Dominátor - ničí zvířata v zemi?

Také jsem se setkala s případem, kdy byl herbicidem takto "ošetřen" vinohrad. Okopávku už nepotřeboval. Už nikdy.MH

Ale to jste mě nepochopil. Nejde o to, že by pro ně byl jedovatý, ale když tam nebudou rostliny, tak tam nic žít nebude. To je stejné jako tvrzení, že postřiky proti mšicím nehubí jejich přirozené nepřátele. No samozřejmě že hubí, protože jejich larvy (v době postřiku už zcela jistě přítomné) zajdou.

To, myslím, mícháte hrušky s jablky. Glyfosfát se nepalikuje proto, aby zmizely rostliny z povrchu země, nýbrž aby plevelné rostliny ustoupily těm, které tam chceme vysít či vysadit (trávník, záhon, ovoce). Chceme-li zahradu vybetonovat, herbicid skutečně není nutný.
   Otázka postřiků proti mšicím je složitější. Některé preparáty hubí mšice selektivně, jiné mohou v v dané koncentraci predátory šetřit.  Jenže při invazi mšic bývá porušena přírodní rovnováha (napomohli jsme tomu tím, že zahrada není příroda a pěstujeme jen určité plodiny) a na její zvládnutí přirození nepřátelé ne vždy stačí.

Není složitější. To jestli je preparát selektivní nemá vliv, buď predátory zahubí přímo preparát, nebo pomřou hlady.

NA mšice predátoři stačí vždy, jediný problém může být když je chovají mravenci.

Jenže oni je ti mravenci chovají vždy a všude, neřádi neuvědomělí . Máme na zahradě v hojném počtu přirozené nepřátele mšic (larvy sluníček, zlatoočka aj.), ale je to pendrek platné, pokud je nepostříkám, mšice vítězí.

Vždy a všude ne, chce se to podívat (pokud pěstují mravenci, nejsou listy olepené) a případně mravence odehnat. (u stromů celkem snadno chemstopem, jinde to bude asi problém)

To je skutečně smělé tvrzení, bude tam stejně života, jako zoraném poli. Tj, neomezíte ani bakteriální osazenstvo, ani miniaturní zástupce hmyzí říše, či členovce, ani žížaly, ani červy, tedy vše co činí zeminu v pravém slova smyslu živou.

Promiňte, ale asi nikdo nehubí porost proto, aby tam chtěl mít udusaný plácek, je to pro Vás možná překvapivé, ale většina lidí tak činí, aby tam mohla vysadit například trávník z mixu travin.

Analogie s insekticidem je k ničemu, prostě proto, že srovnává nesrovnatelné, navíc  postřiků proti mšicím je celá řada od nonselektivních až po extrémně selektivní a jejich mechanismus účinku může být  velmi odlišný. Neargumentujte pouze emocemi, je to k ničemu.

Dobré odpoledne Alí,

dovolte pár poznámek k Vašemu včerejšímu článku o glyfosátu, nebude to (jako obvykle ) ostrá polemika,  spíš pohled na stejnou věc z jiného úhlu:

1) není pochyb o tom, že glyfosát je dnes asi nejpoužívanejší herbicid, a to nejen ve Státech, ale i tady u nás.  Důsledkem intenzivního používání/nadužívání však bývá vznik rezistence, která už postihla řadu oblíbených pesticidů, namátkou:

DDT (enzym izolovaný z mouchy domácí byl popsán pár let po uvedení DDT na trh),    systémové triazoly (hlášení ÚKZUSu pamatuju ze zač. 90. let),     nedávno strobiluriny…. 

Rezistence, jak se zdá, pronásleduje i relativně neškodný a neperzistentní glyfosát. První zmínky o rezistenci v odborné literatuře (tím nemíním Wikipedii!) jsem nalezl v r. 1998 a jsou kupodivu z Austrálie a týkají se jílku(rye-grass - to je snad jednoděložná tráva?, podotýkám, že mám jen velmi omezené možnosti hledání v zemědělské literatuře).

Vznik rezistence na glyfosát je obvykle spojován s nadužíváním strýčkem Samem v boji s kolumbijskou narkomafií (glyfosát je tedy na stejném seznamu jako třeba Orange Agent..)

2). U většiny pesticidů je obvyklé, že toxikologická data výrobce jsou v určité rovnováze s environmentálními daty, naměřenými vládními agenturami pro ŽP, ústavy a univerzitami (záměrně jsem vynechal laickou veřejnost a různé bijce za životní prostředí, kteří obvykle žádná validní data nemají). U glyfosátu tomu tak není z jednoho prostého důvodu: analytika jeho reziduí ve složkách ŽP je extrémně obtížná, a to i za pomoci nejmodernějších přístrojů (cenová hladina cca 10M), takže se do ní nikdo moc nehrne… Dá se proto říci, že kolem glyfosátu (a jeho osudu v ŽP)  je spousta bílých míst a otazníků a možná právě proto je tak úžasný…

Závěrem bych nabádal k rozumnému, nikoliv bezhlavému, používání – čím intenzivněji se totiž glyfosát bude používat, tím dříve přestane být účinný.

P.S. Ocenil bych, kdyby se "odvážní anonymové"  zdrželi komentářů na tento příspěvek

Díky Tomáši, jsem rád, že diskutujeme, ale nerveme si vlasy. S rezistencí je to samozřejmě logické. Zajímavé však je, že je skutečně popisována zatím u Jílku, vzhledem k tomu, že se s glyfosátem pracuje již desítky let je to s podivem. Další drobné rezistence se popisují u kulturních plodin, které byly opylené rekombinanty- roundup ready, týká se to zatím toliko několika případů s řepkou.

V bodě dva mohu nejlépe pracovat s údaji mnohaletého soudního sporu stát New York vs. Monsanto. Tehdy bylo Monsanto žalována za "klamavou reklamu", ve které tvrdila že ROUNDUP JE STEJNĚ BEZPEČNÝ JAKO DOMÁCÍ SŮL, NEBO ASPIRIN. Není bez zajímavosti, že stát New York povolal desítky odborníků, kteří měli prokázat opak. Soudní spor vyšuměl do ztracena, Monsanto mělo nakročeno k tomu, aby díky odborné stránce spor vyhrála, ale negativní reklama udělala své a MONSANTO nedotáhlo spor do konce pro negativní publicitu.

V podstatě ze všech analýz vyšlo, že Glyfosát se rozpadá na oxidy uhlíku, amoniak a fosfáty, rezidua byla prokazatelná v koncentracích o řády nižších, než je tomu u "tvrdých " herbicidů.

Zábavné též je, že zelení fanatici dnes tvrdí, že došlo k mimosoudnímu vyrovnání. Nedošlo.

Přesto s Vámi samozřejmě souhlasím v tom, že člověk nesmí s chemií nikdy spadnout k tomu, že bude vše jen bagatelizovat. Mé názory na reálná a nereálná nebezpečí asi znáte. U glyfosátu je ale patrné, že přes masivní nasazení v zemědělství není patrný jeho případný negativní vliv.

V Zahrádkářské praxi nemá člověk šanci dosáhnout ani zlomku expozice ve srovnání se zemědělstvím. Osobně jsem přesvědčen, že nejvíc spotřebují Roundupu při založení trávníku a jedno 300g balení mi vystačí na několik let při hubení odolnýcj plevelných dřevin, nebo úporných plevelů.

Nepříjemně mne však překvapily extrémně zkreslené informace nejen na neoficiálních serverech, ale například i na ÚZPI, které v klidu používá jako tvrdá data citace tendenčních článků Greenpeace a jiných organizací ze segmentu protestního průmyslu a manipulace daty je Goebelsovského charakteru - jeden příklad :

Fakt - Klasický pokus - studie na buněčné kultuře, vezmu zkoumané agens a zvyšuji tak dlouho jeho koncentraci v bb. kultuře, dokud se neobjeví projevy mutageního působení. I bylo prokázáno (jako u mnoha tisíců jiných látek), že při konkrétní (v praxi o řády nedosáhnutelné) koncentraci prokážete v kultuře bílých krvinek mutagenní efekt. 

interpretace - Glyfosát způsobuje Hodginův lymfom...

Následovalo mravokárné poučení, jak jsou chemické koncerny fuj, jak ničí biodevirzitu a jak peníze světem vládnou. Byl jsem skutečně v šoku z extrémně mizerně deformovaných informací, lží a politického školení z rukou státního (!) úředníka placeného z našich daní. Dotyčný by potřeboval prohrát nějaký pěkný soud, zakončený odškodněním, aby si uvědomil, že jeho politický názor není něco, co by mohl prezentovat jako oficiální názor "odborníka".

Z Monsantem je to samozřejmě snadné, je to druhý největší výrobce herbicidů na světě, hned po Novartisu, za sto let činnosti vytvořil vekou část známých tvrdých herbicidů (včetně Agent Orange:-)), vytvořil geneticky rekombinantní rostliny, včetně soja- roundup ready, kukuřice - roundup ready., rekombinantních zvířat, klonovaných embryí skotu.

Díky tomu je Monsanto pro ekotoristy zhmotněním ďábla na zemi a při pohledu i jen na logo firmy Monsanto vyznavače zeleného náboženství v lepším případě jímají mdloby, v horším skolí mrtvice.

Protiřečíte si. Tak buď dotáhli soud do konce, nebo došlo k mimosoudnímu vyrovnání. Vy tvrdíte že nenastalo ani jedno? Tak jak soud tedy skončil?