Ekonomika hnojení
|
|
 |
 |
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18317) - 236.1 (?) 18.7.2019 18:09
Výhodou kompostu oproti zapravení zbytků je, že do něj mohu dát i to, co by se nestihlo rozložit do dalšího výsevu a taky to, co nevyrostlo na záhonech (trávu, štěpku, piliny, odpad z kuchyně, trus domácích zvířat, aj.).
dusík, jeho koloběh je trochu otevřený a tak co rostliny nespotřebují nezůstane v půdě do zásoby.
To je pravda, na druhé straně se dusík - krom hnojiv - může do půdy dostat i kyselým deštěm, případně hlístkovitými bakteriemi.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
 |
 |
 |
|
|
|
|
 |
 |
|
host - 32.80 (?), 18.7.2019 7:39, zobrazeno: 2955x
V souvislosti s čím dál menší dostupnosti hnoje musím hnojit jinak. V úvahu připadá kompost a minerální hojiva. Jde o to jaké množství k jakým rostlinám a co použít aby nebyly rostliny pohnojené tak aby nestrádaly a aby nebyly přehnojené.
Laický předpoklad.sází se do standardní půdy, což je pojem velice neurčitý. Při růstu rostliny je nutné poznat jak roste a co ji přebývá nebo schází.
Hledám nějaký odkaz kde by tato záležitost byla popsaná atp..
Jde také o vlivy prostředí. Předpokládám standardní prostředí, nikoliv polabskou nížinu.
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 157.239 (?), 18.7.2019 7:58
Důležitou veličinou, faktorem, hráčem je čas. Ten, který je pěstitel ochoten, schopen položit na oltář kýženým výnosům, výsledkům svého zájmu, snažení. Čas věnovaný studiu-na médiích informačních i v terénu, souběh teorie s praxí. Záleží při tom i na tom, jaká jste povaha-řečeno sport.terminologií-zda jste sprinter, středopolař, nebo vytrvalec... Jsou rostliny na výživu náročnější-např.plodová zelenina, jiné ocení střídmé krmení-listová, hrách... Toto i mnohé další se Vám díky šikovně položeným dotazům podaří najít i zde-jen to pochopení bude na Vás. SPCH
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 161.16 (?), 18.7.2019 9:33
Pokud mate v dostupnem okoli zampionarnu, tak vyplozeny zampionovy substrat je vice nez dobrou nahradou za hnuj.
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 32.80 (?), 18.7.2019 10:36
Žampionárna není po ruce. Jde také o to, že lidé pěstují rajčata v igel.pytlech. Do pytle nasypou 10kg substrátu, což se mně zdá na jednu rostlinku moc a stejně jim to někdy moc neroste. Je to asi přehnojené. Kdo ví jaký substrát do toho nasypali. 2 hrstě kompostu a trochu NPK je ekonomicky nevýhodné proti 10kg substrátu.
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
host - 32.80 (?), 18.7.2019 11:54
To je stručné a výstižné.
|
|
 |
|
 |
 |
|
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář (1484) - 223.242 (?), 18.7.2019 17:52
Standardní je, že co z posklizňových zbytků mohu vrátit zpět na pěstební plochu, to tam vrátím. Nejjednodužší je prosté zapravení jako u zeleného hnojení. Někdy je nutné ale ze sanitárních důvodů to vzít oklikou přes kompost nebo zákvas. Ještě větší oklikou je zákvasem prolévaný kompost.
Minerálními hnojivy se pak dorovnává bilance živin odnesených formou sklizené úrody. Pro každou plodinu se dá najít dávka hnojiv "na dorovnání bilance". Maličko v tom dělá paseku dusík, protože jeho koloběh je trochu otevřený a tak co rostliny nespotřebují nezůstane v půdě do zásoby.
...
SfK.
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18317) - 236.1 (?), 18.7.2019 18:09
Výhodou kompostu oproti zapravení zbytků je, že do něj mohu dát i to, co by se nestihlo rozložit do dalšího výsevu a taky to, co nevyrostlo na záhonech (trávu, štěpku, piliny, odpad z kuchyně, trus domácích zvířat, aj.).
dusík, jeho koloběh je trochu otevřený a tak co rostliny nespotřebují nezůstane v půdě do zásoby.
To je pravda, na druhé straně se dusík - krom hnojiv - může do půdy dostat i kyselým deštěm, případně hlístkovitými bakteriemi.
|
|
 |
|
|
 |
|
 |
|
|