Doporučte strunu, která se nespéká

Přiklánět se můžete, ale nic na tom nezměníte, že kdyby to bylo jak píšete, tak by se seškvařily závity struny všechny a ne jenom první závit. To není technicky možné. Struna se ve strunové hlavě předehřeje a potom už jenom stačí pár stupňů aby se zapekla. Toto teplo přijde z venku. Konce struny se většinou opotřebí právě tím, že je struna na konci změklá od vysoké teploty a to tak že je mnohdy měkčí než tráva. Teplo strunou vcelku dobře projde a tím lépe, když je v ní hliníkový prášek, který má za úkol toto teplo odvádět z konců strun směrem k cívce. Mohu vás ujistit že pro okrasu (jak tu kdosi psal) tam tem prášek určitě není. Jenom si zkuste až vám to bude zase dělat, pracovat vkuse na plný plyn zda to pomůže, jak tu také kdosi radil. Rád bych také viděl el. vyžínač jak žne tvrdou suchou trávu, protože údajně to je důvod k zapékání!?

Nemá cenu se dohadovat, asi tu Vaši teorii budete obhajovat stále. Přesto zauvažujte nad tím, jestli se na navinuté cívce může struna posunovat stejně, jako její konec na prvním závitu před vstupem do průchodky - maximálně se po prvním spuštění více dotáhne. Přenos tepla přes strunu je nemožný, neboť materiál, který má přenést požadovanou teplotu má stejnou tepelnou odolnost i vodivost, jako ten v cívce. Proto je to stejné, jako byste držel igelitový pytel, který bude hořet na jedné straně - tam se bude už tavit a Vy budete tvrdit, že v ruce se Vám již taví také. Nejlépe bude, když si to vyzkoušíte, jako dneska já. Zastavil jsem hlavu z plných otáček, zkusil teplotu, potom jsem rozmotal strunu - nikde nepálila - tavný bod struny tvrdíte, že je to těsně pod jeho bodem, to bych strunu nemohl udržet v ruce, přesto jsem ji v pohodě po 1/2 hodinovém sečení namotal zpět. Další pokus byl - teplota struny těsně u hlavy - u průchodky, zase žádný problém - nepálila. Takže, i když je to nesmysl, přenos tepla tímto materiálem, přesto jsem si to vyzkoušel. Dělá to pouze volnější struna na prvním závitu, případně docházející struna na cívce. Hliníkový prášek ve struně souvisí s vyšší odolností struny. Tuto strunu nepoužívám, ale tak mi to vysvětlil dříve prodejce Stihlu.   

Prenos tepla od konce struny az do hlavy je samozrejme blbost.  To by nefungovalo ani kdyby misto struny byl pouzit hlinikovy drat jak uz nekdo psal - naporove chlazeni vzduchem pri tech otackach by to proste nedovolilo.

Zrovna tak se mi nezda ze by dochazelo ke spekani struny zmenami otacek pri ubirani a pridavani plynu atp.  To sice strunu krapet protahuje, ale prutah je znacne maly a deje se tak se znacne malou frekvenci.  Tedy energie takto zmarena nezpusobi ohrati prakticky zadne.

Podle me dochazi ke spekani diky narazum struny na prekazky (napr travu) jak uz tu nekdo psal.  Diky narazum konce struny na prekazky vznikaji na strune vysokofrekvencni kmity ktere se prenasi az do hlavy az na rekneme prvni zavit struny - jak se struna tre sama o sebe nebo o plastovou civku jeji povrch se speka...  Vsimnete si ze se speka POVRCH struny.  Kdyby struna zmekla v objemu (napr tim ze si magicky privedla teplo z venku, coz je blbost), tak by se struna zrejme odstredivou silou utrhla. To vas nenapadlo?

Ja sam mam stroj 45ccm, >3 HP, s plynem nekvedlam a po pravde aby se zmenily nastavene otacky tak musim zajet do jo huste travy.  Presto se mi struna v nekterych mistech napeka nebo odira na povrchu a to jak sama o sebe tak i o civku jak jsem psal.  Hlavu mam novou, presto jsou po par hodinach seceni na civce vydreny drazky od struny. Rozhodne to neni tim ze byc spotreboval tolik struny ze by drazky vydrela pouhym posuvem.  Kdepak, bude to vibracema :o)

Jena

Ale vždyť to spolu přímo souvisí, kdy se zvýší vibrace, úhel ohybu struny? Když poklesnou otáčky pod zatížením. Dále hodně záleží na tom, jak dlouho vydrží struna - vzhledem k opotřebení tím co seče - bez nutnosti obnovení - prodloužení. Např. u plotu a kolem obrubníků u chodníků a kolem cest, v tuhé silné buřeni, zdřevnatělé trávě  se rychle opotřebuje a je nutno ji často prodlužovat - potom se první závit nemá čas tepelně narušit. Při sečení trávy bez tvrdých stébel vydrží struna podstatně déle a doba vzájemného působení v kritických bodech mezi strunou a  cívkou je podstatně delší, toto ovlivní i silná struna, která vydrží déle, než se obrousí, nebo urazí.

V mem pripade byla strunova hlava vlazna a zadne zahrati struny jsem necitil ani pri okamzitem zastaveni a rozebrani strunove hlavy. Struna byla zapecena jen ve styku dvou sousednich zavitu a obcas se utrhla v miste kde prochazi hlavou. Je mozne, ze v jinem pripade muze skutecne dosahnout teplota hlavy i teploty okolo 100°C ale nejspis z duvodnu vadneho ci nenamazaneho prevodu a loziska, nebo taky spatnou manipulaci a tahani hlavy po terenu. Z.M.

Asi tak, nejlepší je to zkusit, jako se vším. Dobrou .

Ano, píši tu jenom to, s čím mám zkušenosti. Pane JS, jestli takto nějak testujete přípravek do benzínu, tak se nedivím, že jste s ním spokojen. Na navinuté cívce se struna posunuje všude stejně oproti dalšímu (předešlému) závitu. Přesněji řečeno pohyb je téměř nulový, tak nevím proč by to mělo postihnout pouze první závit? Dle vašich úvah pokus s igelitem je stejný, ale skutečnost je jiná. Není ani stejné zapálit konec struny a držet ji o kus dál a jásat že vás to nepálí. Při práci je namáhána úplně jinak. Třením o trávu nejsou namáhány pouze absolutní konečky struny, nýbrž struna celá co vylízá z cívky. Konce jsou jistě nejvíce, ale i když postupně méně, tak je zahřívána celá. Teplo nejenom že prochází, ale ono tam už je. A také se mi několikrát stalo, že struna skutečně někdy vylítla z cívky v délce 10 cm. Z počátku jsem si myslel že se o něco urazila, ale stalo se tak i při žnutí netvrdé trávy. Jak jsem již psal struna je zahřívána pouze a jen v době pracovního záběru, který je lehce rozeznán že motor zabírá co může. V případě že tento záběr trvá bez přerušení déle teplota pronikne prvně do prvního závitu. V případě přerušení tohoto záběru se struna okamžitě ochladí – jako když sfouknete sirku. To je přeci lehko pochopitelné a logické, i když asi ne pro všechny. „Hliníkový prášek ve struně souvisí s vyšší odolností struny.“ To určitě, ale proč? No proto že odvádí teplo z kritického místa, to je také logické. Dále vysokofrekvenční kmity – to by se musela struna spékat pouze a hlavně při sečení materiálu (suché a tvrdé trávy) který tyto kmity vytváří. Ale ono se to spéká i při sečení trávy, která kmity vůbec nevytváří!? Nejlépe bude když si to pánové v praxi každý vyzkouší sám, ale ne prosím vás tak, že spálíte igelitový pytel a řeknete „tak a mám pravdu já!“

Vysokofrekvenční kmity?? No, tak to už tu schází jenom energie z kosmu... Urážlivě to nemyslím.

Pokud neochvějně věříte své teorii, tak nic proti, ale nesrovnávejte to s nějakým přípravkem, neboť to mi připadá, že došly již tak chabé a nesmyslné argumenty. Ale k věci, zkuste svoji verzi vysvětlení napsat některému výrobci těchto přístrojů. Odpověď bude jistě pádnějším důkazem, než moje pro Vás chabé praktické poznatky i další zde uvedené zkušenosti. Potom bych ještě zkusil zjistit tepelnou vodivost materiálu, ze kterého je struna vyrobena, možná je to nová cesta ke značným úsporám za drahé měděné vodiče. V každém případě přenos tepla od konce struny na cívku je informace, která si zasluhuje nějakou cenu, Nobelova to ale určitě nebude. 

A jste si jisty ze kmity zpousobuje jen sucha trava a mokra ne?  I mokra trava tvori prekazku do ktere struna periodicky narazi...

Koukam ze na kmity resp vlneni moc neverite (narazim spis na prispevek nize o energii z kosmu.  Mozna byste byli prekvapeni kde vsude se vlneni projevuje.  Tusite treba proc maji nektere vicevalcove benzinove motory v autech promennou delku saciho potrubi?  Protoze motor saje pulzne a v sacim potrubi se tvori stojate vlneni.  Privhodne delce saciho potrubi (odpovidajiciho nasobku vlnove delky, tj neprimo umerne frekvenci kmitu) lze vlneni zesilit a dosahnout napr i efektu slabeho preplnovani (jako kdyby mel motor nizkotlake turbo).  Samozrejme zmena otacek motoru vyzaduje zmenu delky potrubi.

Nebo jinak, slyseli jste o svarovani material trenim?  pak vas asi kmity na strune moc neprekvapi...

Jena