Nejchutnější rajčata

To je přece nesmysl. Nelze mít ranné rajče které dozrává podně i v Itálii,  v našich podmínkách.  Takto příroda prostě nefunguje. Nemůžete mít zkoncentované všechny dobré vlastnosti najednou. Vždy se nějaká vlastnost "vymkne" a výslený produkt deklasuje. Proto ta vyjímečnost některých odrůd, u nichž se podařilo dosáhnout optima vlastností. Je složité je pak překonat. Takže San Marzano prostě bude jen jedno, závislé na teplotě, světle a půdě a žádná ranná odrůda jej nedostihne, natož překoná.

Pro sběratele odrůd je možná taky zajímavá švédská stránka tomatsidan.se. Já si zajedu počátkem května do Frauenkirchenu a zase si pár odrůd přivezu. Loni se mi osvědčila Amana Orange a Barbaniaka, stará madarská odrůda.

Tato diskuse o rannosti různých odrůd rajčat se mně hrozně líbí a je pro mne inspirativní i když touto cestou v budoucnosti nepůjdu.Nemusím mít v červnu ani červenci San Marzano, protože pro mne je to odrůda na zpracování, ale je pravdou, že čím dříve začnete sklízet tím větší je sklizeň a já bych věděl jak je zpracovat.Nemám skleník ani nedělám větší foliovník jako dříve. Takže pro mne je limitujícím faktorem datum výsadby, kvalita sadby a to aby sadba po přesazení plynule navázala v růstu a další agrotechnika. Jistě rannost odrůdy by mně pomohla.

V čem pro mě již byla tato diskuze inspirativní? Minulý týden jsem si vzpoměl na červen roku 2002 kdy jsem byl n a poznávacím zájezdu v Italii. Dnes už nevím, kde přesně jestli někde u Neapole nebo Salerna (oblast pěstování pravého San Marzana) jsem viděl plantáž rajčat. Nevím jaká rajčata to byla, ale nevypadala jako naše tyčková, Byla vysoká asi 1,2 m, byly u nich tyčky, mohutné rostliny v hustém sponu, husté olistění, plody nebyly skoro vidět a ze šesti metrů jsem nepoznal jestli se jedná o keříčková nebo tyčková rajčata. Pro mne poučení- způsob pěstování tyčkových rajčat používaný v Česku není jediný a pokud jde o Italské odrůdy tak by se tento měl co nejvíce přiblížit pěstování v Italii. San Marzano je odrůda pěstovaná na celém světě a již minulý týden jsem našel na amerických stránkách jiný způsob pěstování, který odzkouším v sezóně na všech mnou pěstovaných tyčkových rajčatech.

           Mr Big

V roce 2012 budu mimo produkční části na rajčata dělat dva pokusy. Konkrétní způsob jak budu přesně pěstovat rajčata nemám ještě domyšleno, ale mohu zde nastínit teoretická východiska ze kterých budu vycházet:

1.U nás se říkávali dvě pořekadla-nejblbější sedlák má největší erteple a druhé bez nati nejsou brambory.

2.U prvního pokusu se chci zaměřit na nať nebo jak říkáme listovou plochu. Když se podíváte na svá tyčková rajčata tak musíte žasnout jaké kvalitní odrůdy to jsou, když v poměru k vijanu např. na Startu kde je 8 docela velkých rajčat má rostlina pro asimilaci tři listy.Potom se není co divit, že u větších odrůd dozrávají plody velmi dlouho, mně se stalo, že na rajčeti Brutus mi dozrály sice velké ale jen tři. Tento problém se budu snažit řešit jiným způsobem vyštipování než je v české kotlině zvykem-vedení na jeden výhon a vyštipování všech zálistků z něho vyrůstajících (anglicky-simple pruning). Já budu při vyštipování u části rostlin používat tzv.Missourin pruning, kdy na zálistku nechám jeden až dva listy a zaštípnu pouze jeho vrchol.Přínosem by měla být lepší asimilace rostliny a větší zastínění plodů (snížení podílu plodů se žlutým prstencem okolo stopky-letos jsem jich měl dost).Budu se snažit dělat tento pokus alespoň trochu tak aby byla srovnatelnost s běžným pěstováním.

3.Bez dobré kořenové části, nemůžete mít silnou rostlinu. Proto vyzkouším již při předpěstování sadby části tyčkových rajčat Symbivit, který dle reklamy by měl zlepšit kořenovou soustavu rajčat. Pro rajčata používám v první fázi systemický přípravek Acrobat, a až potom stříkám kontaktními přípravky.Jestliže bude silný tlak na plíseň bramborovou, tak nevím co budu dělat a jak celý pokus dopadne.

4.Jako doplňující druhý pokus budu pěstovat se Symbivitem keříčková rajčata Šejk (16 ks se Symbivitem a 16 ks bez- na jednom záhoně).

Zase mám hrozně dlouhý příspěvek ale kretčeji se mně to nepodařilo vyjádřit. Jsem sám zvědavý jak to dopadne.

           S pozdravem Mr Big

Tesime sa na vas pokus. Ak nechate na zalistku par listkov, moze sa stat, ze sa tam na tom mieste stale budu tvorit nejake vyhony. Bude to mozno narocnejsie na udrzbu. Cely zalistok sa lahko vylamuje, tu mozno budete musiet strihat, co moze sposobit roznesenie chorob. Ale to su len male detaily, pokus treba skusit.

Ano, máte pravdu, při Missouring pruning se používají zahradnické nůžky. Problematika vyštipování vs.vystřihování zálistků byla řešena i na stránkách zahrádkáře s jednoznačným doporučením- vyštipovat z důvodu možnosti přenosu infekce.Riziko to jistě je a to zejména proto, že nebudu používat systémové přípravky proti houbovým chorobám. Ale naproti tomu se mně zdá, že nejzdravější částí rostlin i při napadení plísní bramborovou jsou nové zálistky.Prostě riziko podnikání.

Obecně k zálistkům bych řekl, že se mně tvoří po celou vegetační dobu.Možná špatně vyštipuji, ale tvoří se mi i dole na rostlině i v místech.o kterých jsem si myslel, že jsem zálistek vyštípl. Protože v určité fázi sklizně již tak často rostliny neprohlížím, často najdu zálistky třeba 1/2 metru dlouhé, s již vyvinutými květy, což asi není dobré.Často se vykašlu na to, abych v srpnu zakracoval rostliny, jak je všeobecně doporučováno.

Nejsem vinař, ale otázka rovnováhy mezi zelenou hmotou (listy)a zrajícími hrozny je u vína nějak metodicky řešena v návaznosti na typ odrůdy, její rannost atd. a neřeší to amatéři, ale profesionálové. Stejně tak u ovocných stromů existují doporučení jak stříhat v návaznosti na podnož a pěstovanou odrůdu. V těchto případech se navíc jedná i o zachování rovnováhy mezi úrodou a přírustky dřeva pro příští léta.

Jinak díky za diskuzi.

           Mr Big

Měla bych dotaz na vás, případně na jiné milovníky rajčete Start. Slyšela jsem že podobnou chuť má Bonset, nemáte s tím zkušenost? Mně totiž v podstatě k jídlu za syrova žádná jiná odrůda nechutná, tak pěstuju Starty pořád dokola, ale ráda bych vyzkoušela ještě něco jiného.

Když byl u nás na trhu Bonset jako první odrůda hybridního rajčete, tak jsme pěstovali Slávu Porýní a Hellperle. Bonset stejně jako Start šli nějak mimo nás a s hybridy jsme začali až s Tornádem a Dominem. Ke Startu jsem se vrátil až v devadesátých letech, Stejně tak jsem jeden rok zkoušel Bonset, ale nepodařil se mně, ani nevím proč jsem ho vyřadil. Druhý rok jsem ho již nezkoušel i když jsem ještě semena měl. Takže mé zkušenosti s pěstováním i chutí jsou nulové. Myslím si, že Vám na Vaši otázku odpoví třeba pan Mirek, který co se týká odrůd a jejich chuti má největší přehled.

           Mr Big

Pokud nechcete aby zálistek již nevyrostl tak by se neměl vylomit celý ale zaštípnout kousíček od stonku (0,5? cm), pahýlek zaschne a následně by tam již nemělo nic vyrůst. Přidávám snímek Vámi vzpomínané metody Missouring pruning