Réva 2022

Festivalnyj jsem viděl před lety na vidhradě na Sádku u Kroměříže a okamžitě jsem věděl, že tuto odrůdu nechci právě z důvodu silného zahnívání. Shodou okolností jsem se o něm bavil včera s vinařem, který ho má snad tři čtvrtě hektaru. Slušně odolný k plísni i padlí, avšak náchylný na šedou plíseň. Podobně vypadal na vihohradě v Lednici, pěkné hrozny, ale husté a hnijící.Svou roli bude u něj hrát to, že je moldavská odrůda, tam asi s hnitím nemají tak velké problémy.

Chtělo to o jeden postřik víc, aspon o jeden, ale když to člověk dělá pro vlastní potřebu a není na tom podnikatelsky zainteresován, s postřiky šetří. Navíc mám Festivalnyj vysazený na nevhodném místě mezi stromy a od západu je sousedova zeď. Uvidím jak to bude na novém místě, ale tam zase moc praží slunce a mám z toho obavu víc než z plísně. On má hodně jemnou slupku, u mě měl letos hodně náběh na sluneční úžeh a odtud pak vznikají potíže a taky od hmyzu. Problémy byly hlavně na těch hroznech kolem hmotnosti 500 g. Já jsem s ním na konzum celkem spokojen, ale půl hekratu bych ho nechtěl, protože to by byla plocha už na víno a do toho bych se z této odrůdy nepouštěl. Ale když dělám sirup, dá krásnou růžovou barvu a nejsou od něj třísloviny jako od červených moštových odrůd. Biegler

Ještě jeden laškovný dodatek k plesnivění bobulí Festivalnyj. Já to podchytil hned ze začátku, ale našel jsem pár už celkem plísní uschlých bobulí a byly překvapivě sladké. Možná jsem to měl nechat tak jak to dělají někteří profesionálové. Ještě pár hroznů mám a tak nějaký zkusím co se z toho vyklube. Přiznám se ale, že do produktů z hroznů na kterých by byla ušlechtilá plísen bych se já nepouštěl, na to nemám zkušenosti. Biegler.

Radarové odrazy dnešní noci se zatím zdají býti pořád zlověstné, šel jsem tedy ještě otrhat nějaké hrozny, které jsem ještě sklízet nechtěl, ale předpovídaná děštovka by je pohřbila. Neodolal jsem a okusil poprvé z révy Bianca hrozen z panenské sklizně. Moje pochyby jsou vyvráceny, odrůda Bianca to je, hrozny už mají i to pěkné líčko, pan Osiška poslal to co jsem si objednal. Problémy s plísní révovou prostě u této odrůdy v období před květem a v květu byly. Na jednom blogu o pěstování révy, který se bohužel odmlčel pěstitele trápilo padlí na hroznech, tak uvidíme. To je ještě dodatek a vysvětlení k pochybám o odrůdě, které jsem vyjádřil v minulosti. Chutí mi připomíná révu Krystal, ale v plné zralosti bude zřejmě sladší a už nyní je vidět, že i štavnatější a pro moštování výtěžnější. Další rozbor až příští rok. Než jsem to sepsal, děštivo už znovu klepe na okna, netrhal jsem zbytečně... Biegler

Včera jsem sledoval video o tom zda hnojit a nebo vůbec nehnojit révu při výsadbě sazenic. Podle toho co jsem z různých zdrojů i podle mého vlastního rozumu a zkušeností zjistil jsou obaba tyto názory (hnojit x nehnojit vůbec) zavádějící a začínající pěstitel by pak nemusel pozemek vyhnojit vůbec. Vyhnojení by se mělo provádět na dvakrát s předplodinou a pak před rigolizací. Před rigolizací není vhodné dodávat nerozložená organická hnojiva, protože proces rozkladu z okolní půdy odebírá kyslík a dokonce i dusík a mohlo by dojít k popálení kořenů. Počáteční růst nově zasazených sazenic révy neovlivnuje vyhnojení pozemku, ale zásobní látky uložené v kořenech akolénkách. Proto by kvalitní sazenice měla mít 4 kořeny a vyzrátý výhon na délku 8 oček. Jen kvalitní sazenice hned ze začátku nastartuje dobrý růst. Biegler

Rygolování ani náhodou, to nešlo naplánovat. Sázel jsem do jámy, dole s nějakým zásobním draslem a fosforem, pak kompost se zeminou. Všechno rostlo vcelku uspokojivě. Fakt ovšem je, že v naší poloze je třeba počítat s tím, že révy začnou plodit tak čtvrtý, pátý rok až dostatečně zesílí a odolají mrazům.

Přimlouvám se za co nejdůkladnější přípravu půdy před sázením révy, pokud je to možné. Sám jsem svého času kopal okop pro klečícího střelce, na dno jsem promíchával Cererit s kompostem a zeminou. Ale je pravda, že kořeny révy časem z připravené jámy vyrostou a pak se teprve ukáže. 
Jinak kořeny jsem u sazenic révy mikdy nepočítal a pokud se nepletu, roubované sazenice mají vždy jen krátký čípek a ne výhon na délku 8 oček. Pokud se před výsadbou řeže, tak na 2 očka. Stejně se nechá růst jeden, maximálně dva výhony. A i když se řeže na 2 očka, jejich skutečny počet (spousta spících oček není vidět a začnou růst až případě potřeby) je podstatně vyšší.

A pak si přečtete o tom, že standardní sazenice musí mít pevný, kruhový srůst podnože s roubem, letorost vyzrálý minimálně na délku osmi oček a nejméně čtyři kořeny rozložené po obvodu kořenové patky. A další věci ohledně UKZUZ a SRS. Jedině zkusit objednat přímo u autora, který o tom píše a sazenice produkuje, jestli to tak opravdu je a je to někde jinde lepší a nebo jsou v zájmu komerce a uspokojení poptávky produkovány jen rychlokvašky. Biegler.

Letos si mi jedna kolemjdoucí stěžovala, když viděla můj vinohrádek, že jim sprchávají hrozny, a že pod ně do jam dávali hnůj. Já to taky kopu všechno ručně, ale před tím jsem místo několikrát hluboce prooral velkým traktorem. Akorát loni co jsem přikopával dva rigoly a bylo to už delší dobu po orbě, šlo to hůř. Já měl z případného přehnojení strach u odrůdy Bianca, ale letos to co kvetlo nesprchlo nic. Biegler

Vůbec nerozporuji, že roubovaná sazenice musí mít důkladně srostlou podnož s roubem a slušné kořeny. Ale pokud jste někdy roubovanou sazenici viděl, tak víte, že žádná z profi firem ji neprodává s vyzrálým letorostem na délku 8 oček. Ano sazenice by měla mít výhon vyzrálý na 8 oček, ale ten se při přípravě sazenic zkracuje na pouhá 2 očka.
A nepochopil jsem, proč ve svém příspěvku zmiňujete rychlokvašky a co tím míníte?