Kartáčování rajčatových sazenic

U nás se od nepaměti doporučuje, nehýbat moc se sazenicemi. Ale to asi už tak úplně neplatí. Při diskuzi na Tomatoville jsem narazil na takový zajímavý termín „stimulated by brushing across the tops“ což mně Google přeložil jako stimulování kartáčováním přes vrcholy. Takto stimulaované sesazenice jsou potom nižší, mají silnější stonek a jsou vitálnější. Toto napsal Darell Jones, podle mne jeden ze špičkových šlechtitelů rajčat, farmář který každý rok prodává tisíce sazenic rajčat a jiných zelenin a pochopitelně produkuje v Alabamě ve velkém rajčata. Stačilo by napsat odborník, ale tento termín nemám v oblibě, protože v naší TV se objeví každý den plno odborníků o kterých nevím co si o nich myslet. Vůbec jsem nerozuměl, co znamená to kartáčování. Vysvětlil mně to tak, že minimálně dvakrát denně jde mezi sazenice a násadou smetáku se dotýká rostlin, ohýbá vrcholy. Není v tom nic šamanského, ale je to jen způsob využití tzv. thigmotropismu. Thigmotropismus je růst rostlin v reakci na fyzický dotyk. Buňky v místě dotyku se zahušťují a pokud se to dělá dost často a v různých náhodně vybraných místech tak jsou buňky zakhuštěné v celém profilu a stonek je tlustší a kratší. Kdo chce o tom vědět trochu více může si to vyhledat na wikipedii, případně jiné vědecké články na Googlu.

           Vladimír

Ano tvoří se tak mikrofraktury a hojením dochází k tomu pevnění+pružnění zároveň. 

No je to logické. Aj rastliny ktoré rastú v prírode v bezveternej polohe, v úžľabinách, majú mäkké pletivá a sú vyššie. Rastliny na kopcoch, na veternej polohe, kde s nimi vietor otrepáva sem a tam, majú tuhšie pletivé a sú kratšie.

Len otázne je, aký veľký efekt má toto opatrenie. Trúfam si povedať, že ostatné podmienky pri pestovaní priesad majú väčší vplyv. Myslím tým, že nehýbajúci sa vzduch a pritienený fóliovník urobia vždy priesady jemnejšie a vyššie. Ostré slnko a pohyb vzduchu urobia priesady kratšie a tuhšie. Radovan

Jen bych upozornil. že na Facebooku ve skupině Pěstování rajčat přidal někdo video z you tube jak Brad Gates  (autor některých i u nás známých odrůd Brad´s Black Heart nebo Brad´s Atomic Grape) hýbe malými sazenicemi, aby zesílily.

           Vladimír

Podstata je nahradit vliv větru v domácím bezvětrném prostředí, slabší sazeničky s nedostatkem světla možná lepší jen pohladit či pofoukat..., Pak malý usb ventilátor za cca 200 Kč na cz eshop, či asie za méně.

A co místo ventilátoru dát sazenice na noc vždy ven, když tedy už nemrzne.

To myslíte vážně, nebo provokujete?

To Video som videla celkom by som tomu verila s tým jemným ohýbaním mladých rastlín, vyskúšanie nič nestojí, ale lepšie než ventlátor(fúka jedným smerom a môže príliš vysušovať rastliny) je určite zopár krát denne prejsť rukou alebo neostrým predmetom oboma smermi. skúsim na vzorke. Tu je ten link.

E.T.

Pokud máte raj.mládež do stovek kusů, tak stačí používat malý smetáček, raději s přírodními-zvířecími žíněmi.

S větrem a ohýbáním to nemá nic společného, ani se netvoří žádné poškození stonku. Jde o Thigmotropismus, to zamená, že když se stonku dotknete, tak v místě dotyku se po určité době zhustí buňky a stonek se trochu ohne. Když se stonku dvakrát, třikrát za den dotknete tak tyto ohyby v různém místě způsobí, že sazenice je nižší, silnější. Takovým uváděným příkladem Thigmotropismu jsou popínavé fazole. Stonek roste rovně a když narazi na nějakou překážku (třeba kůl) tak se ohne a jeho růst pokračuje tak, že se ovíjí kolem tohoto kůlu, protože se ho stále na jedné straně dotýká a tam se buňky zhušťují. Tomu se říká pozitivní Thigmotropismus. Kořeny zase reagují na dotyk opačným způsobem, když narazí na nějaký předmět tak se od něho odkloní (negativní Thigmotropismus)- buňky v místě dotyku se rozáhnou. To všechno není z mé hlavy, to jsem si jen přečetl, zajímá mne to.

           Vladimír