Bio hnojení meruněk, broskví, slivoní, třešní, jablek, kiwi, borůvek

Proto výše píšu, že je dobré odebírat ze zahrady jen to nejnutnější - úrodu. Listí i ostříhané větve se dají do půdy znovu dostat buď přímo - že je necháme přímo pod rostlinou jako mulč, nebo nepřímo - přes kompost. Pak je dobré podpořit půdní organismy, které tuto mrtvou hmotu rozloží zpátky do formy využitelné rostlinami.

Ano, ale vy berete jen prostředek toho cyklu. Na začátku jsou nějaké vstupy (z minerálů a z atmosféry), které je potřeba maximalizovat, a na konci jsou výstupy, které je potřeba minimalizovat (eroze a vymývání živin do spodních vod).

Potom budu moci zvyšovat úrodu, aniž bych snižoval množství živin v půdě (v ideálním případě) - v praxi to povede spíš ke snížení vnějších vstupů (ať už chemických nebo přírodních hnojiv).

Tak to je opravdu zajímavé. Teoreticky to vypadá že je to tak. Ale jak byste prakticky chtěl maximalizovat třeba obsah fosforu v půdě, kde v podloží žádný není. A zákon minima funguje. Možná už se daří trochu zvyšovat ten vstup z atmosféry. Asi byste měl IPC panelu sdělit, že když blbnou se skleníkovými plyny nedělají dobře, neboť zvyšování obsahu CO2 v ovzduší zvyšuje výnosy a je tímto vlastně velmi žádoucí.

Tak pokud je fosforu málo v podloží, tak předpokládám, že ho bude málo i v půdě (i když živiny se pohybují i horizontálně - vítr, voda, pohyb živočichů). Příroda by to asi vyřešila tak, že by na těchto půdách rostly rostliny, které potřebují málo fosforu.

Dle literatury je v praxi problém spíš s dostupností než s přítomností fosforu, není ve formě lehce využitelné. Na to pomáhají mykorhizzní houby.

Co se týče toho obsahu CO2, tak si myslím, že příroda ukládá uhlík do půdy ve formě mikroorganismů (živých i mrtvých = uhlí, ropa). My část toho uhlíku vracíme zpátky do atmosféry (spalování, orba,...). Jestli je to dobře nebo špatně, to vám skutečně nepovím.

Připadne mi, že se v tom nějak zbytečně rýpáte. Anebo nevíte coby a nenacházíte to v obi. Co se dá použít k hnojení mimo umělá hnojiva  (ledek existuje přírodní; je to chemie, nebo ne?) je všeobecně známo a není to třeba diskutovat. Dávkování je také opakovaně diskutované a doporučované jak v literatuře i v diskusích. Hovořím o zelinářsko - zahradnicko - ovocnářské praxi. Nevím, co je na tom ke zkoumání. Vše již bylo vymyšleno.

Prirodne draselne hnojivo funguje v Cine. Silne vetry nafukaju na cinsku nizinu rocne tonu prachu s vysokym obsahom zivin. Toto zurodnovanie sa povazovalo za jeden z top vplyvov vzniku cinskej civilizacie, urodne polia nakrmili vela hladnych krkov.

Nejdřív si ujasněte, jestli chcete opravdu bio, nebo stačí "jen" přírodní. Není to totéž. VJK

skuste nam ten rozdiel vysvetlit. Nech sa poucime.

Co to je to BIO? Když nebudu brát v potaz znečištění ovzduší, spodní vody a přírody celkově, tak pod pojmem BIO si představuji že vysadím strom nebo zeleninu někde na neoploceném pozemku a až v době sklizně půjdu sklidit úrodu, lépe řečeno podívat se do třímetrového plevele zda mi škůdci, choroby a živočichové nechali alespoň oči pro pláč. BIO je pro mne jen nálepka na zboží někde v krámě.

Nu, myslím, že zadavaterl se vyjádřil celkem srozumitelně. Chce použít přírodní - tedy statková -  hnojiva. Diskuze hned uhnula k ekokonvenční polemice.
    Já si myslím, težko konkrétně radit, pokud neznám složení a reakci Vaší půdy. Když budete hnojit kompostem, nic nepokazíte, má v sobě prakticky všechno a ničeho příliš. Budete-li chtít podpořit růst, přidáte zmíněné dusíkem bohaté slepičince. K borůvkám, podle mě, piliny s králičímk hnojem nestačí. Chtějí rašelinu nebo aspoň jehličnatou hrabanku. Máte-li kyselejší půdu, tak peckoviny a skořápkoviny ocení občas vápno nebo vápenmec,