Plíseň bramborová 2021 - stav fronty

Tak to máte dobré: Crimson i Coctail Crush a Mountain Magic loni u mne prokázaly skutečnou odolnost: plíseň přišla na začátku září (všechno jiné lehlo během dvou dní) a tyhle odrůdy plodily až do poslední chvíle někdy koncem října či začátkem listopadu. Consuelo zkouším letos, zatím si vede dobře. O odrůdě Vesper slyším poprvé. Jdu ji vyhledat.

Milan HP

P.S. Na tu "úplnou rezistenci" klidně věřte. A i kdyby nebyla zase až tak úplná, myslím, že je pořád účinnější než postřiky. Pokud plíseň přijde i u Vás (držím palce, aby se tak nestalo), poznáte to sám.

Alexo, vyčkávat s postřikem se nevyplácí. Ikdyž prší, tak lze najít mezi přeháňkama dostatečné okno pro provedení postřiku. Fungicidní ochrana proti plísni bramborové má opravdu účinek pokud je provedena preventivně před splněním podmínek pro infekci. Tj. před očekávanými srážkami. Po nich už je pozdě.

Mám taky ty odolné odrůdy a zatím ok. Nedoporučoval bych je míchat s náchylnýma. Je to cesta jak rezistenci prolomit. Je to podobné, jako když se proočkuje jen část populace.

V.

Já tu na severu mám opravdu velmi odolnou plíseň. Už ji zpomaluji třetím týdnem a každý den mám na další listy s PB. Zatím se to nikde na stonek nedostalo ani na plod. Beru to jako PB neb ze spoda listu je bílý povlak.

A tu plíseň míám jen ve foliáku, venku nikde není...

Ta kondenzace vody je fakt sviňa

arhhghg

Dobrý den, nakonec jsem je postříkala, pršelo pak za pět hodin, tak snad oka... ale pořád nacházím postižené listy, to už nezastavím... Přiští rok to prostě postříkam hned koncem června, musím se smířit s tím, že budu používat chemii, ptž ted jsem z toho smutná a naštvaná sama na sebe, že jsem neaplikovala postřik preventivně začátkem července... holt jsem chtěla bio zeleninu...

Loni jsme sklízeli rajčata ještě v říjnu, našla jsem fotky a rostlinky byly v daleko lepším stavu než ted..

Já to stříkám od 10. června a každý den mám nové přírůstky =). Jen na plod stonek to zatím nešlo. Furt to trhám. Jsem zvědav jak dlouho to lze zdržet. Jestli to dám do září tak to bude zázrak. Asi to chce skleník s postraním ventilátorem. Jiank fakt už nevím jak zabránit kondenzaci.

Já dnes také postříkala, pršelo ale už za hodinu a půl. Stačí to a nebo musím znova?. Akrobatem.

Nerad jsem poslem špatných zpráv, ale nestačí. Kontaktní funkce je spláchnutá deštěm a ta systémová neměla dost času nastartovat. Pokud chcete výsledky, myslím, že je třeba opakovat, a to co nejdřív. A když zase zaprší, tak znovu. Omlouvám se za špatné zprávy.

Milan HP

Alexo, to ale neznamená, že postřik mezi dešti byl špatně. Spóry klíčí v kapkách na ovlhčených listech. Pokud na ovlhčených listech vznikne fungicidní polívka, spóry nevyklíčí. Samozřejmě na stop aplikaci stačí kontaktí fungicid.

Ne, rozhodně nebyl špatně, jenže pro další ochranu je ho třeba aplikovat znovu, a to je při letošním počasí nadlidský výkon.

Milan HP

No vida, a já zase letos dospěl k úplně opačnému názoru na základě chyby, kterou jsem udělal a jsem za ní po zásluze potrestán. Dal jsem totiž neodolné vedle sebe do jednoho kordonu (9 ks) a ty odolné pak zvlášť. Vinou špatného plánování se mi ale vklínila jedna Startka a jedno Kumato mezi ty odolné. Startka1 je k mému velkému údivu úplně čistá a Kumatu jsem musel odstranit pouze dva listy. Stejné odrůdy v neodolném záhonu jsou na šrot. Důvod: opakovaně se rostliny nakazí jedna od druhé a vítr má snadnou práci přenést spóry. Odolné rostliny ty neodolné nenakazí - ověřeno v praxi. Alespoň ne v jedné řadě, jak je pěstuji já - husím pochodem.

Nepohlavně vytvořené spóry plísně bramborové nepřežívají zimu, tedy každý rok s větrem dostáváme novou generaci, nemůžou se tedy adaptovat na genetickou odolnost rajčat. Je to něco jiného než vakcinace už jen proto, že je to přímo zakódováno v genech. Jiná situace by byla, kdyby se spóry vytvořily pohlavně a přežívaly na zbytcích rostlin v půdě.

Co se ale nejspíš může stát je, že pokud bude jedna odolná rostlina obklopena neodolnými, infekční nálož může být tak velká, že prolomí i tu genetickou obranu. To bych neriskoval. Takže můj poměr o/no je 28 : 12. A pak tam mám 4 (polo)divoká, prý též odolná a 2 Mongolské Karliky, o kterých toho z hlediska odolnosti moc nevím. Předpokládám ale, že jako keříčkáč moc odolné nebude. Zatím si ale vedou slušně (ťuk, ťuk).

Příští rok ještě dám Matce Přírodě šanci se kát - statisticky by měl být rok bez plísně - a vysadím opět několik rostlin svých oblíbených neodolných odrůd. Pokud ani pak z nich nebudu nic mít, tak jako loni a nejspíš i letos, přejdu na pouze odolné odrůdy. Už jich existuje docela dost a jsou to většinou výtečná rajčata, tak nač kopat hroby?

Milan HP