První preventivní postřik proti PB

Ano, asi v tom hrálo úlohu i letošní počasí. Loni byly na stejném záhonu Rosary tak, jak měly být (a to chytly PB), možná také proto, že jsem síran nedával. A hryzec řádil mnohem míň. Ale už dostanu pasti, tak pak povím, jak to dopadlo. Mám škaredý pocit, že se moje populace hryzce významně rozrůstá. Takhle by to dál nešlo. Zlikvidovali mi už jednu jabloň a u druhé je podezření, že půjde také.

Ale jinak ty brambory jsou chutné a relativně velké.

Milan HP

Síranem draselným to není. Především byste neměl pěstovat brambory na stejném místě po sobě. Hnůj by se také něměl dávat každý rok na stejné místo,

Souhlasím, ty zásady jsou všeobecně známé, ale kolik šťastlivců si je může dovolit všechny dodržovat, když prostory jsou striktně limitovány? Ne košťáloviny po sobě, ne papriky či rajčata po sobě ani navzájem, brambory každý rok jinde, ale ne vedle rajčat. A to není vše. Pro brambory, které jsem původně ani pěstovat nechtěl, jsem vytvořil nový záhon z dříve nepoužívaného prostoru, který sloužil před mnoha lety jako skladiště písku, uhlí a možná ještě dalších věcí. Nikdo by tomu neřekl "orná půda". Jak pracné to bylo si asi dovedete představit. A vytvořil jsem ho tam proto, že je oddělen od ostatní zahrady zdí, takže brambory ohrožují má rajčata minimálně. Jiný prostor pro ně nemám - rajčata jsou pro mne mnohem důležitější. Když vezmu tohle do úvahy, měl bych vlastně volat aleluja, že vůbec nějaké brambory mám. Doufám ale, že se časem a péčí ta půda vylepší. Proto dávám hnůj každý rok, ale je velice uleželý, takže spíš na strukturu půdy než na dusík. Vysel jsem tam zelené hnojení, k mému překvapení roste hezky. Ale brambory z prostorových důvodů jinam dát nemůžu. Je samozřejmé, že dávám profesionální ošetřenou sadbu, což se vyplácí: loni měly některé rostliny plíseň, letos ani ťuk. Možná to byla také chyba, že jsem je tím pádem nechal v zemi mnohem déle a tak zeškrobovatěly. Ale dneska jsem měl Anuschky pomalu uvařené ve slané vodě k obědu a můžu říct, že byly A-B.

V mém "bláznovství" je logika, daná místními podmínkami a mými prioritami. Ten, kdo je nezná, může to, co dělám, nazvat nějakými urážlivými přívlastky. Jenže to vidí jen z hlediska svých podmínek. A to není dobře. On totiž neexistuje univerzální návod k úspěchu ani v zahradničení, či spíš zvlášť ne v zahradničení.

Milan HP

A vo tom to je. Každý, respektive ten trochu po selsku uvažující zahrádkář si po letech vyzkoumá a vykoumá své postupy, které mu dávají optimální výsledky a řečeno lidově, prdí na školometské poučky google-zahradníků, co by a jakby měl. Jenže ten radil tam nehospodaří a ví tím pádem houby. Já například políčko hnojím kompostem který mi vznikne z posečené trávy a zahradních zbytků, každoročně jednu polovinu. Zdejší chudé půdy to bezpečně snášejí a asi bych mohl dávat víc, ale nemám.

PéPé, v tomhle se naprosto shodneme. Hanákům se to radí při jejich bohaté a vysoko navrstvené půdě. O Googlácích ani nemluvím.

Ale přivedli mne na myšlenku, že bych jejich postup, tedy sázet rajčata rovně, 50 cm hluboho a minimálně zalévat, mohl uplatnit ve svých "vylepšených" záhonech, kde teď mám tak 60 cm slušné půdy k dispozici. Když vytrhávám na podzim svoje rajčata, všiml jsem si, že kořenový bal vyvíjí kořeny spíš na povrch a těsně pod vstupem stonku do hlíny je další chumel povrchových kořenů. Mezi tím téměř nic. Pokud by kořenový bal byl hlouběji, a ten nepropustný jíl jim sloužil jako "vanička", spíš by se rozvíjely tam a živiny tam jsou. No a ten povrchový ze stonku by se nejspíš stejně vyvinul při deštích. Takže by byla nezávislejší na zalévání či deštích (a možná i hnojení zálivkou). Navíc by se mi jich možná i vešlo víc na danou plochu. Co Vy na to? Je to jen zcestná úvaha? A nešetřte mne.

A ještě: zabejčil jsem se s česnekem. To by bylo, abych ho nevypěstoval, pokud vyberu to správné místo a neudělám ten přešlap s francouzským nepaličákem. A dám ho trochu později než loni, pro případ teplé zimy. Podle teploty půdy.

Milan HP

Rajčata sázím svisle, sice ne půl metru, ale skoro celé sazanice. Při šikmém sázení Jsou na stonku kořeny všechny mělko, rostou přesně jak píšete. Svislé hluboké sázení doporučovala i Lída Dušková v Receptáři. Česnek jsem vzdal, u mně zcela vždy zcela zplesniví, zatímco syn o 6 km dál má česnek výstavní. Je tam písčitá půda, u mně cihlářský jíl.

No, já obvykle musím "utopit" těch přebytečných "cet" a někdy i "sát" centimetrů stonku, když mi doma vyčouhnou. Záleží na jarním počasí. Takže myslíte, že by to mohlo fungovat?

Já vím, že tam máte něco podobného jako já, proto musíme volit jiné postupy než jinde.

Milan HP

"Ale přivedli mne na myšlenku, že bych jejich postup, tedy sázet rajčata rovně, 50 cm hluboho a minimálně zalévat, mohl uplatnit ve svých "vylepšených" záhonech, kde teď mám tak 60 cm slušné půdy k dispozici."

Tak konečně vám to došlo? A když vám to celou dobu říkám, že to skvěle funguje a nemusí se vůbec zalívat, tak nad tím ohrnujete nos. Proč si myslíte, že jsem vám toto radil? Abych ze sebe dělal chytrého? Ne. Protože to myslím dobře a ušetří vám to spoustu zbytečné práce.

Jenomže, pantáto, já jsem si takové záhony musel v potu tváře vytvořit, protože v těch, co jsem do té doby měl, by to natuty nefungovalo (odzkoušeno).

Ano, jsem rád, že jsem vaše rady nevyhodil do koše rovnou jako "hraběcí" ("Na silnici do Prášil"), ale že jsem vynaložil tu námahu a vylepšil svým rostlinám podmínky, takže je můžu, zatím zkusmo, aplikovat. Jinými slovy, povýšil jsem na "hraběte". To, co vím o rajčatech, mi říká, že to nejspíš bude fungovat. Neměly by být problémy s přeléváním (pokud ho nezařídí Matka Příroda) a ani se živinami. Chuť by se měla, tedy za určitých podmínek, řádně vylepšit. A možná i výnos.

Jenže to Vy jste v té době nevěděl. Nebo ano? Nakonec jsem o tom tady psal.   Poděkuji Vám za inspiraci - ne k tomu vylepšení záhonů, ale k použití nových postupů. Snad to dobře dopadne. Dám vědět.

Milan HP