Očkování ořešáku

Bylo by to možné pomocí převedení do InVitro kultury, ale protože počet produkovaných stromků je malý, tak by to nebylo ekonomicky zajímavé. Vemte si situaci v evropě západně od nás, kde se prodávají i stromky množené generativně, protože je to nejlevnější forma produkce. Další vegetativní způsoby typu ˇřízkování a kopčení" nejsou u J.r. úspěšné.

Víte, ono to není tak černobílé jak to vypadá. ČT nějak natočila a postříhala rozhovor s Vaňkem a proti tomu stojí má interpretace znalostí, které jsem získal od zkušenějších, mimo jiné od rodiny Vaňkových a od p. Matejska. Příspěvek do TV nemůže obsahovat nuance, které si mohou povídat znalci v několikahodinovém rozhovoru. Nejdůležitější je z toho sdělení o sázení, že kořeny se mají dotýkat stěny jámy a jáma nemá být větší. Pokud se stromek utopí v důsledku sesedání půdy ve výsadbové jámě, tak k zastavení růstu dojde z mnoha příčin, zejména však proto, že vodorovné rosné kořeny se potrhají a dolní apikální se mohou "podrtit". Tedy pokud je jáma správně veliká a půda je dostatečně utužená ušlápnutím a prolitím, aby se stromek v průběhu zakořeňování ani nepohnul, není důvod k zastavení růstu. Další zjednodušení je v přihnojení -  než dlouze vysvětlovat, která hnojiva brzdí zakořenění a která podporují vývoj kořenů ořešáku, je lepší doporučit nehnojit a dokonce i zakázat kompost (protože kompost může obsahovat nitrátový dusík, který retarduje vývoj kořenů a nebo dusík v amoniakální formě, který kořeny popálí).

Tedy shrnuto, není podsazení jako podsazení, ale to z důvodu ulehnutí substrátu v příliš velké výsadbové jámě je častější a má panem Vaňkem mladším uvedené následky. Ty však nastanou ještě dříve, než se začnou tvořit kořeny, které by bylo možno považovat za počátek zpravokořenění.

Nuance, co se děje, když je podnoží J.nigra se tady a nyní zabývat nebudu.

SfK.

Pozeral som Srbske stranky štepenie orecha, po zaštepený sa davaju sadenice do pilin a teplota vyše 20 C aby sa to dobre zrostlo.Foto aj očkovania.

Podle těch fotek musí být očko těsně nad pilinami? Já myslel, že se pilinami zasype celý roub aby nevysychal.  

Zrovna zítra mám první pokus, semenáče už mám vykopané. MH

Uplynulo 21 dní co jsem narouboval ořešáky.  Teplota první týden v místě roubu 26°C nonstop, kořeny o 2 stupně méně. Další dva týdny kolem 27°C, navečer byl radiátor vypnutý tak jen 20°C. Byly ve vlhkém sterilním kokosovém substrátu, po plísni ani stopa, sazenice vypadají skvěle, očka na roubu taktéž. Když jsem pokusně odvázál PVC pásku z jednoho roubu a mírně na něj zatlačil, tak roub odpadl, ani náznak po srůstu.

Styčné plochy roubu a podnože se kryjí dokonale, absolutně hladký řez.

Tak nevím kde je chyba, poradíte? MH

Chyba je zřejmě ve volbě doby roubování. Teď je absutně všechno v klidu. Zřejmě jste si nevzal k srdci výňatek z RZ, nebo popletl měsíce. Ta RZ je přínosnější, než Standovy „technické vychytávky“, když se ani písmenem nezmíní, které to jsou, takové příspěvky jsou opravdu jen na dvě věci.

Díky za upozornění. Kouknul jsem teď do RZ, a tam stojí (zkráceně):

Vrúbovanie v ruke v období vegetačného pokoja
Základom tohoto vrúblovania je poznatok, že oba komponenty orecha královského sú v októbri  až februári  v období  hlbokého
vegetačného pokoja.  Pri zvýšení  teploty a vlhkosti je vrubel schopný zrást s podpníkom, ale púčiky na vrúbli a podpníku nevypučia a nezačnú predčasné rást ...............  Po ukončení  trojtýždnového nahrievania vrúblovance zrastú a celé debničky presunieme do chladnej miestnosti, kde ostanú do  polovice mája. MH

Já vím co tam stojí. Prošel jsem si to vícekrát.

Nemám příslušnou RZ, ale zeptám se, jestli jse podnožovou část nechal projít fází dormance. Tedy jestli jste měl podnože po 20 dní stratifikované v chladu od -5°C do +2°C a až poté použil k roubování?

SfK.

RZ nemusíte mít, je přístupná na netu.