodrzujte hygienicke pravidla, pouzivejte vhodnou ochranou rukou (rukavice), pri manipulaci s koncentrovanym jedem (napr. KUMATOX S) by jste mela pouzivat i ochranu dychacich cest (protiprachovy respirator, jako pri manipulaci s prasnym stavebnim materialem). Po manipulaci s rodenticidmi si dukladne umyjte ruce a tvar.

Rodenticidy pouzivejte jenom pri velkem vyskytu potkanu, malo pocetne smecky nebo jednotliva zvirata zlikvidujt radsi velkym poctem vhodnych pasti, usmrcujicich potkany uderem, vylozenych najednou. (i tyto muzete nastrazit do jedovych stanicek, do kazde jeden kus). Rozsahlejsi akce s pouzitim rodenticidu radeji pronechejte expertovi (specializovane DDD firme).
Připojit reakci
      

jak na potkany na zahradě


host - xxx.xxx.104.78 (?)
12.4.2007 22:38
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Jeste dodam, ze je opravdu zasadne dulezite, neposkytovat potkanum potravu a prostor pro hnizda; az pokud tyto zakladni opatreni nejsou ucinne, nasadte pasti nebo rodenticid.
Připojit reakci
      

jak na potkany na zahradě


host - xxx.xxx.89.30 (?)
13.4.2007 8:07
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

To je zajímavé. Je vidět, že se v tom vyznáte. Já mám zahradu dost promořenou hryzci a vždy brzy zjara nebo i v pozdní zimě, když sleze sníh používám do jejich děr NORAT ATG. (Předtím Talon, ale ten už nemohu sehnat)Totéž dělám i na začátku zimy, protože ve vegetačním období hryzci o granule moc nestojí. Je to účinné. V návodu venkovní použití nezakazují(u hryzce by to asi nešlo). Můžete mi popsat, jaká rizika pro mne vyplývají?

Předem děkuji.

Připojit reakci
         

jak na potkany na zahradě


host - xxx.xxx.93.174 (?)
13.4.2007 20:06
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Dobry den.

Pro Vas osobne z pouzivani pripravku NORAT ATG (brodifacoum 50 ppm) pri dodrzeni hygienickych pravidel zadne prime zdravotne riziko nehrozi; problemy jsou vsak z hlediska ekologickeho.

brodifacoum je modelovou latkou tzv. druhe generace antikoagulantu.

antikoagulanty jsou rodenticidy, ucinkujici pomaly znizenim az vymizenim zrazlivosti krvi cilovych organizmu a zvysenim propustnosti krvnych kapilar, co ma za nasledek po prijmu smrtelne davky po nekolika dnech smrt v dusledku vnitrniho vykrvaceni.

chemicky jsou to derivaty kumarinu, tyto delime na 2. (nekteri odbornici az 3., ale dle meho nazoru jsou jen dve) generace.
nekde mezi 1. a 2. generaci jsou indandionove derivaty difacinon a chlorofacinon, ktere nejsou v CR moc rozsireny  (nevim o volne dostupnem pripravku s nekterou z techto latek, v zap. Evrope a USA jsou pomerne bezne).

ta prvni, starsi, zahrnuje latky warfarin (v CR pripravky KUMATOX) a v CR nepouzivany, o cosi ucinnejsi coumatetralyl (v zahranici RACUMIN). latky prvni generace byly vyvinuty koncem 40. a v 50. letech 20. stoleti a jsou relativne jednoduche chemicke struktury. na to, aby pusobili smrtelne, je pri obvyklych koncentracich v nastrahach (wafarin obvykle 500 - 1.000 ppm, coumatetralyl 375 ppm) nutne, aby byla nastraha pozirana hlodavci po nekolik po sobe nasledujicich dnu (u citlivych kmenu obvykle 3 -7 dnu), aby se smrtelna davka jedu v organizmu nahromadila (maji polcas nekolik desitek hodin, proto je nutny denny prijem latek po nekolik dnu); az pote hlodavci uhynou.
tato vlastnost (nizsi akutni resp. subakutni toxicita) 1. generace antikoagulantu je dela sice narocnejsi na provedeni deratizace (nutnost denniho doplnovani nastrah az do vyhubeni cele populace hlodavcu), avsak je dela taky bezpecnejsi, nez latky 2. generace (vid nize); riziko vazne ci smrtelne otravy volne zijicich ci domacich zvirat, anebo dokonce deti je pri jednorazovem poziti nastrah s obsahem techto latek omnoho nizsi (obvykle zadne), nez pri latkach 2. generace. take tzv. sekundarni toxicita (t.j. otravy volne zijicich masozravych zvirat pozranim uhynulych hlodavcu, otravenych warfarinem) je omnoho nizsi. napr. pes, kocka, ci kane, ktere pozerou jednoho mrtveho hrabose, otraveneho warfarinem, temer s istotou neutrpi tezkou nebo smrtelnou otravou. toto je hlavny duvod pro prednostni pouzivani warfarinu venku. problemem u synantropnich hlodavcu (mys, potkan, krysa) je rozvoj rezistence (odolnosti) vuci antikoagulantum 1. generace v dusledku silneho evolucniho tlaku sirokym pouzivanim techto latek poslednich 50 let. u volne zijicich hlodavcu, jako jsou hrabosi a hryzci vsak vetsinou rezistence vuci warfarinu chybi, i kdyz jsou prirodzene mene citlivi k warfarinu, nez napr. potkany (podobne, jako domove mysi), lze vetsinou warfarin proti hrabosum a zejmena hryzcum aplikovat s uspechem.

druha generace antikoagulantu zahrnuje kumarinove derivaty bromadiolon (LANIRAT, HUBEX, TARIN a j.), difenacoum (MURIN D, RODIFEN), brodifacoum (NORAT, TALON), flocoumafen (STORM) a thiokumarin difethialon (BARAKI, CONTRAX D, MausEX DUO). chemicky jsou to zlozitejsi, pozdeji vyvinute derivaty latky 1. generace coumatetralylu.
tyto latky jsou jednak mnohem jedovatejsi nez warfarin (az 100-nasobne vyssi toxicita), jednak mnohem perzistentnejsi (pretrvavaji v organizmu i prirode po dobu az desitek tydnu, ci nekolika roku, tedy z hlediska hlodavcu dele nez cely zivot jedince) a jsou ucinne i proti kmenum, odolnym vuci antikoagulantum 1. generace; tyto tri zakladni vlastnosti maji za nasledek, ze preparaty druhe generace maji vysokou ucinnost (obvykle vice nez 90%) uz po jedinem pozeru nastrahy, nutne mnozstvi nastrahy je nekolikanasobne nizsi i pri radove 10-nasobne nizsich aplikovanych koncentracich v nastrahach (obvykle 50 ppm, difethialon jenom 25 ppm); proto je deratizace, hlavne velkoplosna, za pouziti techto latek obvykle rychlejsi, ucinnejsi a v neposledne rade lacinejsi. nejzavaznejsi duvod pro jejich aplikaci je vsak jejich eradikacni ucinnost i proti hlodavcum, rezistentnim vuci 1. generaci antikoagulantu.
rezistence, resp. znizena citlivost synantropnich hlodavcu vuci nekterym latkam 2. generace jsou jenom ohniskove a nevyznamne, u vetsiny techto jedu chybi uplne.
bromadiolon ma mezi latkami 2. generace nejpriznivejsi ekologicky profil z hlediska volne prirody; ma nejkratsi perzistenci v environmentu (v pude se odborava behem nekolika tydnu, brodifacoum napr. naproti tomu zustava toxicky i leta), jeho perzistence v zivych organizmech (biologicky polcas ca. 10 - 40 dni) je dostatecne vysoka na jednorazovou ucinnost (vyhubeni velke casti populace uz po jedinem pozeru), ale nizsi, nez u brodifacoumu, difenacoumu, flocoumafenu a difethialonu. take akutni toxicita bromadiolonu ve srovnani s ostatnima derivaty 2. generace vuci necilovym organizmum (domaci zvirata, ptactvo, dravci, ale take clovek) je nizsi, toxicita vuci hlodavcum je vsak porovnatelna, jako u ostatnich derivatu 2. generace; bromadiolon je tedy nejvice "selektivnim" antikoagulacnim jedem 2. generace, s vysokou ucinnosti proti hlodavcum a zaroven kratsi perzistenci v prirode i organizmech. je jednoznacne nebezpecnejsi, nez napr. warfarin, avsak ze vsech derivatu 2. generace nejmene. proto environmentalne uvedomela chemicka deratizace venku nasazuje mimo zastavanych uzemi, obzvlaste v polich a lesich, ale take v zahradach, bromadiolon, pokud warfarin neni dostatecne ucinny).

ve vnitrnych prostorach, v kanalizacich a v mestske zastavbe je volba rodenticidu 2. generace volna, vsechny pripravky jsou vetsinou porovnatelne ucinne a pri spravnem pouziti neohrozuji obvykle ani cloveka, ani zivotne prostredi.

abych to zhrnul, pri kazdem pouzivani biocidu, vratane rodenticidu treba postupovat pokud mozno s citem pro zivotni prostredi. pokud to situace dovoluje (hlodavci jsou dostatecne citlivi), pouzijeme nejmene toxicke jedy, napr. Warfarin. pokud je populace hlodavcu evidentne rezistentni vuci warfarinu, neni ucelne je krmit mesice KUMATOX-em a vynalozit na to nemale financni prostredky bez valenho uspechu.
tehdy sahneme k preparatu prednostne s obsahem latky bromadiolon (napr. proti hrabosum a hryzcum obzvlaste vhodna formulace LANIRAT MICRO, nebo i jine pripravky, na vyrobci zalezi mene, nez na kvalite pripravku), prip., pokud to situace dovoluje (primarni a sekundarni otravy necilovych organizmu a znecisteni ziv. prostredi je vylouceno), pouzijeme i jine antikoagulanty 2. generace.

moje rada: pokud mate problemy s hryzcem, skuste KUMATOX. hryzci nebyvaji ani zdaleka tak odolni vuci warfarinu, jako potkani. nejvhodnejsi formulace by byla, pouzit koncentrovany pripravek KUMATOX S (Warfarin 0,45% = 4.500 ppm, modry jemny prasek bez chuti a zapachu).
z osobni zkusenosti vim, ze nejlepsi navnadou na pozer hryzcem jsou cerstve, na drobne krychlicky nasekane mrkve-karotky. cim chutnejsi a vonavejsi, tym lepe, hryzec je probiravy. skuste v dobe, kdy zakrocujete proti hryzcum, skryte do jejich nor nebo v blizkosti (do prazdnych drenaznich trubek prumeru ca. 6 - 8 cm, nebo jedovych stanicek, aby nemeli pristup jina zvirata) vylozit male hromadky (ca. 1-2 polevkove lzice) nadrobno posekanych cerstvych karotek, pokud mozno huste, mnoho drobnych hromadek. na mistech, kde jsou tyto navnady pozirany, zacnete vykladat tutez navnadu, poprasenou pripravkem KUMATOX-S; pomer zvolte ca. 1:5 - 1:8 v prospech navnady, tedy 1 doza prasku po 130 g na 0,5 - 1 kg karotek (aby vysledna koncentrace warfarinu v nastraze byla okolo 500 - 1.000 ppm = 0,05 - 0,1%).
denne pozranou nastrahu doplnujte cerstve pripravenou, do dvou - tri tydnu by jste tak meli populaci hryzcu vyhladit. jedna doza KUMATOX S 130g stoji asi 40 KC, s cenou karotek tak za 500 - 1.000 g nastrahy nevynalozite vice nez 100 KC, takze pri citlivosti hlodavcu k warfarinu je tato metoda i ekonomicky vyhodna, obzvlaste, potrebujete-li vyhubit velke populace hryzcu.
nebudete-li mit s KUMATOX-em vyrazny uspech, skuste LANIRAT MICRO, nebo podobny pripravek s obsahem BROMADIOLON 0,005% (= 50 ppm). pri pozeru bude podobne ucinny, jako NORAT ATG, pri mensim ekologickem riziku.

jeste posledni rada -- rodenticidni pripravek neskladujte s jinymi pesticidy ani jinak pachnoucimi latkami. taktez jejich zakoupeni v drogerii, kde baleni lezi na hromade pracich prasku, znizuje zapachem atraktivitu pro obezretne a opatrne hlodavce a tim i pozer a logicky ucinnost. nejlepe je zakoupit rodenticidy u prodejce specializovaneho na deratizacni prostredky, ti vetsinou dodrzuji skladovani techto prostredku tak, aby nenapachly po cizich latkach. presvedcit se o nezavadnosti pripravku muzete i sam pricichnutim k baleni; pachne-li vyrazne po "chemikaliich", ci vonnych latek z mycich prostredku apod., neni vhodne. spravne skladovane baleni rodenticidu nema zadny, nebo jen slaby obilny, prip. lakavy pach (nektere hotove pripravky jsou aromatizovany vanilkou, skorici apod.; v tom pripade je to napsano na obalu).

doufam, ze jsem vam otazky zodpovedel dostatecne a zelam hodne zdaru.
Připojit reakci
            

jak na potkany na zahradě


host - xxx.xxx.88.108 (?)
13.4.2007 21:54
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Děkuji mnohokrát a smekám před Vámi. Myslím, že Vaše odpověď zaujme všechny zahrádkáře. Rozhodně to vyzkouším.
Připojit reakci
            

jak na potkany na zahradě


host - xxx.xxx.94.21 (?)
22.5.2007 9:47
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Můžete prosím poradit, kde sehnat jedové staničky? Jedy mají v každé drogerii, ale staničky se mi nedaří sehnat. Alespoň ne jako drobnému spotřebiteli. Taky bych rád chránil před náhodným požitím psa, ptactvo, ježky apod.

Připojit reakci
               

jak na potkany na zahradě


host - xxx.xxx.215.1 (?)
22.5.2007 9:55
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Hlavně si udělejte pořádek. Když nebudou mít co žrát, tak zmizí.
Připojit reakci
               

jak na potkany na zahradě


host - xxx.xxx.1.251 (?)
22.5.2007 10:11
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Stanička asi moc nepomůže. Jedovaté pro kočky a psy a jiné masožravce mají být i otrávená zvířata. Proto trávit ve venkovních prostorách se musí opatrně.
Připojit reakci
                  

jak na potkany na zahradě


host - xxx.xxx.94.21 (?)
23.5.2007 7:57
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Tak vám děkuji za odpověď. Místo, abych se dozvěděl, kde staničky koupit, napíšete něco o pořádku. Nemůžu za to, že jeden soused má totální svinčík, polo-rozpadlé boudy (ideální pro potkany) a soused na druhé straně nechce pochopit, že zbytky od jídla patří do uzavřené popelnice a ne na kompost! Jestli nevíte, kde sehnat staničky, tak prosím nereagujte.
Připojit reakci
                     

jak na potkany na zahradě


host - xxx.xxx.1.251 (?)
24.5.2007 10:12
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Na valašsku prý používali na potkany takový recept. Chytili 3 - 4 živé a dali je dobromady do plechové bečky, dokud se navzájem nezakousli a nesežrali. Ten poslední, co přežil, se pustil ven.  Navykl si tím lovit a žrát jiné potkany a jejich kolonii nakonec zlikvidoval.

Jako druhou možnost bych viděl nějakého středně velkého až menšího obratnějšího ostřejšího psa puštěného v noci na zahradě. Třeba by se do těch potkanů dal.

Připojit reakci
                        

jak na potkany na zahradě


host - xxx.xxx.45.90 (?)
6.6.2007 21:17
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
To by šlo, zvlášť dobrý je foxteriér, ale zahradu ráno nepoznáte :))
Připojit reakci
                           

jak na potkany na zahradě


host - xxx.xxx.107.4 (?)
20.6.2007 9:04
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Na potkany a ostatní "myšáky" platí fretka. Nejen, že je to skvělý lovec, ale stačí, když je ve voliéře. Její pach je na hlodavce nejlepší repelent. A když  kompost posypete občas jejími exkrementy máte nejen pokoj od potkanů, ale i trochu dusíku navíc. Nerad bych ve vás vyvolal pocit, že fretka nějak moc "smrdí". Králíci nebo slepice jsou cítit mnohem víc. Ale potkanům zkrátka vadí fretka. Není to žádný nový objev. Proto vlastně člověk kdysi dávno před Kristem tohle inteligentní, milé a mazlivé zvířátko domestikoval.
Pokud chcete nějaké další informace, jsem k dispozici na flash@email.cz
Připojit reakci
                           

Jak na potkany na zahradě


Oxalistriangularis (486) - xxx.xxx.27.110 (?)
13.6.2010 7:46
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zajímalo by mě, jestli fretka je, nebo není nebezpečná pro slepice?

Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky) >> | 1, 2, 3, 4   
Založit nové téma Nápověda
  Název diskusního téma   Počet příspěvků   Datum   Počet návštěv
Krytonosec115.6.201950
Brouci na okrasné vrbě 214.6.2019132
Brouček - škůdce na mátě114.6.201988
Liskavka Topoľová 313.6.2019195
Myši všude - jak na ně6413.6.201971387
Ruměnice pospolná - škodí zahradě?810.6.20196369
Poznej škůdce 310.6.2019443
Přemnožené svinky97.6.201922721
Vrba kroucaná štěpení kmenu 23.6.2019185
Jak se zbavit včel?2843.6.2019319309
Škůdce? na vrbě 32.6.2019391
Bodruška na jabloni? 131.5.2019127
Černé housenky na salátech 528.5.2019540
Ještě jednou poraněné plůdky jablek Hana226.5.2019180
Ako odplašiť lastovičky (vlašťovky)?3126.5.201962618
Kněžice 926.5.20192299
Hubení hrabošů v sadě124.5.2019247
Poznej ptáka 3424.5.20197615
Housenky - jaký druh prosím? 323.5.2019371
Nakup Calypso 480 SC5121.5.201913398
Neviete, co to je? 420.5.2019517
Stado potkanu v kompostu2819.5.201916489
proti krtkům4319.5.201969832
Poznáte túto husenicu? 717.5.2019737
Třásněnka mečíky, mandelinka brambory313.5.2019285
Ploštice Pozemka obecná? likvidace z pozemku 1910.5.20194943
Okousano listy peckovin - kdo mi je žere? 139.5.201914404
Slimáci5406.5.2019623516
Sbírka škůdců a chorob 315.5.201913648
Mini broučci na fásadě 174.5.20199080
Houba na jehličnanech - poradí někdo? 233.5.201925824
Odporný šedý brouček ve skleníku381.5.201933955
Jarní škůdci1230.4.20191006
Pozná krtek past?630.4.20191281
Hryzec1830.4.201911808
Vyžírání květů ringlí2228.4.20191442
Děravé listy ředkví 318.4.2019423
Jak na mravence v domácnosti?3417.4.201948336
Tchor, kuna, jezevec? 915.4.20191508
Krtonožka nový přípravek? Ricin? Je to bezpečné?215.4.2019635
Další diskuze: 1, 2, 3, 4, 5 >  
Kulinářské fórum - recepty na vaření, uzení, zavařování, vína, destiláty
Litinový hrnec15.6.2019
Proč mi nechytají víčka?15.6.2019
Litinový hrnec15.6.2019
Elektrická udírna z Mountfield14.6.2019
Proč mi nechytají víčka?13.6.2019
Další příspěvky > 
Úvodní stránka | Informace o serveru | Podmínky užívání | Reklama
(c) Lupo Media s.r.o. 1999 - 2019
Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů