Rajčatový hokus pokus - nová sezóna II

Milane, o japonské okurce akorát vím, že existuje, jinak nic. Tady na fóru byla před časem řeč o vietnamské okurce. Jestli mají něco společného, nevím. Mirek

26.5.21 Tak jsem poněkud slevil, vysadil jsem jen 3 další rajčata. Bez „topení“, za to ale rovnou pod tunel. Tak budu moci porovnávat. Ale hned mi je také v úterý přejela krátká bouřka i s kroupami. A to jsem tam byl a mohl je přikrýt, jenže přišla náhle, takže jsem to už nestihl. Dovedete si představit, jak jsem si nadával.
Nicméně se zdá, že alespoň některá rajčata z dřívějších výsadeb něco málo povyrostla. Možná vlivem přikrytí, možná už nastartovala fermentace. Kvetou téměř všechna, ale nějak se mi nezdá, že se dobře opylují. Zatím jsem nenašel žádný náznak plodu. Pravda, moc intenzivně jsem nehledal.
Zelí a letní pór jsou v zemi, zelí pod netkankou proti molicím. Papriky stále doma a na balkóně, o okurkách také ještě vůbec neuvažuji. Salátovky nepěstuju a nakládačky volně vyseté snad budou, i když počkám na teplo.
Někdo někde psal, že má krásný česnek. Zdá se, že česneku tohle počasí vyhovuje, protože můj česnek je taky zdravý a silný.
A velmi zajímavá informace: sousedovic kočka nám odchytila hryzce a přinesla téměř ke dveřím. Ovšem nedělám si iluze, že by nás jich zbavila: určitě už vyvedl mláďata.

Milan HP

2.6.21 Včera jsem dovysadil i zbývající sazenice rajčat. Nejpozdější výsadba, kterou pamatuji, a to včetně mého mládí. Celkem jich tam mám 45, i se dvěma Mongolskými Karliky, které vzešly z testu semínek, které jsem odebral z vlastního plodu. Posledních 17 už nedostalo „vytápění“ trávou a hnojem, pouze jsem jim zahrnul kořeny teplejší povrchovou zeminou, když jsem předtím záhon pohnojil plošně Cereritem podle návodu. Situace těch dříve vysazených (10. – 12.5.) se mírně lepší, ale opravdu jen mírně. Viditelně vyhřívání nezabralo. Pravděpodobně proto, že
a) biomasy nebylo dostatečné množství
b) hnůj byl několik let uleželý
c) teplota půdy byla příliš nízká, takže fermentace buď nenastala anebo začala příliš pozdě, případně půda odčerpala veškeré teplo bez užitku
d) rostliny utrpěly tak velké škody při dvou bouřkách s kroupami, že už toho nedokázaly využít – poškození listů bylo vážné. Svou roli mohlo hrát i přemokření.
Rozhodl jsem se jednu z těch nejhorších – Koralika – vyhrabat a zjistit reálný stav kořenů a i podestýlky. Měl navíc tu smůlu, že ho nejspíš podhrabal hryzec (což je u mne každoroční záležitost, dřív jsem se domníval, že je to krtek).
Na rozdíl od posledně jsem našel několik malinkých plodů.
Dole pokračuje exodus rostlin na balkóny a s tím spojené zpomalení zrání. V květnu jsem sklidil 1180 g zralých rajčat. Jen nepatrně víc než v březnu. Doufám, že červen už pojede líp, zelených plodů je dost.
Papriky i okurky už mají připravené záhony přikryté černou netkankou. Do konce týdne bych je chtěl vysít i vysadit všechny. A i cukety, rovněž pod netkanou.

Milan HP

6.6.21 Dnes jen o tom, proč selhalo mé „vytápění“ pomocí fermentace biomasy. Náhodné zjištění, ale nejspíš obecně platné. Před 4 dny manželka posekala trávu a vytvořila dvě přibližně stejně velké hromady: jednu na slunci a druhou úplně ve stínu. V té na slunci byla uvnitř teplota přes 40°C, tedy fermentace jasně probíhala – nelze to přiřknout jen působení slunce. V té druhé ani omylem. Byla uvnitř naprosto studená. Jinými slovy, to, jak jsem se snažil „přihřívat“ zem pod rajčaty, nemohlo fungovat. Protože ta nízká teplota půdy nedovolila odstartovat proces fermentace. Poučení pro příště: trávu nakupit a počkat, až fermentace nastane. A teprve potom ji použít jako vyhřívání. Tu roli startovače procesu prý také může sehrát přidání močoviny. Doufám, že neurazím jemnocit čtenářů, ale dnes jsem přidal svou vlastní moč (nemám umělou močovinu) do té studené hromady. Výsledek zatím neznám, ale dám vědět.

Milan HP

Rozklad zelené hmoty je aerobní proces. To znamená, že k tomu rozkladu je potřeba kyslík. Pochybuji o tom, že když se dá něco hluboko dospod pod rajčata, že se nastratuje to správné tlení s vyššími teplotami. Podle mne je to udušené.Pokud jde o fermentaci, tak to je kvašení a pro získání kvalitního kompostu nevhodné.

           Vladimír

Výsledkem všech těch procesů je organická hmota, která obsahuje nějaké živiny a prospívá půdě, tedy hnojí (bokashi). Amatérovi vcelku bude jedno, co tam probíhá, ono to bude podle podmínek nejspíš všechno dohromady, s tím, že něco převládá. Ale jakto že se takhle vyhřívají pařeniště, když by to mělo nejít? Tipuju (nevím!) že příčinou bylo malé množství hmoty a další vlivy, které přes monitor neposoudíme. Já když vysypu posečenou trávu na kompost tak druhý den hřeje na plný pecky, přestože je ve stínu. 

Dneska jsem opět kontroloval obě hromady. Stále stejný rozdíl: jedna hřeje, druhá je studená. Co se masy, přístupu vzduchu a stlačenosti týká, byly na tom obě přibližně stejně. Má moč nic nezměnila, tož jsem přidal další.

Potřebuji rozumět těm principům, protože chci využít toho tepla ve prospěch svých rostlin. Pepé, na kompostu je ten proces nejspíš už delší dobu v běhu, baktérie přítomny, takže jen čekají na další "žrádlo". Ale vlastně to je určité řešení: před zakopáním pod rajčata nechat proces nastartovat na kompostu.

Je to všechno už teď trochu passé, protože teploty poskočily a s nimi i moje rajčata, ale příští rok se třeba může situace opakovat, takže bych chtěl být připraven.

Milan HP

Vladimíre, mně nejde o získání kvalitního kompostu, já potřebuji to teplo. Co zbyde, můžu potom klidně i vyhodit (ale neudělám to). A ano, vzpomněl jsem si i na kvašené zelí - letos jsem ho dělal poprvé ve sklenicích. Tam jsou, pokud se pamatuju, dvě základní podmínky: maximálně zamezit přístupu vzduchu a nastartovat proces fermentace v teple. A fermentace je také exotermní, ne?

Jak to dělají a jaký proces - tlení/fermentace - využívají budovatelé "teplých pařenišť"? Tam přece je stejný problém: téměř nulový přístup vzduchu. Čili zbývá fermentace. Jojo, je toho hodně, co se ještě musím naučit.

Milan

P.S. Další 3 křeny vyrazily z Tvých kořenů. Nebyla to ztracená investice. Mám z toho fakt radost. No a taky z toho, že jsem je nevysázel blbě.

Milane, mám kompost také ve stínu a posekaná tráva se na něm do druhého dne vždycky zapaří, ale je jí hodně. Proto bych řekl, že k vývinu tepla je potřebné určité "kritické množství", které se s klesající teplotou zvětšuje. Kolik to je, to si musíš odskoušet. Určitě to nemůže fungovat, dáš-li pod sazenici hrst trávy.  S touto metodou však zkušenosti nemám a jsem k ní skeptický. Mirek

Míro, i já začínám být skeptický. Ale to není důležité. Určitě v tom hraje roli, kolik té biomasy je. Ale čím dál to vidím tak, že je důležíté, kde to skladuješ. Kompost je jasný favorit, ale moje námitka je, že tam je ten proces už rozběhnutý. Takže zbývá jen jedna otázka: když je jen omezené množství (dával jsem tak přes dvě kila), jak nejlépe a hlavně spolehlivě, ten proces odstartovat.

Možná bych měl založit samostatné vlákno, to by možná přilákalo i stavitele "teplých" pařenišť. A ti s tím nejspíš mají hlubší a delší zkušenosti.

Milan HP