Lze ji pohnojit starým cementem?

Zbylo mi pár pytlů cementu, lze cementem pohnojit dospělou merunku která má každý rok jen 4 plody? Nevím jestli je v cementu nějaký vápník, nerozumím tomu.Plánuji vysadit další merunky a broskvoně. Má se dát nějaký vápenec při sázení pod kořeny?  Děkuji, jsem úplný začátečník.

Hlavně potom nezalévat. 

starý cement patří do sběrového dvora, ale zcela určitě ne na zahradu. Velmi pravděpodobně by jste toho brzo dost litoval.

  Jak píše zadavatel, zbylo mu pár pytlů cementu, tedy je asi použitelný. Určitě se někomu může hodit na stavbu.
   Já bych na tomto místě přivítal fundovanou radu někoho, kdo by řekl, jaké konkrétní škodlividy cement obsahuje. Čerstvý cement asi nikdo zarývat nebude, ale jaké např. hrozí riziko z hnojení omítkou, která cement může obsahovat? Co voda v betonových bazénech s cementovým potěrem?  Jak se liší - co se nebezpečnosti týče - starý zvětralý cement od betonové drti?

Meruňce asi uděláte lépe dřevným popelem, pískem nebo kompostem. Pokud jde o vápenec, asi bych ho nepřidával, pokud bych si nebyl jist tím, že je půda kyselá a vápníku je v ní málo. Já si nemyslím, že je cement až tak jedovatý, ikdyž se v něm likvidují (při vysoké teplotě) dost jedovaté organické látky. Není to však hnojivo. Hlavní surovinou pro výrobu cementu bývá vápenec a jíl a někdy i struska. Možná, že v těchto surovinách (nebo v palivu na záhřev) jsou i těžké kovy, podobně jako v mnoha jiných nerostech a zeminách. Se vzrůstajícím poznáním se vše stává alespoň trošku jedovaté.

Cement se vyrábí pálením nějakých jílů s vápencem a snad pískem, takže tam nějaký vápenec bude, k tomu asi křemík, železo, hliník. Takže asi nic co by kromě vápníku nebylo běžně v půdě. Navíc to po reakci cementu s vodou bude dost pevně vázané v betonu, takže jsem si vždycky myslel, že beton je vícemeně inertní. Aspoň jsem toteď neslyšel, že by někdo roztloukal beton a hnojil tím. Asi by to mělo podobný efekt jako roztlouct nějaký kámen, třeba pískovec nebo žulu.

Nejde ani tak o beton, ten asi nikdo roztloukat kvůli vylepšení půdy nebude. Spíš mně jde o tu okopanou omítku, kterou považuji do těžkých půd za levnou a dostupnou přísadu vylepšující strukturu půdy. Málokde se již dělají omítky čistě vápenné, dokonce ani v interiérech.
   Jedovaté organické látky vadit nebudou, rozloží se v peci i v půdě. Zajímaly by mě spíš toxické prvky - azbest, těžké kovy, aj.

složení cementu je uvedeno každém pytlu. Nepamatuji si to přesně, ale když jsem to četl, dost mě překvapilo, co všechno cement obsahuje - tuším že i šestimocný chrom.

Spíš než ke stromu bych starý cement dal do popelnice...

Hlavní složky cementu:

trikalciumsilikát - alit - podílí se nejvyšší mírou na vzrůstu pevnosti do 28 dnů a to tím, že se rychle slučuje s vodou a uvolňuje větší hydratační teplo. Běžně je ho v cementu obsaženo < 60%. Cementy obsahující > 60% alitu mají vysokou počáteční pevnost.
dikalciumsilikát - belit - uvolňuje polovinu hydratačního tepla než alit, pomalu hydratuje, ale konečná pevnost cementu je jen o málo menší, než u cementů obsahujících alit. Běžně je ho v cementu obsaženo mezi 25% a 40%. Belitové cementy tuhnou a tvrdnou pomaleji. U portlandských cementů se množštví alitu a belitu pohybuje okolo 75 - 86 %.
tetrakalciumaluminátferrit - celit - je důležitý pro objemovou stálost. Přispívá ke vzrůstu pevnosti i po 28 dnech, ale pouze na suchu. Pod vodou netuhne. Běžně je ho cca 10 %.
trikalciumaluminát - prudce hydratuje, čímž vyvíjí velké hydratační teplo (asi 2x větší než alit). Hydratuje okamžitě po přidání vody za vzniku kalciumalumináthydrátů. Proto se ke slínku přidává ještě sádrovec, který mění chemickou podstatu hydratace trikalciumaluminátu a oddaluje tak tuhnutí. Trikalciumaluminátu bývá max. 10%, u cementů s velkou počáteční pevností max. 15% a pro masivní konstrukce max. 8%. 
(z encyklopedie)

Nic, co by nemělo svůj původ v půdě či obecně v zemi jsem v cementu nenašel