Nevím, jaký mají otop... u kotlů co uváděli v té knížce (vyrábíme ušlechtilé destiláty). Já si jedu v malém a tak mám hrnec obalený novinama asi 8 vrstev, abych měl co nejmenší ztráty a to mám normální 6-ti stupňový vařič. Jinak je velký rozdíl ve vyplnění deflegmátoru, když tam dám technické kuličky o průměru 9mm a nebo kroužky o průměru 20mm, hlavně co se týká % a i teploty. Podle mě to bude souviset to jak jsme se učili o skle krátkém a dlouhém každé sklo chadne ruznou rychlostí. Křemenné sklo okolo 3 vteřin borito-křemičité kolem 10 vteřin a sodno-draselné tam je to 15-20 vteřin teď píši o intervalu zpracovatelnosti na 1mm tloušťky skla. Je to vlastnost, kde materialy se snaží ztrácet teplotu toto je třeba mít na paměti. Jiné to bude u keramiky - třeba náplň z keramických izolátorů, jiné to bude zase u nerezu. Já vám nemohu napsat proč mám nižší spotřebu energie a nebo jestli bude lepší nerez oproti sklu. V jednom bude určitě lepší - když spadne na zem... Víte v Semtíně co jsem dělal, tak se dělali doprovodné látky k lékům a ty se vařily v železných kotlích co byly vysmaltované a apratůry ze skla - asi by bylo jednodužší je dělat z nerezu... Ono když jste stál u toho a věděl jste že konec takové kolony je ve 3 patře, kdy deflegmátor měl průměr kolem 50cm a náplň byla kroužky průměr 35mm a to bylo třeba ve 4-řech válcích o délce 1,5m - mělo to asi svůj význam.