Nesouhlasím. Podle mě nebude mít uvedené množství cukru vliv na budoucí chuť destilátu. Podle autorů H. Uhrová: Domácí výroba slivovice a ostatních destilátů, ovocných šťáv, sirupů a vín, edice VÍKEND 2009, str.35 a dále Grégr, Uher. Průmyslová výroba lihovin, SNTL 1973, str. nevím, ale je to mnohasetstránkové dílo, spotřebovávají kvasinky při svém množení (a někdy se množí až moc viz bouřlivé kvašení - pokud mají ideální podmínky, tedy dost cukru a ideální teplotu) 1 - 1,5% cukru. Jsou v zásadě dvě možnosti. Buďto jim ten cukr dodáme např. ve formě řepného cukru nebo si ho vezmou sami z ovoce. Já jsem v zásadě pro první možnost, ale to neznamená, že bych fandil cukru v kvasu, to v žádném případě. Důležité je znát startující, nejlépe refraktometricky stanovenou cukernatost. Doporučuji nastavit na hodnotu 14 °brixi. Při nižších hodnotách se tím prodlouží doba kvašení a při event. přídavku enzymu i lepší rozklad ovocné hmoty, což vede k hlubším chuťovým prožitkům. Některé typy ovoce, např durancie z Horňácka, které v běžném roce vykazují cukernatost 30 °brixi, naopak potřebují kvas naředit vodou, jinak to kvasinky nezvládnou a hynou při cukernatosti vyšší než-li 10 °brixi. Především nesouhlasím s názorem, že i tak nepatrný přídavek cukru do kvasu by mohl způsobit vyšší výtěžnost. Myslím si, že už je nejvyšší čas na to, aby došlo ke sjednocení Evropských norem, víme přeci, že v Rakousku i Německu se smí obecně cukřit, ovšem v pálenicích se platí za objem kvasu nikoliv za objem destilátu. To je zajímavé nařízení, každý se totiž musí starat o kvalitu kvasu, jinak se nedoplatí. slosar-petr@seznam.cz