Kdy přihnojovat rajčata / papriky

Zdravím,

kdy přihnojujete? Máte na to nějaký plán, nebo když vidíte, že kytka chřadne, přihnojíte?

Díky

jalapeno

To jako když vidím, že kůň chcípá, nasypu mu trochu vovsa? Něco si o tom někde najděte. Když chcete mít z chovu/pěstování nějaký užitek, musíte krmit/hnojit nad záchovnou dávku. 

Spíše se bojím abych to s tím hnojivem nepřehnal. Na krystalonu mají doporučené dávkování, ale někťeří mi doporučovali dávat raději polovinu hnojiva za daný časový úsek.

Ano, přehnojení je přesně to, čeho je potřeba se vyvarovat. Obzvlášť pokud hnojíme do zásoby. Což dělám. Takže jsem letos přešel na systém pohnojení celého záhonu Cereritem podle návodu (vybral jsem střed doporučené dávky, tedy 30g na m2) před výsadbou. Cererit jsem zapracoval mělkým přerytím a pod každé rajče jsem dal asi 1/2 kg hodně vyzrálého kravského hnoje (+ biomasu jako vytápění). V podstatě si myslím, že bych je už pak nemusel přihnojovat. Pokud ale uvidím, že neprosperují tak, jak by měly, budu přihnojovat fermentovaným slepičincem v zálivce v poměru 1 : 10. Slepičinec se hodí pro pozdější období, protože obsahuje víc draslíku. Uvidím a dám vědět výsledky. Mám trochu obavy, že zase budu mít džungli, ovšem pokud bude počasí dál studenější než jiné roky, může to být k dobru rostlin, protože jejich schopnost přijímat živiny se v chladu snižuje. Proto si myslím, že nelze moc uvažovat o nějakém "plánu hnojení". Je to hodně o citu a zkušenosti zahrádkáře a jeho znalosti principů a především o podmínkách. A přiznám bez okolků, že si naprosto nejsem jist v kramflecích.

Loni jsem do slepičince přidal i dřevěný popel, takže draslíku bylo moc a navíc se nezanedbatelně zvýšilo pH půdy (dřevěný popel má pH až 12 a rajčata si libují tak v 5,8). Moc se jim to nelíbilo a asi jsem se připravil o nějakou část úrody (při 48 rostlinách, které ale až na 13 + 4 řízky plísniodolných podlehly plísni už na začátku září). To podstatné je, že si to musím pamatovat a neopakovat své "úlety".

Milan HP

Pépé, nemůžu si odpustit reagovat na to, co jste napsal.

Sarkazmus, zpochybňování, to prostě nejsou užitečné rady. A já vím, že máte zkušenosti i znalosti, abyste konstruktivně poradil a myslím, že dobře. Proč se nepodělíte? Ano, je v tom riziko, že naše rady nebudou fungovat, jak by měly, ale alespoň je to pomoc v orientaci.

Takže se zeptám přímo: jak hnojíte rajčata a papriky vy? Co je to "hnojit nad záchovnou dávku"?

Díky za odpověď.

Milan HP

Ve všech oborech jsou už dnes propracované postupy. Pěstování zeleniny nevyjímaje, všimněte si velkoprodukčních skleníků. A řada těch postupů je zveřejněná leckde, v knihách, na internetu. Já nemám rád, když diskutující z okolí mámí odpověď za každou cenu, bez špetky vlastního přičinění. A proto ten způsob odpovědi. Ptát se, zda rostliny hnojit až když viditelně chřadnou je v podstatě provokace, nebo snaha o nezávazný pokec. Takže plány hnojení jsou popsány v zahrádkářské literatuře, na obalech s hnojivy. Když bude tazatel postupovat podle nich, zcela jistě neudělá chybu. Zbytek - jakési doladění postupu si musí odžít sám a zkušenostmi se poučit. Ostatně tak jak to píšete vy sám. Záchovná dávka je pojem používaný v chovu hospodářských zvířat, jak již z pojmu vyplývá, je to dávka krmiva, při které kůň nechcípne, ale zapřáhnout ho nemůžete, nic by neutáhl. Používalo se v méně rozvinutých dobách, kdy chalupník počítal, jak s dostupnými zdroji přetrvat zimní období aby kráva vydržela.

PP, mě se vaše reakce naopak moc líbila, výstižná a k věci a navíc mě i pobavila. Prostě selský rozum Elen

Já mám názor takový: Byť se říká zlatá střední cesta, lepší je alespoň mírný nadbytek v půdě toho, co rostliny, které pěstíme za účelem konzumu či např. květu vyžadují. Jinak není uspokojivý výsledek stran kvality a množství. Kdo chce imitovat divou přírodu, ten by snad neměl používat k tomuto záměru kulturní býlí...

Já nepřihnojuji.. Pěstuji rajčata už asi 20-25 let. Každý rok 20-22 sazeniček, každý rok úroda 50-70 kg rajčat. Postup je následující a leta osvědčený:

Na zahradě mám obrovský ořešák. Na podzim pohrabu listí, rozsekám sekačkou na trávu, navezu na hromadu kompostu. Na jaře přeházím kompost přes síto. Humus od spodu vyberu. Ten vznikne po 2 letech kompostováním ořešákového rozsekaného listí, spolu s travou nasekananou během léta a podzimu.

Pro rajčata vyhloubím záhon 5m x 1 metr, hluboký asi 25 cm. Do něj navezu humus z kompostu, tak aby byl pod úrovní okolního terénu, aby při dešti a zalévání voda nevytekla ven. Do toho zasázím sazeničky s odstupem po 50 cm. A pak zalévám, přivazuji rajčata k armovacím tyčkám, listy jim nestříhám. Na konci léta vypukne sklizeň. Něco sním, něco usuším v sušičce, něco rozdám.

22 sazenic na ploše 5 m2? Jaké pěstujete odrůdy? Protože na tak malou plochu musíte mít už vychytanou skladbu odrůd. Osobně na takovou plochu dokážu "vměstnat" maximálně 8 sazenic, tedy méně než polovinu. Pravda, pěstuju převážně tyčkové, bujně rostoucí odrůdy a při přehuštění bych se bál chorob (ovšem plíseň bramborová mi je loni stejně skosila už v září).

Ve světě se teď hodně pracuje na trpaslících a mini rajčatech. Pěstujete tyhle?

Milan HP