Omlouvám se za následující poznámku počtářského charakteru, ale 99 % z asi 50 hlav je asi 49 a půl sazenice.Zřejmě jste chtěl napsat, že skoro všechny prostokořenné sazenice vysazené na jaře měly po prvnm roku krásný kmínek. Na druhé straně podle Vaší zkušenosti několik kontejnerovaných na tom tak dobře nebylo.

Je to samozřejmě možné, závisí to na více okolnostech (odrůda, případná podnož, kvalita sazenice, půdní podmínky...). Na jaře vysazené prostokořené sazenice mohou snadno dopadnout hůř. Kontejnerované sazenice, které vidím běžně v prodeji, bývají většinou slabé, protože jsou z jarního zakořenění a tedy o rok mladší než ony prostokořenné z předchozího roku. I když jsou kontejnerované sazenice rok staré, bývají v malých kontejnerech, jejich kořeny (spíše kořínky)  bývají slabé a první rok na stanovišti spíše bojují o život než aby pořádně rostly. Kromě toho, jak píšete, jste je nevysazoval na jaře, ale až v průběhu roku.

Jinými slovy, takové srovnání pravděpodobně není korektní, a už vůbec nechápu, jak je z něj možno dovodit osud prostokořenných sazenic vysazených na podzim.

Podle mého názoru je jediný korektní experiment. Vzít např. 50 přibližně stejných prostokořenných sazenic, polovinu z nich vysadit na podzim a druhou polovinu uschovat a vysadit na jaře. Vše na jedno místo a všem dát v zásadě stejnou péči (samozřejmě ty vysazené na podzim více chránit před zimním mrazem, ty na jaře více zalévat). Potom by bylo možno dělat nějaké závěry.

Nevím, jak by takový experiment dopadl, pravděpodobně by rozdíly nebyly moc velké. Pouze tvrdím, že podzimní výsadba prostokořenných sazenic je možná. Osobně se snažím vysazovat spíše v pozdním podzmu nebo v zimě (pokud je to možné) ze dvou důvodů.

1. Není celkem do čeho píchnout a každý pohyb je vítaný. Na jaře je práce plno.

2. Nemusím na jaře tolik zalévat.