Biozahrada?

Na vyvysenem zahonu se samozrejme nemusi pestovat vsechno, to by se clovek udrel. Je to jen rada pro pestovani dyni ve vyssich a chladnejsich polohach. Ja uvadim svoji zkusenost z podhuri Alp, babicka je podobne pestuje i na Vysocine. Cukety to nepotrebuji, tem se kupodivu dari vsude, pouze dyne jsou zrejme nachylnejsi. S uhnivanim plodu je problem pouze pokud se vali na hole zemi, babicka je vzdy podkladala prkynkem, nebo se ji pnout po plote. Pod velke dyne pak davala stolicky ci stojky. Hokaido se bohuzel moc nepne, tak ho pestuje v sudech na vodu a plody visi dolu. Nemci pod dyne nastlali starou slamu a nikdy nic nezhnilo. Jen se musi davat porad nove vrstvy. Rada je to dost neupotrebitelna, pokud nemam vlastni pole a jako ze ne, slama se shani tezko. Ale vody to fakt chce hodne, vyvyseny zahon (nebo sud) hodne vysycha. Kybl ke kazdym dvoum rostlinkam do doliku denne. Ale treba u vas vic prsi. Ja se pristehovala do Polabi, kde pry take moc neprsi. A zahradku mam v zahradkarske kolonii, snad se neubeham. Michaela

Možná je problém že se mi rostliny plazí po zemi. Hnilo asi tak 50% malých plodů když bylo deštivé a chladné počasí. Když plody vyrostli přes průměr tak 10 cm,  tak pak vždy dorostli. Zkoušel jsem dýňky podkládat, ale v tom dešti stejně hnily. Ta hniloba vypadá tak, že slupka postupně zhnědne (nejdřív skvrny a pak celý povrch) a scvrkává se. Někdy se to udělá ještě když je plod hodně malý a je na něm ještě spláclý zbytek květu.

Dobrý den,
moc se mi líbí kniha Zdravá zahrada od paní heleny Vlašínové. Také jsou zajímavé stránky ekozahrada.cz  Myslím, že pro laiky jako jsem já, je to pěkné počteníčko. Místo hnojiva všude nabízeného a propagovaného se snažím hnojit výluhy. Zkusila jsem to i zcela jednoduše - výluh z trávy na zalití "aktuální" trávy. I tak to docela funguje, stačí jen logicky uvažovat a hlavně pozorovat souvislosti v přírodě. Největší problém biozahradníků vidím v : nedostatku vhodného materiálu, praktických příkladů, malé osvěty, a značném množství rejpavých sousedů 

obdržel jsem semínka rostliny která má vypudit ze skleníku s paprikami mšice, neznáte někdo?Semínka vypadají jako macešková.

Díky za info, bude se hodit. Letos se chystám vysadit hokkaido a že bych to chtěla nějak stříkat, se říct nedá.

Btw, nápad s černou netkanou textilií je dobrý - jak položená na na podzim zrytý záhon (netřeba na jaře znova plít a dá se krásně rozhrábnout) tak položená od léta na místo plánovaného záhonu, kde z 90% zahubí rostlinstvo a ušetří práci při rytí. Jen to nevypadá pěkně.

Leni

Dobry den, muzete mi prosim poradit jestli se seminka hokaido daji zasit hned po vydlabani z dyne? Koupila jsem dnes dyni a chtela bych vypestovat vlastni a ted je vhodna doba ne? Diky za radu od zkusenych! Lenka S.

Jsem ráda, že jsem zde našla pár slov o ekozahradách :o). Letos jsem poprve zkusila vyvýšený záhon. Žádné kopaní, žádne plevání...

Na jaře jsem si nechala udělat truhlík, dospod jsem udusala hnůj, na to jsem položila trávu v tenké vrstvě a po té dosypala zeminou. Zasadila semínka Hokaido a okolo zamulčovala senem. Kdyby nepřišly kroupy, tak mám nádhernou úrodu, i tak je krásná a jsem za ni vděčná.

Nějak mne to chytlo a tak jsem všechny keříky (rybíz, nero, ostružiny...), zasadila podobným způsobem. Opatřila jsem si tvrdou kartonovou krabici, spodek udusala hnojem, zasypala hlínou, vložila sazenici a zamulčovala senem, a aby se hlína nerozsypala až se krabice rozmělní, tak jsem to obložila kameny. Takže jsem udělala takovou krásnou kamennou zídku kolem toho. Rostlinky krásně rostou a i pár plodů letos měly :o).

Co se týče postřiků, snažím se už 4 roky nic nestříkat chemii, minimálně bio přípravky, ale fakt jen vyjímečně. A je fakt, že vše roste. Přitom to tady u nás v horách není jednoduché, protože zima tady trvá skoro půl roku, takže krátké vegetační období. Ale je pravda, že jsem začala vidět, úžasnost přírody. Mšice se sice objeví, jak tady bylo zmíněno, ale jen brzy na jaře, pak škvoři (užasná to zvířatka) vše zlikvidují. Stačí pro ně připravit pár úkrytu pod rostlinkami, třeba hromádku štěpky, nebo namulčovat seno... Taky postavit zídky pro ještěrky a nebo kompost pro slepýše. Vybudovat krmítka pro ptáčky a sypat jim i přes léto, rádi to ocení a taky to jde vidět na úrodě. No a když si nějaký brouček pochutná na rostlince, taky se nic neděje, vždyť kolik věci ani nespotřebujeme a když si to tak vezmeme, přece je vše přírody a né naše, tak proč nepozvat na hostinu i druhé, oni toho tolik nesnědí :o))). Ale jinak se mi vyplatila pestrost zahrady. Mít všechno a všude. Taky různé kombinace, třeba jako cibule a mrkev vedle sebe, nebo giganty a rajčata, aksamitník odpuzuje háďátka a léči půdu, máta odpuzuje perfektně dřepčíky, rajčata odpuzují nejen komáry, ale i běláska, tak vedle gigantů to bylo úžasné, a člověk nemusí nic plevat, protože to je úžasná buš. No a co je úžasné, když člověk kolem dýní, cukin... nechce plevat, nebo kosit a chce ušetřit, stači zamulčovat starým koberce. Nejen, že plody nehnijí, ale krásně na koberci dozrávají, nerosté zbytečná tráva, pod kobercem žijí broučci a na podzim, máte místo třeba na česnek :o)) A koberce, ty jsou všude před kontejnérem, takže zcela zadarmo, oproti černé mulčovací tkanině.

To jsou mé postřehy jak to dělat ekologicky a levně :o))))))

Ja tise zavidim vase uspechy. Take se snazim zahradnicit ekologicky, ale me snahy mi hati sousede. Kolem plotu mi nastrikali rondup, aby pry nebyla zaplevelena cesticka. Je to z kopce, tak mi temer odesly topinambury, fazole a kukurice. Z druhe strany delalo postrik mesto kolem kanalu a keru, takze jsem prisla o ostruziny. Rybiz mi napadly msice, takze jsem sbirala slunecka a nosila je na stromky, jenze sousedka mi to vsechno postrikala. Pry aby to nepreskocilo k ni na ruze. Msice to sice neprezily, ale berusky take ne. Postavila jsem zidku pro jesterky, ale 2 se mi utopily u sousedky v jezirku. Koupila jsem si odolnou broskve proti kaderavosti a jako jedina v nasi kolonii jsem mela zdravy strom. Tak mi ho nekdo zlomil. A dnes mi vyhrozovali ukoncenim clenstvi, protoze pry nechavam sirit plevel. V rohu mam totiz koutek s koprivama, krenem a brutnakem a kousek travniku jsem nechala pro motyly. Extra jsem si koupila v Nemecku seminka lucniho kviti. Ale trezalka a kopretiny jsou holt plevel. Na zahonech mi ovsem vsechno roste naprosto uzasne. Hodne se mi osvedcily vyvysene zahony a mulcovani travou a kartonama. Sice se pod nima drzi slimaci, ale potravy maji ocividne dost a tak mi skoro nic nesezrali. Vylezli az v srpnu na pareni, tak jsem je posbirala a nahazela do kanalu. Mam sice spatne svedomi, ale hazim tam jen spanely. Ty ceske, stejne jako sneky, nosim do lesa. Problemem jsou jenom hadatka, ale ty vytlacil aksamitnik. Prvni varku fazoli mi komplet sezraly, ta druha (uz s aksamitnikem) vzesla komplet.

Jake plodiny na ekozahradce pestujete? Letos se mi nejvic osvedcily zlute fazole,  zlute minipatizony a bezkonkurencni bob zahradni. Spatne byly naopak kulate cukety, dyne Baby Bear, hrasek a salat. A misto turinu mi vyrostla repka :-)  Zdravim Michaela

Tak já se musím přidat, jsem přiznivec natur trávníku a zahrady... jen mě, co trápí a potřebovaa bych poradit... bydlíme u borového lesa a je tu dost mechu v trávě který nechci ničit a chtěla bych spolu s ním prosít trávu, která by mi odolávala... ne naprosto   co nej proti venčení fenky RR..vím že tomu zcela nezabráním, ale poradte jaká nejodolnější tráva? hřištová...?nebo směs? klidně bych vysela i jetel...

Ahoj, také se musím přidat :) Také chci vše pěstovat přírodně :) A též máme fenku RR, ale myslím že fleků na trávníku se nezbavíte. Každý rok jsme zkoušeli vysévat i často zalévat, ale to by jste musela za fenečkou chodit a zalévat hned po, aby se moč co nejvíce naředila. Jinak je to kyselina. Máme všude fleky. Na podzim se budeme stěhovat do vlastního domečku a také to řeším, jediný nápad je, nějak ji přinutit močit jen na jediné místo :)