Permasemínka rajčat i další zeleniny

Zdravím všechny,

chtěl bych se zeptat na permasemínka. Narazil jsem na ně nově, přiznám se, že jsem ten pojem vůbec neznal. A chtěl bych se proto zeptat, jak to s nimi je. Jaký je rozdíl mezi permasemínky a klasickými semeny? Co je jakoby lepší (jestli se to tak dá říct)? Po tom, co jsem si o nich pár vět přečetl, tak to na mě totiž působí, že na nich je všechno dobře. A to se mi moc nezdá. Protože mi přijde, že kdyby tomu tak bylo, tak se přece prodávají více a nebyla by všude v prodejní síti jen klasická semena.

Děkuji za jakékoliv informace

Michal

Pokud ta permaosiva mají rostlinolékařský dohled a nedochází k šíření chorob je všechno OK. A co se týká toho, že jsou vypěstována bez chemie? Pokud chcete mít aspon trošku slušný záhrádkářský výnos, stejně musíte občas rostliny ochránit postřikem, jinak to z mého pohledu nemá smysl, lítat kolem něčeho a pak si jen zobnout. Proto pěstování osiv bez chemie neřeším a používám i semena která jsou mořená. Mohly by být zajímavé staré odrůdy zeleniny, ale třeba u těch nových odrůd si cením toho, že třeba okurky tolik nehořknou jako v minulosti a že salát brzo nevykvétá, atd... Ale nemám s nimi zkušenosti, abych mohl říct, že když vedle sebe zasedím stejnou odrůdu zeleniny ze semen pěstovaných perma a nebo klasikou, jestli něco roste a plodí lépe, když by to byl úplně totožný druh pěstovaný ve stejných podmínkách.

Myslíte permasemínka z permazahrady od Marka Kvapila?

Jsou to semínka z rajčat, tak jak si je získává mnohý z nás zahrádkářů. S důrazem na to, aby se rajčata nesprášila a zůstala odrůdově čistá. 

Marek Kvapil nabízí osivo rajčat, která se mu z nějakého důvodu (odolnost, úrodnost) jeví být pro pěstování zajímavá. Zkouší je a sám semenaří. Na rozdíl od jiných eshopů, které osivo pouze překupují, neprodukují. Všimněte si, že u nabízeného osiva je uváděná klíčivost (testuje ji).

Vedl dlouhý a úspěšný boj s úřady, aby bylo možné oficiálně v malém prodávat osivo odrůd (např. staré odrůdy), které nejsou registrované (přesnější info na jeho blogu). Toto osivo je značené "k pěstování za zvláštních podmínek". Odrůdová registrace je finančně náročný proces, který si mohou dovolit jen velcí hráči. Ti často úplně omezují prodej odrůd a nahrazují jej prodejem hybridů F1, jejichž semena jsou odrůdově nestabilní, čímž nutí spotřebitele k opakovaným nákupům.

Na permasemínkách jsem koupila mimo jiné například osivo kukuřice, protože u osivářských firem se prakticky nedá sehnat nic jiného než hybridy. V sáčcích Sema je třeba 30 zrnek, zatímco z vypěstované odrůdy mám uschovanou dostatečně velkou zásobu pro další roky. 

Viděl jsem dokument o rajčatech od pěstitele ze zahraničí. Mají tam neuvěřitelný sortiment.Jinak o F1 jsem slyšel spoustu zaručených informací, že mají vliv na neplodnost u lidí a že znovu nikdy nevyklíčí. Co se týče rajčat tak vyklíčí a mám to mnohokrát ověřené a okurky vyklíčí taky, u paprik bývají větší problémy. To že se mezi nimi mohou vyskytnout odlišnosti je pravda a někdy je to zajímavé pozorovat. A co se týká výsevu rajčat zakoupených v obchodech se zeleninou, jde to také je znovu pěstovat, ale jsou zde hrozby chorob jako třeba virus mozaika u rajčat a paprik... Jen jak zde pan Walter psal o té můře která poškozuje rajčata a byla k nám zavlečena, ze zahraničí s přísadou rajčat do skleníků velkých producentů, je potřeba se mít na pozoru.

Mendela na vás, barbaři!

...           Lída

Přesně tak. Vidím to stejně.

Zajímavá informace. A co ty zlé F1 vlastně jsou zač a jak to dělají?

Mám na to podobný názor.

To se musíte zeptat těch, kteří ty informace o zlých F1 šíří a nebo je házejí do jednoho koše s geneticky modifikovanými jako je třeba ta kukuřice odolná, která má být z počátku "jedovatá" než zrna dozrají a nehodí se ani pro krmení zvířat na siláže. Před lety to tak bylo s různými Ečky v potravinách, bylo to vytištěné malým písmem na A4, které je rakovinotvorné a které je takové a které je makové. Já Ečka nemusím, ale ono je to jako s bylinkama, jsou přírodní, ale také mohou mít různé nežádoucí účinky včetně rakovinotvorných, pokud jich do sebe člověk hází velká množství.