Moniliový úžeh a moniliová hniloba peckovin v roce 2015

Pokud si vzpomínám, tak pan Vinšálek psal, že ošetřuje stromy jednotlivě podle rašení, ale to byly broskvoně proti kadeřavosti. Je pravděpodobné, že postupuje stejně i v době rozkvétání meruněk. Mně to nyní také svádělo, ale ta první meruňka stále ještě nerozkvétá. Je také velmi nepříjemné stříkat na stromy, když na ně létají včely (alespoň mně), takže to dělám až k večeru. Signum bych taky prubnul, ale tady ho nemají, takže si vystačím s tím Talentem, Zatem a Horizonem.  

Myslím, že není třeba stříkat do květu, ale před rozkvetením a při odkvětu po opadu okvětních plátků. Nejde jen o toxicitu pro včely, která u Zato a Horizon, myslím, není klasifikována, ale také o to, že včely nosí rezidua pesticidů do úlu a med se stopami pesticidů pak konzumují lidé...

Daník

Promiňte, ale stojí psáno, první postřik při rozkvétání, nikoliv před rozkvétáním a další postřik při opadu okvětních plátků, nikoliv po něm. Protože za největšího oborníka přes postřiky považuji pana Vinšálka a Kukyho, tak opět musím vzpomenout na to, co pan Vinšálek psal, a to, že aplikuje dokonce tři postřiky, a hlavně opravdu při rozkvétání. Doporučuje se aplikovat i postřik před plánovaným deštěm a ochlazením, myslím v průběhu kvetení. Samozřejmě, že je možné se ještě "sychrovat" dalším postřikem například zhruba týden až čtrnáct dní po odkvětu. Protože moniliový úžeh peckovin je závažná, ne-li nejzávažnější choroba meruněk, je třeba si ujasnit přesnou dobu aplikace, nikoliv přibližnou. Chorobu Monilinia laxa považuji za mnohem nebezpečnější, než například kadeřavost listů broskvoně. Při nedodržení správných agrotechnických termínů ZDE hrozí kolapsy celých stromů. Myslím ZDE jako ve zdejší lokalitě. Sousedé by o tom mohli vyprávět.

Jednoduše - priority konzumenta meruněk a konzumenta medu se nemusejí shodovat.

Pokud jde o postřik, mám ověřeno, že postříkáním poupat je monilia zažehnaná. Infekce vstupuje bliznou, ale fungicid dokáže vcházet i jinými branami. Často cestuji mezi svými značně vzdálenými zahradami a nevěřím nikomu, že vše ošetří podle mých pokynů. Proto jsem letos znovu ošetřil už meruňková poupata a nespoléhám na hodného souseda, který když si vzpomene a neprší...

Horizon prostě vsákne i do zavřených poupat a chrání celý strom proti monilii ještě následující dva týdny. Dnes už mám na jihu úspěšně odkveteno a sousedi mají květy spálené od monilie. Na Vysočině mám postříkaná poupata. Až se vrátím, ošetřím květy podruhé.

Pri prípravku Signum píšu doslovne-Prvú aplikáciu vykonajte počas kvitnutia v predpísanej dávke. Podľa tlaku choroby... Každoročne postrekujem marhule na začiatku kvitnutia Lynxom(Horizon),a Signum-om ihneď ako prestanú byť atraktívne pre včely (už,,nemedujú´´),čo je približne 1-3 dni pred opadom,,okvetních plátků´´,v závislosti od priebehu počasia.Úspešnosť takmer 100%. Stano

Z pohladu vcelara - ovocinara: Samozrejme existuju vzdy blbuvzdorne riesenia, ale mnohokrat so znacnymi vedlajsimi nasledkami. Som rad, ze niektori maju aspon tolko citu, ze si ten postrek naplanuju az navecer, ked uz vcely nielietaju, cim sa zamedzi akutnej otrave. Je tiez mozne, ze do rana sa znizi aj mnozstvo zaschnutej ucinnej latky, s ktorou vcely pridu do styku. Je tiez mozne, ze niektore z tych fungicidov su vyrazne menej skodlive, nez ine. Lenze nejaka serioznejsia studia k tomu nie je, takze zastavam konzervativny postoj, ze podobnych veci sa treba vyvarovat. Ono nie je v tejto dobe az tak velke riziko, ze si tie postreky donesiete v kupenom mede. Jednak tych marhul je v kazdej dedine relativne malo, takze nektar z nich bude mat velmi slabe zastupenie v celkovej zmesi, druhak vacsinu nektaru v tejto dobe vcely spotrebuju bud ihned alebo v blizkej dobe, takze ho vcelar ani nema moznost vytocit.

Skor si treba uvedomit, ze tieto subletalne pripadne velmi slabe koncentracie pesticidov obsiahnute v nektari a peli (v peli urcite v pripade vsetkych typov pripravkov, v nektari minimalne od systemovo posobiacich) posobia vyrazne na samotne vcely, obzvlast na ich larvy, ktorych potrava je vyrabana prave z pelu a ciastocne aj nektaru. Larvy su vyrazne citlivejsie ako dospele vcely, podobne ako je to u deti a dospelych ludi. Tym padom dochadza k postupnemu oslabovaniu vcelstiev, lebo mensia ci vacsia cast mladych vciel je nejakym sposobom poskodena. Pokial sa to deje teraz na jar, ked su vcelstva po zime najslabsie z pohladu sily pocas roku, ma to o to vacsi negativny efekt.

Vzhladom na to, ze marhule vyzaduju opelovacov, skodite si ako zahradkari z dlhodobeho pohladu aj sami sebe. Nejde tu samozrejme len o vcely ale aj o samotarske vcely a cmeliaky, ktore su este citlivejsie, lebo zakladaju kolonie len z jednej samicky.

Ja mam to stastie, ze zahradu mam v teplej a suchej oblasti, kde sa marhuliam dlhodobo dari a tlak moniliozy je tu nizky. Viem, ze inde to moze byt vyrazne problematickejsie, a rozumiem, ze aj napriek tomu tam chcete toto ovocie pestovat. Odporucam sa ale zamysliet nad tym, za aku cenu to je, lebo mnohokrat mam dojem, ze ide o znasilnovanie prirody v style "porucime vetru desti" aj s prislusnymi nasledkami.

A teraz konstruktivne. Ani ja si v mojich dobrych podmienkach nedovolim pestovat nachylne odrody. Sadim vysokokmenne tvary, ktore tvarujem ako vreteno, aby bola koruna pekne vzdusna a rychlo obsychala. Pri nizkych tvaroch vzduch dole tak dobre neprudi a navyse je v spodnych partiach vlhsi. Na chemicku ochranu pouzivam Thiovit, nakolko v poslednych rokoch zvyklo byt dostatocne teplo na jeho primerany ucinok. Pri nizsich teplotach by som mozno zvazil pouzitie medi, ale je to tazky kov, ktory sa kumuluje v pode, takze to by vyzadovalo skutocne vaznu situaciu, ktory by ma presvedcila ju pouzit pre tento ucel. Vacsina marhul v okoli aj tak nie je nijako ostrovana voci monilii a aj tak prinasaju peknu urodu.

Plne podporujem Vaše stanovisko ohľadne ochrany včiel. Včely sú (mali by byť) pre záhradkára posvätné. Nikdy by som nepostrekoval počas kvitnutia. Veď si len položme jednoduchú otázku: potrebujeme viac fungicídy, alebo včely? Bez včiel by sme si mohli všetky chemikálie akurát tak nasypať na hlavu namiesto popola.

Protože své stanovisko nenapsali ani pan Vinšálek ani pan Kuky, myslím ohledně toho, jestli postačí provést postřiky proti Monilinia laxa před květem a po odkvětu, tak tedy platí postup uvedený v "návodech" a popisech choroby, to znamená - při rozkvétání a při dokvétání. Beru to tak, že právě tehdy je působení fungicidů nejúčinnější. 

Ako prevenciu moniliózy pri marhuliach používam Signum. Prvý postrek tesne pred kvitnutím, druhý tesne po odkvitnutí. Neskôr už nedávam nič iné. Sporgon a Horizon u nás už nie sú dostupné. Jeden sáčok Signum stojí u nás niečo vyše 1 Eura (je na 10 litrov postreku). Moniliózu nemávam, ale netvrdím že je to vďaka postreku (možno by nebola aj bez neho). Ak by sa objavila, nemilosrdne strihať dosť ďaleko do zdravého dreva. Najväčšie riziko vzniku moniliózy na marhuli je vtedy, ak "naprší do kvetov".