Alternativní pěstování rajčat

Jako kluci jsme dříve chodívali na brigádu do místního JZD sbírat rajčata.Sice pěstovali převážně keříková, ale pár let část plochy byla osázená tyčkovými.Nikdo je k tyčkám nepřivazoval, nikdo je nezaštipoval, o zalévání se jim jen mohlo zdát.Keříky rostly rozválaně po zemi a úroda byla běžná.Proti plísni se nijak nestříkaly.Ale.Rostly na poli.Tedy na otevřeném prostranství.V zahradách, v obcích, kde je omezené proudění vzduchu je odolnost proti plísním naprosto jiná.A další, oblast kolem Neziderského jezera je podstatně teplejší než naše ČR.

Mě na tom fascinuje spíš jiná věc.Že se najde dost lidí, aby vidělo za 45 E rajče podložené slámou.Holt přeci jen jiná mentalita.P

Asi před 20 lety vyvezla firma Spak  - zpracovává rajčata -  na kraj pole místního družstva odpadní vodu a kal z mytí rajčat (plnou semínek od popraskaných plodů). Ten tok chodila celá vesnice (Rabí) na pole s bramborovými košemi pro rajčata - rostliny se proplétaly mezi sebou, nikdo je nezaštipoval, nezaléval, rostliny se vávaly po zemi. Byla tam klasická červená, třešňová, žlutá třešňová, masitá,..prostě všehochuť. To léto bylo teplejší, srážkově průměrné, plíseň to chytlo až na konci léta (ale pro to množství plodů to nikdo neřešil). Některá rajčata se tam vysemenila, takže úroda pokračovala i další rok, byť už samozřejmě v malém množství.