První preventivní postřik proti PB

A co se týká jílovice, to taky žádný problém není. Díry pro rajčata vrtám ručním zemním vrtákem (pro usnadnění, abych nemusel zbytečně hloubit obří jámu), a spodní část vyvrtaného je samozřejmě jíl (málokdo má půl metru černozemě). Kvalitní zeminu mám jen horní vrstvu. Kus kompostu dám na dno, zapustím sazenici a zbytek vyvrtaného promíchám a díru zasypu, takže v okolí rajčete se žádný jíl nekoná, může vesele kořenit. Není zač.

Ano, je potřeba nahradit jíl kolem kořenového balu něčím výživnějším a kypřejším. To už teď mám, takže uvidíme.

Kdysi dávno, to jsem byl ještě mladý jura, jsem z nedostatku času zasadil rajčata do svého jílu a můžu říct, že to opravdu nedopadlo vůbec dobře. Nedokázaly v něm slušně zakořenit. A to jsem se ho kolem kořenových balů snažil rozmělnit a prohnojit NPK.

Milan HP

Ještě doplním - po vložení sazenice přisypu trochu zeminy, na to trochu NPK a pak další zeminu. Navrch pak vydatně do díry zaleji a dosypu kompletně. Po pár dnech se NPK začne postupně dostávat ke kořenům a nastartuje bujný růst.

Dělám to velmi podobně, jen s tím rozdílem, že je dávám našikmo, aby byl kořenový bal na dně ornice, tzn. tak 25 cm hluboko. Znamená to vykopat díru jako po granátu, ale také to funguje. Jenže ta ornice dost rychle vysychá, takže zalévání vidím v horkém období jako nutnost. Zvlášť když už věší smutně hlavičky. Řízky pak dávám kolmo, ale taky jen do té maximální hloubky 25 cm.

Upřímně řeknu, že mi nejde ani tak o ušetření práce, jako spíš o blaho mých svěřenců a následně o chuť jejich plodů. Když budou mít vodu z hloubky, budou s ní líp hospodařit. A půda tam dole se jen tak lehce nepřehřeje, takže by to mohla být i zbraň proti suché hnilobě. Letos je chuť vynikající nejspíš právě kvůli relativnímu suchu v létě. Teď už to bude asi o dost horší.

Milan HP

Pokud pro brambory jiný prostor nemáte, tak je pěstujte jednou za 2-3 roky. Dusík se z hnoje uvolňuje postupně cca 3 roky, tak prostě jednoduše hnůj nedávejte na stejné místo každý rok, jinak to budete mít přehnojené dusíkem.

Kdybyste viděl ten hnůj - nehnůj, co tam dávám, přehnojení dusíkem byste se asi taky nebál. Jak říkám, je to spíš na strukturu půdy a obsah humusu. 

No jo, když ale já bych rád měl svoje vlastní brambory každý rok. Ani ne tak kvůli ušetřeným penězům, ale prostě ty, které mám rád a jsou zaručeně bio. Ale přivedl jste mne na myšlenku, že bych obsadil bramborami jen půlku prostoru jako loni. Samozřejmě nestačily na naši spotřebu, ale to nebudou ani letos, i když je záhon dvojnásobně velký. A když se mi podaří snížit či dokonce anulovat ztráty hryzcem, mohlo by to být fajn. A na hryzcovi už pracuju.

Uvidíme. Jen bych nerad, abyste nabyl dojmu, že moje letošní i loňské brambory byly propadák. V daných podmínkách ani náhodou a já jen hledám cesty, jak to ještě vylepšit.

Milan HP

Nedomnívám se, že Vaše brambory byly propadák. Přihnojeni cca 200g/10m2 síranem draselným by nemělo způsobit žádné problémy. Není jasné, kolik jste dal Cereritu, kolik hnoje a jak ten hnůj vypadá, 

Cereritu tak kolem 30 g na m2 a hnoje? Těžko se to odhaduje, byl velmi uleželý, ale rozhodně ne víc než 2 kg na m2. Ten jsem zarýval už dřív.

Ne, moje brambory nejsou propadák. Jen nejsem spokojen s jejich škrobovatostí. Mám raději opravdu lojovaté brambory. Už se těším, až vykříží brambory varného typu AA.

Milan HP

To dáváte všeho relativně málo, Kompost, hnůj (místo něj používám v posledních vyplozený žampionový substrát) vozím v kolečku. Dávám typicky 2 kolečka na 10 m2. Kolečko 60 litrů, měrná hmotnosr se špatně odhaduje, vyplozený žampionový substrát tak 0,6 kg na litr (kompost, hnůj je těžší). Takže 70-75 kg/10 m2 (substrátu).

20 kg/10m2 je málo, s tím bych si ani nemazal kolečko. To spíš budete mít málo dusíku.

Firma Europlant uvádí (potřeba vydělit 1000 na 10 m2):

"Anuschka je velmi vděčná za harmonické hnojení.

N-hnojení s celkovou požadovanou hodnotou do
160 kg/ha (včetně Nmin, organického hnojení, +/- korekce
podle stanoviště). Vedle draslíku - K₂O (150–200 kg/ha,
stupeň zásobení C) a fosfátu - P₂O₅ (100 kg/ha, stupeň
zásobení C) je třeba dbát na dobré zásobení
hořčíkem. Musí se zohlednit zbytky po sklizni a organická hnojiva.

Doporučujeme pravidelný postřik proti plísni bramborové na nati v normálním postřikovém sledu".

No, dávám si pozor, abych nepřehnojoval. S přehnojenými rajčaty nemám moc dobrou zkušenost. Když to ale takhle vyčíslíte, toho hnoje nejspíš bylo o něco víc. Mám tak 15 m2 záhon a mohlo ho být kolem 50 kilo. Avšak dávám ho každý rok - tenhle ale byl teprve druhý. Ale dal jsem tam teď hrách jako zelené hnojení a budu dál vylepšovat.

Trochu nerozumím tomu 160kg/ha dusíku. To počítají nejspíš jen čistý dusík, ne? To je 16g na m2, pokud dobře počítám. Jenže jak má zahrádkář vědět, kolik dusíku obsahuje ten jeho hnůj? No, příště nedám síran draselný, ale spíš močovinu. Vím houby, co v té půdě vlastně je.

Milan HP