Poraďte sekeru prosím

Tak jisté je, že nebudete potřebovat sekeru řeznickou, vyvětvovací, zalesňovací sekeromotyku, malou zálesáckou, tesařskou teslici, teařskou motyku, hasičskou a jiné.

Pokud jsou ve špalku dvě řady suků, pak velmi oceníte sekyrku o minimální váze hlavy 2,5 kg se sadou štípacích klínů. Např. Bahco Merlin-W-GL kterou lze sehnat i v kolekci s jedním klínem (optimální je mít klínů více než 3).

Taková doplňující otázka, máte to dřevo mokré nebo suché? Bych si tipnul podle těch zničených topor že bude suché.

ano suché od lonského jara schované

Hrubou silou-těžkým kalačem si jistě poradíte. Sám kalač nemám a spíše využívám švihu a pružnosti topůrka u lehčí sekery. Pokud to není příliš sukovité, jde to v pohodě. U těch sukáčů nezbývá než zaseknout sekeru a otočit špalkem vzhůru. Většinou jsou polena ež těch 2,5kg-a síla je tedy větší. Výhoda je že se nedřu s tak těžkou sekerou. Nevýhoda, že občas musím seknout víckrát..

Pokud jsou suky pouze v jedné úrovni, tak se dřevo dá štípat od strany bez suků k sukům a při velké páce rozštěpu se pak suky dají překonat (např. borovice aj. jehličnany). Pokud jsou suky ve více řadách nebo nepravidelně, je dobré špalky trhat klíny, protože zvedat dřevo dlouhé půl metru a 30 cm v průměru znamená posilovat s 20-30 kg činkou. Štípání pomocí klínů je stará technika využívaná i v dobách, kdy kované železo bylo pro mnoho lidí nedostupné. Při dobrém zvládnutí "teorie" se dá první zásek na začátku klády udělat i malou zálesáckou sekyrkou, vyklínovat dřevěným klínem, vyjmout sekyrku a zásek začít roztahovat postupným zatloukáním klínu dřevěnou palicí, přidávat další klíny,... nakonec můžete mít podélně rozštípnuté dvě 6metrové klády a udělat si jen se zálesáckou 600g sekyrkou lávku či mostek přes potok.

Majstštych je pak, když najdete výsušnou trhlinu, do ní zasadíte klíny z dubového dřeva a jasnovou plaicí to poleno rozštípete bez použití sekyrky či kalače.

Klíny mohou být ocelové, dřevěné, plastové, hliníkové,... jen ženský klín je nepoužitelný na štípání dříví.

30kg činka při 20cm průměru a 40cm délky-to by muselo být sakra nacucaný! Tolik vody se tam ani nevejde i kdby top mělo vlhkost 100%. Nejni tam zarostlý dělostřelecký granát z války? :-) Také pomáhá štípat z opačné strany polena než je trhlina. Nezasekávat sekeru do výsušné trhliny. Tam to nemá smysl, tam už dřevo prasklé je. Taky je někdy snažší zaseknout v místě, kde jsou letorosty nejvíc vzdáleny jádra. Pokud tedy nejni jádro přesně uprostřed. Je tam největší pnutí ve vláknech.

Zde se Standy zastanu: při jeho údajích o průměru a délce štípaného špalku to má spočítané dobře.

"Váš" špalek je o více než polovinu menší.

Josef.

Standa si trochu přidal. O pulmetru tu nebyla reč. 40cm delka a 20průměr je asi 12 litru objem. Kdyby to byla jen voda tak 12kg. Vody je tak polovic-ale u čerstvého. 40cm delka a 30 pruměr je asi 25litru objem. 30kilo ani nahodou kdyz je loňské. Sám takové štípám a vim kolik to važí. Nemluvě o olši-ta je lehká, dub i buk jsou těžky hovada ale pořád lehčí než voda. Protože plavou. Pán měl pravdu. Standa sice taky-ale musel to trochu přehnat a psat vo pulmetru.

Hmotnost narůstá s druhou mocninou průměru špalku a k hmotnosti dřeva (vycházející z průměrné objemové hmotnosti 700 kg/m³ ) jsem připočítal hmotnost sekyrky/kalče 3 kg.

Další co jste nečetl pozorně je, že výsušné trhliny se používají s výhodou pro klíny, nikoliv pro sekyru. Pokud víte jak, můžete se u špalku s výsušnými trhlinami vsadit, že to rozštípnete bez použití železa, tedy jen s dřevěnými klíny a dřevěnou palicí.

Ano, sekyrou potřebujete jít do plného dřeva tak, aby vytvořená trhlina šla pokud možno zcela mimo suky (a pokud už, tak jen na konci své dráhy).