Nevím si rady s meruňkou

Již třetím rokem plody meruňky tesně před dozráním opadají, jsou kyselé a nepoužitelné. Vypadají docela normálně. Před třemi roky jsem problém neměl. Listy jsou čisté, pecky beze skvrn, strom je naprosto zdráv, bez kleotoku. Je to snad nedostatk některých živin? Strom je 7 roků starý, vzrostlý, má nádhernou korunu, je škoda jej vykácet. Je zasazen v písčité půdě, je přihnojován cereritem, granulovaným hnojivem, částečně i práškovým vápnem. Je pěstován v nadm. výšce 400m.n.m. na jižní Moravě. Vedle zasazený strom / jiná odrůda/ problémy nemá!

Může mi někdo poradit?

Ja ti mužu Ti říct z vlastní zkušenosti.Ted jsem porazil merunku 23 roků starou.A když jsem ji sázel tak jsem ji dal hnůj do jamy jinak za celou dobu jsem ji ničím nehnojil.Ještě mám 15letou té jsem taky dal hnůj na začátku a pak nic.A celou dobu plodi listy beze skvrn.Možná jest-li si jimoc nepřehnojil umělym hnojivem.Já bych hnojivo vysadil i vapno nedavej.A asi 3-4 m od stromu vykopal jamu a dal bych tam proleželý kravský hnůj.To je nejlepší výživa.

Pokud je v písčité půdě může trpět suchem, chce to pořádnou zálivku hlavně v době, kdy se meruňky zvětšují. Při tvrdnutí pecky přihnojit draslíkem, meruňka ho má v té době velkou spotřebu. Co se týče toho uleželého hnoje, jak uvedl kolega, tak já bych ho namulčoval kolem stromu (pozor aby jste nepopálil kmen), a překryl vrstvou posekané trávy. Honza

Ale kolem kmenu ma merunka malo aktivnich kořenu tak si myslím že to mulčovani je zbytečné protože může popálit kmen.A zálivka takto stareho stromu chce zalivat větší plochu nebot u kmenu to nemá moc cenu nebot kořeny už jsou aspon 2-3 metry od stromu možná i víc.Ale je pravda že v písčité půdě je potřeba častější zálivka když je sucho a vytváří se plody.

Dozajista máte pravdu, pane Jane s tím draslíkem. Jenže ve hnojivech typu Cererit, nebo NPK je toho draslíku jen trošku. Máte představu, jak meruňce dodat jen draslík? Nebo jste myslel tato kombinovaná hnojiva s tou troškou draslíku?

O zalévání jen u kmene jsem nic nepsal a o tom dávat hnůj jen ke kmeni taky ne. Mulčováním samozřejmě myslím plochu. Jen jsem upozornil na možnost popálení kmene. Nezlobte se, ale váš nápad s jednou jámou 3 až 4 metry od stromu mi nepřipadá příliš účinný. Musel by jste obkopat celý strom kolem dokola. Pokud máte jeden tak dobrá, ale pokud bych to měl dělat v sadu já, tak bych se z toho musel zbláznit. Jen dodávám, že hnoje není potřeba dávat kvanta. Zato posekanou trávou ve Vašem případě třeba ze sběrného koše šetřit nemusíte protože ta Vám bude držet vláhu v zemi a hnůj poslouží jako hnojivo pro strom a živina pro bakterie které budou rozkládat tu trávu, až se nakonec také přemění na hnojivo. Pro Oxalistriangularis: Pokud se budeme bavit o peckovinách obecně tak hnojit kombinovanými knojivy je plýtvání, hnojí se převážně jen jednou nebo dvěma živinami. V případě velkého stromu je výhodné použít listovou výživu ale opakovaně, jednou nebo dvakrát to nestačí. Nebylo by od věci zapravit například draselnou sůl i do země a klidně i ve formě zálivky, protože pokud budete zalévat pořád jen holou vodou bez jakéhokoliv hnojiva je to špatně. Honza

Já v zimě do sněhu kolem meruňky sypu dřevěný popel z krbu a evidentně to meruňkám prospívá.
Martin