Žloutnutí a usychání listů rajčat

Milan HP: Muzu se jen zeptat, jak myslite tu skodu na sazenickach tim postrikem? V cem to vadi, kdyz se pouzije nejaky ten Acrobat, Dithane, nebo co se doporucuje na rajcata? A co kdyz se tvori takovy ten bily povlak na zemine, je to v urcite mire prirozene, nebo je treba vzdy to zacit resit? Diky.

Bílý povlak na zemině značí přelití, navíc máte zřejmě dost tvrdou vodu. Zkraje je lepší je zalévat převařenou vodou (vychladlou). A když dosáhnou cca 5cm, tak ke každé přihodit pár granulek cereritu.                     Lída           

Lído, tvrdou vodou to není: používám převařenou vodu dešťovou či sněhovou. U velkých pak naší trojkovou, tedy hodně tvrdou, vodu, ale ten povlak minerálů vypadá jinak - je žlutavý. To šedé je plíseň.

Milan HP

Já to psala z toho důvodu, že když se mi něco sem tam podařilo přelít, tak se mi na hrudkách vystupujících ze zeminy udělaly takové jakoby "okoralé" bílé lemy, tak jsem soudila podle toho. Plíseň to ale nebyla.                Lída

Buňky mladých rostlinek jsou ve vývoji a chemické postřiky jsou cizorodé látky, které u vyspělých rostlin nenadělají vážnější škody, nicméně u malých semenáčků bych byl velice opatrný a raději se zdržel jakýchkoliv chemických ochranných látek. Trochu jiné je to s hnojivy. Je to podobné jako u malých dětí: co prospívá dospělákovi, dětem často škodí.

Nicméně díky tomuhle postoji jsem nikdy žádný ochranný postřik na malých rostlinkách nezkoušel. Ostatně já je nepoužívám ani u dospělých rostlin, ale to už je jiná písnička. To varování je instinktivní, nikoliv potvrzené praxí. Třeba se tady najde někdo, kdo to s úspěchem zkoušel. Dejte vědět, jak to dopadlo u vás. Třeba je to z mé strany jen přehnaná opatrnost (tou jsem známý).

S tím šedým povlakem dělám jediné: mechanicky ho odstraním a nahradím čistým sterilizovaným substrátem. A omezím zalévání, takže nechávám povrch vyschnout. Zalévání zespoda se mi neosvědčilo, protože substrát a směs, které používám, velmi dobře sají vodu, takže povrch byl trvale mokrý. Zatím ale nejsem moc úspěšný: stále se to objevuje i na sterilizovaném substrátu. Čili tu plíseň mám ve vzduchu. Určitě rostlinám neprospívá, ale zatím jsem nezaznamenal úhyn sazenice z tohoto důvodu. Nebo jsem to nepoznal. Slyšel jsem doporučení, že pomůže zředěný roztok peroxidu vodíku (H₂O₂). Tomu bych celkem věřil, protože je to oxidační činidlo, ze kterého zbyde po uvolnění kyslíku jen voda. Zatím jsem to nezkoušel.

Milan HP 

S chemickými postřiky které uvádíte, se rostlinky do výšky 5cm vyrovnávají natolik špatně, že jsou defacto přiotrávené.  Povlaku lze předcházet pravidelným prokypřením - rozrušením povrchu párátkem, špejlí, a pod. dle velikosti rostliny a objemu květináčku. Činím tak vždy den po mírné zálivce. Jeden den zaleji, druhý den kypřím. Až mají rostlinky 4 pravé listy, používám jednou týdně zálivku Forestina Start 2 gramy na 2 litry vody, ne více. Použití cereritu, jak uvádí paní Lída, se mi také osvědčilo. Ale ne oboje naráz. Nespoléhám na to, že substrát má zásobní hnojivo na 6 týdnů. Nějaké hnojivo tam jistě je, ale předpokládané množství a poměr se nemusí odrážet pozitivně v praxi. Je třeba rostlinky pozorovat a s citem rozhodnout jak zasáhnout. Často se mi stalo, že jsem na měsíční rostliny použila zálivku s ledkem amonným. Co bych měla z toho, že mají rostliny přijatelnou stavbu, ale ztrácí třeba barvu a chybí jim dusík, že. Hlavně, všeho s opatrností, nepřekračovat na obalech doporučené koncentrace a přihnojovat jen jednou týdně.

Omlouvám se, správně mělo být uvedeno ledkem vápenatým, nikoliv amonným.

Nejlépe uvolňuje živiny dusičnan/ledek amonno-vápenatý. To nebyl překlep.

Kristalon Zdravé rajče a paprika obsahuje právě ten v modrém sáčku. A ano, to kypření je dobrý nápad. Jenže kypřit 120 sazenic po každém zalití prostě nezvládám. 

Milan HP

Děkuji za upřesnění. Co do počtu i druhů, jste prostě jiná liga :-) na rozdíl od mých celkových max. 40 kousků a i to je pro mě až nad hlavu. Ale zvědavost jak se zadaří, co nevyjde, jak se vyvrbí počasí a hlavně zajistit si nějakou tvůrčí aktivitu a pohyb, je každoroční motivací. V bedýnkách se zeminou mám předpěstované velmi rané brambory Magda s chomáčky bílých kořínků a tlačícími se zelenými lístky. Pamatuji roky, kdy jsem je dávala do země na Josefa, ale co bylo, už dávno není.

S tou jinou ligou je to trochu jinak: osobně dám na zahradu do 50 kousků, ale ten zbytek je pro příbuzné, přátele a známé. A to jsem nepočítal papriky.

Brambory už jsem taky zakoupil, ale tam nahoře v kopcích (570 mnm) je chci dát nejdřív ke konci dubna, takže je ještě ani nerychlím. Koupil jsem Rozáru, Anuschku jsem objednal, ale neměli ji. Bramborově jsem panic, ale v době covidu chci být na chalupě co nejvíc soběstačný.

Milan HP