volně rostoucí živý plot

Dobrý den, potřebuji vysadi necelých 40m živého plotu. Výška 2 až 3 m.  Chtěla bych volně rostoucí, částečně opadavý. Ale nějak nemohu najít neopadavé rostliny, které by nebyly jedovaté. Stálezelené rostliny, které nemají jedovaté plody (kvůli dětem), jsem našla akorát hlohyni a skalník.  Mohl by jste mi někdo poradit? A ještě by mě zajímalo jak daleko sázet od sousedova plotu. díky M

zkuste habr, tomu sice na zimu zhnednou listy, ale neopadaji. Hezky vam vyroste, neni drahy, a bude pekne husty.  Za tri roky od vysazeni budete mit krasny plot. Dejte je tak 70 cm od sebe, od plotu je dejte taky tak 70 cm az metr. Muzete zasadit jak male sezenice, tak i vetsi, Se sousedkou jsme zakladaly plot ve stejnou dobu - ja koupila metrove stromky za cca 160 Kc/kus, ona 30 cm stromcich za 30 Kc/Kc, po trech letech ma ona plot husty a vysoky tak 1,5 metru, ja mam husty a vysoky 2 metry.

Skalnik vam do tri metru nevyroste.

S detmi je to tezke, ono je jedovate skoro vse, i treba fazole nebo zelene rajce, i tolik oblibene tuje :=) Nas rodice ucili cemu se mame vyhnout, takze jsme od mala pomerne dobre poznali i obavane vrani oko.Na sidlisti kde jsme bydleli a hrali si rostly i tisy.   

Líbil by se mi JILM SIBIŘSKÝ  - je to rychlerostoucí listnatá dřevina určená k výsadbám do živých plotů. Za 2 roky po sestřižení dorůstá cca 2,5m výšky. Snáší výborně radikální střih s následným rychlým zahustěním obrostu.   Zdravím - Daniela.

jednoznačně hlohyni - je dekorativní, krásně se tvaruje a trny se projeví jen tehdy, pokud se po ní člověk snaží lézt

Souhlasím,  hlohyně je krásná, krásně kvete a je neopadavá.  To všechno by paní Monice asi vyhovovalo, ale bála bych se těch trnů. Trny má hodně ostré a tvrdé a budou tam na zahradě malé děti.  Asi bych váhala.  Daniela.

Kdepak Danielo, po zahradě mi denně běhá dvou a půl letý syn, a nikdy si neublížil. Hlohyně má sice tvrdé trny, ale jednak jich má málo a navíc to nejsou "chytací " trny. Problém by byl pokud by se někdo snažil hlohyní prolézt. Trnů je zde stejně, aci jako na některých citrusech, ale o poznání méně píchají.

S hlohyní mám tu nejlepší zkušenost a pro děti skutečně nebezpečná není..

U nás na sídlišti jsou vysazeny hlohyně i tisy-dokonce se i stále vysazují-a to i nedaleko pískovišť a dětských prolézaček. Udivilo mě to sice, ale je pravda, že k žádnému "maléru" naštěstí nikdy nedošlo. A je to už 25 roků, takže se tu dětí dost vystřídalo. M.R.

Tiež nechápem tendenciu dnešných detí jesť ploty, ani  paranoiu dnešných rodičov. Celá moja generácia by dávno musela byť mrtvá, pretože sme sa ako decká hrávali "ako decká". Igelitové sáčky nás neudusili, hračky menších rozmerov ako 30mm nás neohrozovali, melamín bol bežný, farby obsahovali olovo, teplomery ortuť, hodinky fosfor. Káry sme bastlovali zásadne bez bŕzd, medzi stromami sme lietali na skladačke Eska bez prilieb. Rodičia sa strachovali takisto, ale nebuzerovali nás, lebo mobily neboli (a ani počítače). Ráno sme zmizli a vrátili sa večer. Sem tam nejaká zlomená ruka, noha, vybitý zub, odrené koleno. Proste "také normálne detstvo".  Moja generácia ešte detstvo mala.  A prežila ho.

Čo sa týka spomínaného plotu, ak sa teda tak bojíte, tak ho urobte "jedlý". Tu je napr. jeden recept:

Na 10m jedlého plotu vezmeme zhruba 20 rastlín. Použijeme cca 5ks Rosa rugosa a 5ks trniek - Prunus spinosa. K tomu pridáme 2 muchovníky Amelanchier lamarckii, 2ks Cornus mas, 2 lísky Corylus avellana, 2 myrobalány, 2 hlohy alebo arónie.  Základný "rytmus plotu" vytvoríme z rosa rugosa a trniek. Poprekladáme ostatnými rastlinami. A hotovo. Plot bude aj plotom, aj bude celkom pekne farebný a bude aj jedlý. Na nejaké  debužírovanie to ovšem nebude.

Máte "svatou pravdu" pane Jekylle. Když vidím dnešní děti, vzpomínám s dojetím a nostalgií na své dětství. Dokonce i mí synové měli ještě celkem "slušné". Kdo dnes zná stavění rybníčků za a po dešti, pecí v zemi a pálení ohníčků-a nic jsme nepodpálili a rodiče nás nehonili, nebyl ani čas-v létě chození venku dlouho za tmy, lezení po stromech-drobné krádeže ovoce v sadech, v zimě lezení v závějích v promočených teplákách, tak lze pokračovat... Chtěla jsem ale upozornit, že Váš jedlý plot není až tak bez nebezpečí. Trnky, opravdové trnky ne švestky, mají podobné pichláky jako hlohyně. A přestože jsem už dlouho neviděla hloh, myslím, že na něm taky něco "trčí". A to nemluvím o nebezpečí strčit si trnku či hložinku do nosu. Že my jsme v dětství obé jedli a nic se nám nestalo, to už je otázka jiná. Jsem vděčná mamince a babičce, že jsem měla dětství takové, jaké jsem měla. M.R.

Bohužel, dnes je jiná doba a rodiče se o své děti asi víc bojí. Souhlasím, že to někdy až přehání.  Daniela.