Rajčatový hokus pokus - nová sezóna II

Mně je to vcelku jedno, ale jen k tomu zahřívání. Seno v kupce se do rána zahřeje docela fest. A to není syrová tráva, ale tak do 3/4 suché. A snad jsou známé i případy samovznícení vlhkého sena. A na žádném kompostu nebylo. Je z louky, obvykle.

V sobotu jsem udělal hromadu kompostu dle pravidel, listí od podzimu smíchané s dva dny usušenou trávou ze sekačky. Mám ten zapichovaci teploměr na kompost. Teplota skoro 70 C. Ještě mě čeká přesadit několik rajčat do 10l kýble. Můžu udělat pokus, jak dlouho si zahráta hmota udrží teplotu v kyblíku. Budu měřit ve stínu po 24 hodinách. Ok? PH

Ano, to je fakt. Tam se ale jedná o tlení za přístupu vzduchu. A ta moje druhá kupka je stále studená. Takže musím hledat dál: na ten trik, jak odstartovat "vyhřívání" ve 2 - 3 kg biomasy za nepatrného přístupu vzduchu, jsem stále ještě nepřišel. Koukal jsem na návod na teplé pařeniště, tam doporučují čerstvý hnůj a pokud není, zakoupit fermentovaný koňský hnůj a přidat jej do biomasy, která prý ale vůbec nemusí být čerstvá. Ten můj hnůj byl daleko od čerstvého.

Takže až budu sekat, nechám trávu mírně zaschnout a zkusím naplnit igelitové pytle těmi dobře napěchovanými cca 3 kily. Do jednoho přidám urychlovač kompostování, do druhého fermentovaný slepičinec a třetí nechám jen tak. Neprodyšně zabalím, provlhčím a uložím do pokojové teploty. To by bylo, abych se jednou netrefil.

Milan HP

PH, díky za pomoc. Ta moje hromada hřeje stále (asi pátý den), teplotu jsem sice neměřil, ale pochyb o tom není. Jen dotaz: kolik má ta vaše kupa asi biohmoty? Stačí řádově, to si myslím, že je také faktor, který ovlivňuje jak start procesu, tak jeho trvání.

Milan HP

Zde foto kompostu. Je potřeba během pár dní udělat pořádnou hromadu (metr krychlovy),aby se to zahřalo. Po cca 4 stavebních kolečkách zaleju 1 konví vody. Mám tedy dát polovinu 10l kýble a zbytek půdy? PH

No to by bylo skvělé. A pozorovat, zda ten proces ustane nebo ne. Ale to mne mohlo taky napadnout, hřející hromadu mám. Dík.

Milan HP

Také mne ten Váš pokus zajímá. Hlavně za jak dlouho to vychladne na okolní teplotu. Chci udělat také takový pokus, ale počkám do podzimu, až budou teploty na zahradě podtatně nižší.

           Vladimír

Vladimíre, ta moje zpráva je, že ta teplá hromada už byla dneska studená. Pravda, nebyla nijak velká, tak 30 až 40 kilo Po cca týdnu. Pod rajčaty by se udrželo trochu tepleji asi o něco málo déle, ale když vezmu v potaz letošní počasí, není to dost. Teď ještě zkusím to, co jsi navrhoval: igelitové pytle s přiměřeným množstvím trávy (kolem 3 kil) a zda se ta reakce (ale to spíš bude fermentace než tlení) dá odstartovat za studena i v tak malém množství pomocí urychlovače kompostu nebo fermentovaného slepičince. Fermentovaný koňský hnůj ale zatím kupovat nebudu. Zatím jsme od minulého týdne nesekali. Ovšem i kdyby se reakce nastartovala, nejspíš v tom malém množství nebude mít dlouhého trvání. Ale ještě uvidíme, co vyzkoumá PH.

Pomalu se smiřuji s myšlenkou, že mi nezbyde nic jiného než postavit skutečné "teplé pařeniště" se 40 cm vysokou vrstvou čerstvého koňského hnoje - ten naštěstí můžu sehnat, protože tam u nás jsou nejmíň dvě koňské stáje. Ale to bude jen na pár rajčat. A nechci použít sklo, ale polykarbonát. Otvírání snad nebude problém, můžeme se s manželkou střídat. Ovšem znamená to kopat nejmíň do hloubky 80 cm a pak postavit tak 50 cm nástavby, hodně dobře izolované. A pečlivě vybírat odrůdy.

Jak si vede EM Champion a ostatní u Tebe?

Milan

Tak půl kýble horkého kompostu v 9:30 teplota 50 C, ve 12:50 už jen 35 C. Chladne to rychle... PH

Ano, toho jsem se obával. I moje "teplá" hromada odhadem 40 kg během týdne úplně vystydla. Díky za snahu a podporu.

Asi fakt nezbyde než postavit - spíš vykopat - regulérní teplý pařník se 40ticentimetrovou vrstvou čerstvého koňského hnoje vespod. Což ale pro rajčata (i ta nejnižší) znamená tak 80 cm do hloubky a 50 izolované nadstavby: 40 cm hnoje, 15 zemina či kompost. Zbývá 75 cm prostoru, ale náchylného k přehřátí. 

Chci to zkoušet dál, i s menšími objemy trávy případně i koňského hnoje (zdroj mám), ale má fyzikální intuice mi říká, že asi není možné z relativně malého množství biomasy získat teplo, které by vytrvalo alespoň týden. Ono by asi stačilo pár stupňů navíc, ale bylo by to opravdu obtížné načasovat.

Nicméně musím konstatovat, že se teď projevuje docela velký rozdíl mezi těmi rajčaty, která jsem zasadil dřív (10. - 12.5.) a která dostala pod sebe hnůj a trávu, a těmi, která jsem udržoval v teple balkonovníku a zasadil až koncem května (26. - 28.5.) bez tohoto "vytápění". Ta první rostou velice bujně, dnes jsem je poprvé vyštipoval. Některá z nich měla až 8 zálistků přes 15 cm a kvetou už i 3 či dokonce ojediněle 4 vijany. A některá mají několik, ne už docela miniaturních plodů. To chladné období pro ně nebylo období úplné nečinnosti. A možná ta tráva, která částečně zetlela i v chladnu, a hnůj fungují jako skvělá výživa. Ta pozdější si ale také vedou velmi slušně, takže tápu v tom, zda ta práce navíc (a že jí nebylo málo) stála či nestála za to. Určitě dám vědět, kdy která dala první zralá rajčata.

Milan HP