Meruňka z pecky

nech sa vsetkym stromcekom vypestovanym z pecky dari co najlepsie

Musíme umět rozlišovat. Jiná věc je, máte-li k dispozici rozlehlé prostory v přírodě jako pan Zdeněk Na mýtince nebo chcete mít na své zahrádce meruňku a ono se jim tam moc nedaří.  V prvním případě můžete dosáhnout zajímavých výsledků a když ne, nic se neděje, místa je dost. V případě druhém si významnou část zahrádky zakryjete dřevinou, zníž bude nejistý užitek a časem pravděpodobné zklamání.

Variabilita u semenáčů je opravdu velká a nikdy nevíte, co Vám z pecky naroste.

Kdysi jsem na jednom pozemku nasadil jako větrolam snad 40-50 podnoží MVA2. Takže stromky spíše s rovnoměrným růstem, ne pěstované pro kvalitní plody. Po pár letech zaplodily. Plovina stromků měla plody podobné, předvídatelné, tedy spíše menší, sušší.U ostatních byly znatelné rozdíly. Třeba zralost se lišila od vyloženě raných až po hodně pozdní. Jeden ze stromků měl meruňky velmi lahodné, štavnaté, ale co naplat, když byly spíš drobnější. Naopak jeden stromek měl meruňky jako tenisáky. Větší jsem snad ani neviděl. Jenomže dozrála tak každá desátá. Ostatní zničila monilie a i tyto byly bez chuti a bez zápachu, suché.

Takže pěstovat stromky z pecky, nesadil bych je. Že bude k něčemu, je naděje z ušlechtilých odrůd sice větší, ale i tak to nestojí za to několik let se piplat kvůli dvěma stovkám se stromkem s nejistým výsledkem. 

Mám několik vzroslých stromů meruněk z pecky - bez roubování. Každé jaro najdu mezi zelým a mrkví několi deseti centimerových stromečků, přesadím ja na vhodné místo - někde kde nepřekáží, když dosáhnou vhodné velikosti (cca 1 m), tak je přesadím na stálé stanoviště. Plody těchto stromů jsou jiné než z matečního stromu - chuťově, tvarově a barevně zajímavější.

Ještě lepší je semeno zasadit přímo na trvalé stanoviště. Stratifikovaná semena se vysejí do hnízd třeba po 5. Nejzdravější semenáč se nechá růst

Škoda jen, že šlechtitelé těm chuťově a barevně zajímavějším meruňkám nedají jméno a neprodávají je.

Při současných cenách pozemků a ztoho plynoucích velikostí parcel (nemluvě o časových možnostech jejich majitelů) považuji pěstování z pecek za neefektivní. Omlouvám se experimentátorům, ale běžný zahrádkář by si to měl rozmyslet. divím se, že nikdo nekomentuje nespornou výhodu semenáčků: kůlovitý kořen, který je výhodný v nepříznivých podmínkách. Všechny přesazované stromky mají kořenový systém minimálně jednou dost narušený a hlavní kořen uťatý.Proto doporučuji tam, kde je problematické udržet meruňku, vypěstovat semenáček a ten přeroubovat. Já navíc na zimu obaluji kmeny meruněk bublinkovou folií, i když vím, že vytvářím kryt pro hmyz. Na jaře po sejmutí postříkám kmen měďnatým přípravkem a výrazně jsem tak snížil mrazové poškození pletiv vedoucí k odpadání kůry a vzniku infekcí. Stará poškození zarůstají a nová vznikají minimálně.

jirka

Hodlám výše popisované postupy vyzkoušet s broskvovou peckou (peckami). Stromek roste na JM, je to nějaký starodávný zákrsek a plody jsou prostě báječné. Chci si vyprosit v létě pecky, dovézt je ke Kolínu a zasadit. Jak to vidíte do budoucna? Stačilo by, kdyby zbyl jen jeden životaschopný stromek. A za pár let...:-)

Jestli jsou ty plody z JM skutečně báječné, zvažte, zda nebude lepší raději u Kolína vyset pár pecek z nějaké pozdní vinohradnické broskve a na vzešlý výhon naočkovat  tu báječnou. Budete mít prakticky jistotu plodů stejné kvality.

To by bylo krásné, ale já nemám vaše ruce ani nouhau, na to si netroufám. Rouby a očka znám jen ze sobotních příloh hluboce socialistického tisku, tam byly zajímavé návody. A koutek pro šachisty.

Za odpověď děkuji, H.

Máte natolik zahradnickou přezdívku, že napodruhé by se Vám to povedlo.Vysetím pecky záskáte šanci,. ale zdaleka ne jistotu, že plody semenáče budou stejně dobré.