V koloně musí být teplotní spád. Dole nejvíc, nahoře nejmenší teplota. Při zvyšování teploty kolony (kotle) nejprve jsou ve formě páry složky nejtěkavější (s nejnižším bodem varu). Při dostatečné teplotě se dostanou až do chladiče. Při nižší teplotě kondenzují brzy, vracejí se do kotle a z chladiče nic neteče. Proto první co vyteče z chladiče jsou nízkovroucí složky, vč. stop metanolu. Ty se oddělí, teplota se zvyšuje a začíná téci "jádro". Jenže jak ubývá v kvasu lihu, bod varu směsi se zvyšuje, protože se složením blíží "čisté" vodě- tj 100 st. C. Proto tedy podíl etanolu v destilátu klesá a při cca 10% se s destilací končí, protže v destilátu roste podíl složek, které mají bod varu vyšší než etanol. Jenže ty jsou mj. zdrojem aromatu - proto je nutné chutnat a včas destilaci přerušit, aby se to nepřehnalo a nerostl podíl zapáchajících složek s bodem varu kolem 90 a více st.

Celý problém je v tom, že kvašení je biologický proces se spoustou produktů s obdobnými vlastnostmi. A další svízel je v tom, že směsi etanol- voda, metanol- voda atd jsou neomezeně mísitelné a jeich body varu jsou různé dle procentického složení. Je tedy složité je oddělit jednoduchou destilací, neboť z chladiče vždy teče směs látek dle aktuální teploty par vstupujících do chladiče.

Čili v principu jde o zahřívání kvasu s pomalu rostoucí teplotou a sledováním, jaké je složení par vstupujících do chladiče. Jedním z ukazatelů je jejich teplota, a pak samozřejmě ochutnávka. Důležité je nespěchat a odvaha vyhodit, co není dobré. V důsledku - nejkvalitnějšího produktu je málo, chceme- li výtěžku co nejvíce, je to na úkor kvality.

Chce to něco nastudovat a pak zkoušet.

 K dotazu: přesné teploty jsou jen vodítkem, záleží na mnoha dalších faktorech. Nejlépe mít svůj přístroj a učit se na něm - nebo se svěřit pálenici a doufat, že vše bude OK.   Jirka