Drazí kamarádi.

I přes negativní názory na zamýšlenou skalku mezi dva jehličnany, jsem se pustila tento prodloužný víkend do její realizace.

Zakoupila jsem 5 kusů thůjí a svému 20-ti letému synkovi jsem zadala lehký úkol - pomoci mi s vykopáním 5 dírek. Synek se chopil lopaty a rýče s nadšením přiměřeným jeho věku. První dírka byla hotová během 10 minut a tak i první thůja začala vesele probublávat v připraveném kýbli s vodou. Roztřihla jsem balení hnojiva pro jehličnany a čekala na další dírku.

Jenže ouha. Asi v hloubce 15 cm narazil synek na beton a tím začal jeho dvoudenní špatný sen. Postupně se ukázalo, že předchozí majtel byl buď zaměstnanec betánárky a nebo beton bytostně milovat. Odkrávali jsme pomalu a jistě totiž betonovou desku o rozměru 2x1 metry s tloušťkou 50 cm (vespod betonu bylo ještě asi 160 skleněných lahví), okolo které byla přizděna zeď s cihel. Vyndala jsem thůji z kýble...

Zapojila jsem tedy do práce i mladšího synka a manžela. Starší syn za hlasitého nadávání doloval beton ze země. Tatínek ho vyvážel a mladší synek přivážel náhradní zeminu. Po 4 dnech se nám tedy povedlo vykopat všech 5 dírek na thůje, zasadit je, přihnojit a zasypat nově přivezenou zeminou.

Příští prodloužený víken zadám synkovi další lehký úkol - kopneme o půl metru dál a připravíme základ pro kameny a květenu