Přehuštěné/omotané kořeny sazenice rajčat

Nevím jak máte situované záhony, v jakém směru rostliny (kořeny) vysazujete, ale pokud nechcete zalévat pod stonky, tak budou muset být nejspíše kolmo k záhonu a tím pádem v potenciální pochozí ploše. Vyřešit by to mohl dvouřádek, každopádně by se muselo dávat bacha na kypření půdy okolo rostliny a nezajet moc hluboko. 

Já vysazuji v drtivé většině kolmo, šikmo nebo stáčení stonku do "kruhu" používám leda v květináčích. Jak jsem již psal, šikmá výsadba není možná tam kde nastýlám celoplošně pod rajčata folii. Samozřejmě že se snažím aby rostliny nebyly vytažené, ale pokud se tak stane tak jdou na kolmo, mám na to zhotovemn i vrták patřičného průměru.

Na přiloženém snímku je vyvýšený záhon kam jsem rajčata šikmo vysazoval. Bylo to však z toho důvodu, že dospod jsem dal vrstvu starého koňského hnoje a nechtěl jsem aby kořenový bal byl přímo v něm. Normálně bych dal nejdříve pás folie, do ní udělal kulaté otvory a za pomoci sazeče vysadil rostliny. Nyní budu muset folii naděrovat a u každé rostliny říznout abych ji dostal na místo, naštěstí dřevěné boky záhonu umožňují přistřelení folie sponkovačkou.

Srovnávat tedy moc nemohu, problémy se snažím eliminovat hlavně tou fólií a případně kapkovou závlahou. Pokud jsem však provizorně rostliny  "zapustil" hlouběji do zeminy, abych je uchoval např jako zálohu, tak vytvářely kořeny po celé délce stonku celkem rychle.

Moje rajčata při výsadbě mají běžně 60-90 cm a kvetou. Cca 30 cm je vysazuji šikmo do země, kořeny ke středu záhonu a ke slunci, kořeny jsou cca 15 cm pod povrchem. Stonky jsou v dvouřádku, tyčky též šikmo ven ze záhonu, takže slunce jde téměř kolmo na stonky. Uprostřed dvouřádku se vytvoří mělká prohlubeň, do níž zalévám a hnojím, je těsně nad kořeny. K okraji záhonu se terén zvedá následkem vykopání rýh (od středu k okraji) pro sazenice.

Výhodou je, že stonek nad zemí je prakticky stále suchý a odolává chorobám. Kořeny jsou v teple se stálým přísunem vody a hnojiv. J.

Nejprve k těm 40-50 cm a kopání jam 70 cm. Nevim jak je to u Vás, ale já mám na zahradě tak asi 30 cm ornou půdu. Do větší hloubky bych je asi nikdy nemohl sázet. Rajčata si tvoří kořenový sytém dle svých potřeb a pokud hledají vodu tak prokoření i níže.
Nikdy jsem neměřil jak hlukoko rajčata sázím, ale sazenice vždy pěstuji a sázím tak, abych je neměl přerostlé, letos jsem neměl žádnou sazenici delší než 40 cm (teď jsem si byl změřit výšku foliovníčku na balkonu). Pochopitelně některé rané odrůdy mají již v této výšce nasazené květy (odrůdy z okruhu Stupice). Jinak sázím stejným sazákem jako Mirek.
Teď něco k té hloubce. Sázím do dvojřádku kde vzdálenost mezi řádky je 45 cm. Nejprve v místě řádku udělám motykou brázdu (hloubka je vlastně dána roztečí mezi řádky). Potom v nejnižším místě této drážky udělám díry sazákem, naplním je vodou a jak trochu voda opadne, házím do nich sazenic (z kelímků 0,2 litry a také 0,4 litry). Přihodím trochu kompostu, znovu zaliju a zahrnu vykopanou hlínou do roviny. Až rostliny povyrostou, tak je nakopčím (ohrnu) jako brambory. Zalévím do brázdy mezi řádky, tuto brázdu ještě mulčuji smrkovými hoblinami pro omezení výparu. Při největších vedrech (jako např. loni) zalévám jednou za dva nebo tři dny cca 10 l vody na 10 sazenic. Při mírnějším počasí zalévám stejnou dávkou jednou za tři až čtyři dny. Rajčata nerozmazluji a myslím si, že se to projevuje pozitivně na jejich chuti a pro tuto chuť také rajčata pěstuji. Celý tento systém se mně osvědčil zejména pokud se týká pracnosti. Nedovedu si představit sázet 150- 200 sazenic zešikma nebo naležato.
           Mr Big

Není třeba nic uvolňovat, prostě to šoupněte do hlíny.

Ještě k tomu ležatému, či hlubokému sázení: abyste tomu rozuměl, při pěstování rajčat se využívá jejich schopnosti vytvářet přídavné (u nás na vesnici říkáme "adventivní") kořeny ze stonku. Když zahrnete stonek hlínou, rostlina promptně pošle za vláhou a živinami další sadu kořenů. Více kořenů znamená více vláhy a živin a to zase znamená lepší úrodu.

Takže proto můžete (ale nemusíte) vyhrabat hlubší díru svisle nebo častěji našikmo a zasadit až po první listy, které za něco stojí. Jsou-li někde na začátku nějaké neduživé světlé, můžete je odstranit. Směřování kořenů k jihu je tradovaná zahradní moudrost. Vyčnívající část nemusíte nijak násilím rovnat, za pár dní se srovná sama a můžete přidat oporu (nejpohodlnější je spirála).