No vida, a já zase letos dospěl k úplně opačnému názoru na základě chyby, kterou jsem udělal a jsem za ní po zásluze potrestán. Dal jsem totiž neodolné vedle sebe do jednoho kordonu (9 ks) a ty odolné pak zvlášť. Vinou špatného plánování se mi ale vklínila jedna Startka a jedno Kumato mezi ty odolné. Startka1 je k mému velkému údivu úplně čistá a Kumatu jsem musel odstranit pouze dva listy. Stejné odrůdy v neodolném záhonu jsou na šrot. Důvod: opakovaně se rostliny nakazí jedna od druhé a vítr má snadnou práci přenést spóry. Odolné rostliny ty neodolné nenakazí - ověřeno v praxi. Alespoň ne v jedné řadě, jak je pěstuji já - husím pochodem.
Nepohlavně vytvořené spóry plísně bramborové nepřežívají zimu, tedy každý rok s větrem dostáváme novou generaci, nemůžou se tedy adaptovat na genetickou odolnost rajčat. Je to něco jiného než vakcinace už jen proto, že je to přímo zakódováno v genech. Jiná situace by byla, kdyby se spóry vytvořily pohlavně a přežívaly na zbytcích rostlin v půdě.
Co se ale nejspíš může stát je, že pokud bude jedna odolná rostlina obklopena neodolnými, infekční nálož může být tak velká, že prolomí i tu genetickou obranu. To bych neriskoval. Takže můj poměr o/no je 28 : 12. A pak tam mám 4 (polo)divoká, prý též odolná a 2 Mongolské Karliky, o kterých toho z hlediska odolnosti moc nevím. Předpokládám ale, že jako keříčkáč moc odolné nebude. Zatím si ale vedou slušně (ťuk, ťuk).
Příští rok ještě dám Matce Přírodě šanci se kát - statisticky by měl být rok bez plísně - a vysadím opět několik rostlin svých oblíbených neodolných odrůd. Pokud ani pak z nich nebudu nic mít, tak jako loni a nejspíš i letos, přejdu na pouze odolné odrůdy. Už jich existuje docela dost a jsou to většinou výtečná rajčata, tak nač kopat hroby?
Milan HP