Přesně tak, velice záleží na odrůdě, nejvíc se osvědčily šlechtěné kulatoplodé fialové. Ty tvoří velké hlízy a téměř nejsou invazivní, rozhodně méně než brambory! Naopak pozor na ty divoké, ty tvoří velké lámavé šlahouny a těžko se jich zbavuje. Na druhou stranu stačí mít záhon s nimi oddělený sekaným trávníkem a tato bariéra je spolehlivě zastaví. Nesnáší totiž sekání, které rostlinu vysiluje a ta pak k podzimu hyne. Každopádně je to vyjímečná pastva pro včely ať už se jedná o ty divoké potvory nebo ty ušlechtilé. Stjně tak je možné i využití jako zelené krmivo pro králíky, koně, ovce prasata.. také je dobrý pocit když vidíte jaké obrovské množství hlíz jsou topinambury schopné vytvořit, hlízy vydrží neporušené celou zimu(musí být v hlíně), málo se ví že právě topinambur udržel hladovějící americké osadníky při životě, když jim indiáni ukázali jak je využívat. Jejich kalorická hodnota je podle tabulek srovnatelná s bramborem, ale obsahují i léčivý inulin a vysoké množství minerálů a vitamínů, dokonce mnohem vyšší než u brambor. Nevýhodou je, že se nedají skladovat tak snadno jako brambory a jejich nadzemní hmota je enormě vysoká, plevelnatost není u šlechtěných forem problém. Vynikající odrůdy má Výzkumný ústav bramborářský. osvědčily se mi odrůdy Skarlet a Rút.