Víte, ono to není tak černobílé jak to vypadá. ČT nějak natočila a postříhala rozhovor s Vaňkem a proti tomu stojí má interpretace znalostí, které jsem získal od zkušenějších, mimo jiné od rodiny Vaňkových a od p. Matejska. Příspěvek do TV nemůže obsahovat nuance, které si mohou povídat znalci v několikahodinovém rozhovoru. Nejdůležitější je z toho sdělení o sázení, že kořeny se mají dotýkat stěny jámy a jáma nemá být větší. Pokud se stromek utopí v důsledku sesedání půdy ve výsadbové jámě, tak k zastavení růstu dojde z mnoha příčin, zejména však proto, že vodorovné rosné kořeny se potrhají a dolní apikální se mohou "podrtit". Tedy pokud je jáma správně veliká a půda je dostatečně utužená ušlápnutím a prolitím, aby se stromek v průběhu zakořeňování ani nepohnul, není důvod k zastavení růstu. Další zjednodušení je v přihnojení -  než dlouze vysvětlovat, která hnojiva brzdí zakořenění a která podporují vývoj kořenů ořešáku, je lepší doporučit nehnojit a dokonce i zakázat kompost (protože kompost může obsahovat nitrátový dusík, který retarduje vývoj kořenů a nebo dusík v amoniakální formě, který kořeny popálí).

Tedy shrnuto, není podsazení jako podsazení, ale to z důvodu ulehnutí substrátu v příliš velké výsadbové jámě je častější a má panem Vaňkem mladším uvedené následky. Ty však nastanou ještě dříve, než se začnou tvořit kořeny, které by bylo možno považovat za počátek zpravokořenění.

Nuance, co se děje, když je podnoží J.nigra se tady a nyní zabývat nebudu.

SfK.