 |
Bokashi druhé kolo, 26.1.2020
Pokud se tráva rozehřeje na teplotu, kdy se v ní uvaří vejce, tak to opravdu nedějají mikroorganismy (mléko se pasterizuje na asi 62°C, už nižší teploty většině mikroorganizmů brání v růstu).
Teprve po vyhasnutí té první enzymatické reakce se poustí... celý příspěvek > | | Bokashi druhé kolo, 26.1.2020
Co Vám, madam, vadí na tom, co si kdo na svém dělá se svojí biomasou? Za sebe, pokud mě něco dráždí, tak tam nelezu a nečtu to. Doporučuji tento recept na domácí bokashi:
Biomasu z Brassica oleracea var capitata jemně rozmělníme např pomocí... celý příspěvek > | | |
| | Bokashi druhé kolo, 26.1.2020
V prvním kole bokashování sklidil úspěch recept na domácí dezert z cukru a kompostu. Teď bych to chtěl zkusit z druhé strany. Vyzkoušel někdy někdo přidat do kompostu enzym celulázu? | | Bokashi druhé kolo, 25.1.2020
Mnoho z těchto poznatků je relativně nových a víme, jak dlouho trvá jejich přenos společností. Většina věcí, které človék vyrobí se jen do určité míry blíží tomu, co umí příroda. Ale přírodě geologický čas běží jinak rychle, než nám čas našich... celý příspěvek > | | Bokashi druhé kolo, 24.1.2020
Ad 1: v trávě je určitě dost enzymů (oxidáz), aby odpracovaly velkou část té přeměny samy. Navíc, rychlost zahřátí po posekání i to, že čím víc se tráva naruší, tím rychleji to jede, svědčí opět o tom, že jde o vlastní oxidázu trávy. Koneckonců tomu... celý příspěvek > | | Bokashi druhé kolo, 24.1.2020
Těch chemických procesů tam bude probíhat mnoho. na některé si stačí tráva sama, na jiné potřebuje mikroorganismy. V první chvíli se rozběhne, to, co dělá jablko, když se rozkrojí. Další věci se dají přečíst třeba zde nebo zde.
Obecně největšími... celý příspěvek > | | Bokashi druhé kolo, 20.1.2020
Vzdálenost často nemusí být dobré kriterium. Dunaj na svém dolním toku, tam kde tvoří hranici mezi RO/BUL, teče víceméně hranicí svojí nížiny. Na straně RO, kde je rovina - tam bych dlouho spraš nehledal v nějaké mocné vrstvě, byla pravděpodobně... celý příspěvek > | | Bokashi druhé kolo, 20.1.2020
Tak to napíšu rovnou:
Schmidt, M.W.I.; Skjemstad, J.O.; Jäger, C. (2002), "Carbon isotope geochemistry and nanomorphology of soil black carbon: Black chernozemic soils in central Europe originate from ancient biomass burning", Global... celý příspěvek > | | Bokashi druhé kolo, 20.1.2020
Ale přesto na většině spraší nevzniká. Spraše máte třeba na závětrné straně kdejakého kopce, kde bylo závětří a tak tam převládalo usazování nad erozí.
Taky si nejsem jistý, kolik spraše je na velkých rovinách, které v krajině vyválcovaly řeky.... celý příspěvek > | | Bokashi druhé kolo, 20.1.2020
Vzhledem k naší geologické minulosti to nemůže být proces na miliony let. Poslední doba ledová skončila před cca 10 000 lety. Pokud byste měl něco zajímavého k půdotvorným rocesům během doby ledové, určitě bych se o tom nejen já rád dozvěděl... celý příspěvek > | | |
| | Bokashi druhé kolo, 20.1.2020
Ono tam, kde lesy pravidelně hoří, tak málokdy dělají v přibližně ročním intervalu, a tak to nemůže být určující proces pro dané místo. Tam, kde naopak hoří často a pravidelně, tam les obvykle nenaroste, a jsme kruhem v bodě, odkud jsme vyšli.... celý příspěvek > | | Bokashi druhé kolo, 19.1.2020
Je to zajímavá věc. Naše půdy vznikly vesměs po poslední době ledové. Přitom skoro polovinu té doby se na na některých z těch míst zemědělsky hospodaří, tedy se tam zaorává humus, při pastevnín hospodaření trousí hnůj. Přesto se zdá, že zemědělství... celý příspěvek > | | Bokashi druhé kolo, 18.1.2020
Ten příspěvek nějak zmizel, ale proč myslíte, že o tom málo vím? Jak myslíte, že vznikaly černozemě? Takové každoroční stepní požáry byl velký zdroj biouhlu, který do teď vidíme v černé barvě těchto půd. Při aerobním rozkladu v půdě v podstatě... celý příspěvek > | | Pokus s bramborami, 18.1.2020
Tak to dobře dopadlo | | Bokashi druhé kolo, 18.1.2020
On ten uhlík v půdě ale funguje. Ať už z uhlí nebo z bokashi nebo proto, že je to černozem. Odkud myslíte, že se ten uhlík do černozemě dostal? Na druhou stranu vidíme, jak se chovají vyplundrované půdy, zbavené toho uhlíku. | |
|
|
