Botanicky je to Vigna angularis (Phaseolus angularis). Pěstuje se v teplejších oblastech než jaké nabízí ČR. V botance jsme jí pěstovali ve skleníku vedle Vigna unguiculata. V 90. letech sice nebylo tak teplo jako v posledním desetiletí, tehdy to na výnos semen k jídlu v žádném případě nebylo. Měli jsme ji jako raritu, položku v bot. systému. Pěstitelských úspěchů a výnosu semen i na jídlo (jedno - pro dva malé jedlíky) jsme občas dosáhli u cizrny a fazolu měsíčního, u té druhé vigny.  Tvar vyšší "volný" či rozklesávající se keř. Na trh by se neměly dostat semínka starší než jeden rok, klíčivost je u nich solidní.