Vzhledem k tomu, že teleskopickými nůžkami prakticky nelze stříhat v menší výšce než cca 3 metry, používají se skutečně jen u vzrostlých stromů. Čistota střihu je asi stejná jako u pákových nůžek. Pravda, řez na čistý větevní kroužek to není, ale u velkých stromů jsou ty 0,5-2cm čípky zanedbatelné. Nedělám s nimi nic.
Donedávna jsem byl odpůrcem stříhání na dálku. Žebřík, pilka, nůžky, větev si ohmatat, řízbout přesně tam, kam chci. S postupujícím věkem a leností k sobě nejsem tak přísný. Dobré je, že zespodu je strom vidět celý, odpadá opakované slézání z řebříku a pohled, zda už je koruna dost řídká. Práce je nesrovnatelně rychlejší. Samozřejmě, na větve přes 4 cm síly už to není. Lze použít pilku připevněnou k nůžkám, ale to raděj vylezu na ten žebřík. Výhodou nůžek je i fakt, že veškeré ustřižené větve se vlezou do drtiče.
Mnoho práce je to jen na první pohled. Část stromů jsou mladé (60%), část se neřeže (třešně), některé se řežou až v květu (švestky), Jen menší část jádrovin řežu každoročně (James Grieve, Konference, aj), většinu ob rok. Víc práce dá větve odtahat, podrtit, větší pořezat, rozsekat, uklidit.
