Roční zaštěpená meruňka - řez?

Lépe vytvořit na stromku nyní dvě relativně drobné rány, než za pár let odstraňovat ze shodného místa srůstu dvě zesílené větve.

Nejde ani tak o dvě drobné ranky, nýbrž o jednu velikou. Tu na odříznuté podnoži. Jsou-li výhony z ujmutých roubů nasázeny dokola, všechny táhnou mízu a pomáhají zavalit ránu na podnoži. Pokud ponecháte jen jediný výhon, budou živiny proudit pouze do toho jediného.Ten sám ale dosud není dost silný, aby zahojil celou ránu. Na opačné straně podnože bude kůra naopak mít tendenci nekrotizovat a zasychat, podobně dřevo pod ní a vzniká riziko, že rána se nezahojí nikdy.
 

Inu, uznávám, že to je silný argument. Už jsem sice viděl a zažil zdárně zahojené a srostlé jednotlivé rouby i na silnějších podnožích, ale nebyly to meruňky. A peckoviny obtížně zavalují, to je pravda.

no je tu střed zájmů ;)) ja bych se logicky přiklonil k panu Vysloužilovy a to hlavne z duvodu jak píše, že jeden výhon špatne zacelý celou ránu po roubování což je celkem logické...

Také jsem zde v diskuzi podpořil variantu ponechat jen jeden výhon.

Pro ilustraci přikládám dvě fotky myrobalánu přeroubovaného na meruňku - je vidět rychlost, se kterou si příroda poradí i s velkými ranami po roubování.

A tady je stejný stromek v listopadu 2010.

Pane Wimpi. Myslím, že kůl u tohoto stromku bude nutný ne jednu sezónu, ale nejméně několik let - do úplného zavalení rána na podnoži. Zde je nejslabší místo stromku s možností vylomení - v případě velkého nárůstu zelené hmoty a plodů, případně věrtrem, či jinými nepříznivými vlivy.

S nezatloukáním kůlu a jeho upevněním na kmínek (přivázání + elastické podložky) mohu souhlasit. Aby kůl měl smysl a držel naroubovanou část, byly by nutné dva pevné úvazky na kmínku a alespoň jeden volný na roubu. Pevné, byť třeba široké (popruhy), úvazky na kmeni se budou muset dobře sledovat, aby nezaškrcovaly kmen. A každoročně povolovat - obnovovat.

Pokud by byl kůl řádně zatlučen do země, pak postačí volný úvazek naštěpované části - bez rizika zaškrcení.

Jak píše p. Vysloužil: je nejprve potřeba, aby se hlavní řezná rána zahojila. A potom postupně dvě menší rány...

K posledním dvěma fotkám: není to úplně totožné ("trojroub" je horší případ) a příroda si ještě neporadila. má sice dobře nakročeno, ale jpředpokládám, že ještě nejméně dvě sezóny bude trvat, než se řezné rány překryjí hojivým pletivem (a do té doby mohou houby vesele řádit)

Josef.

Pane Josefe, no, myslím, že to s tou dobou nutného opření, vyvázání a zafixování naroubované větve (budoucího terminálu) poněkud přeháníte. Pokud bych vždy takto pečlivě a dlouhodobě vyvazoval všechny naroubované větévky, měl bych některé stromky samé opěrky a přídržné kůly. Jinak samozřejmě souhlas s tím dvojím úvazkem ke kmínku a volným(-i) úvazkem(-ky) na roubu s postupným citlivým přitahováním do požadované vzpřímené pozice - už s ohledem na možnost vyvrácení z místa naštěpování vlivem tahu. To vyvázání musí být velmi pečlivě provedeno. Prostě - jedná se o takovou delikátní ortopedickou operaci, která vyžaduje cit sadařův. 

Pokud by se řezem neredukovalo množství narostlého dřeva, asi by opravdu bylo nutné kůl nechat několik roků. Ale rozumným řezem se namáhání sníží a zároveň se vytvoří základ korunky. Úroda v prvních letech po přeroubování nemůže být prioritou.

Minulý rok jsem za kůru rouboval slivoň, průměr kmene v místě roubování je 15cm. Do podzimu rouby narostly skoro 3 metry. Obávám se, že bez řezu by to letos bylo ještě mnohem více a to by žádný kůl neudržel.

tak dnes vysel clanek, co si myslite o kotlovite korune v merunkach?

Bonzaj z meruňky mě nějak neoslovuje, strom se má česat ze žebříku