Vŕba košikarska

Stačí v předjaří zapíchat do země pruty,    j.c.

Myslím, že tazateli jde o to, kde ty pruty sežene. Mě by to taky zajímalo, vrb je v okolí spousta, ale ne košikářských.

Presne tak,  nakolko som si na internete vyhladal iba niekolko stranok, kde sice predavaju kosiky, ale nie odrezky, pripadne klasicke sadenice.

Ano, rádce podemnou má pravdu. u některých rostlin nehledejte problém tam kde není! Jistě Čechoslováci po roce 1990 si zvykli na e-shopy, ale to je v případě vrb vcelku zbitečné. Stačí se jít prijít podél řek a potoku, v mnoha případech i vesnických rybníku a řízky si nařezat. A v podstatě nemusíte čekat až na velikonoční dobu. Pokud si řízky nařežete na podzim a napícháte na předpokládané místo, Spolehlivě vám na jaře vypučí a poroste. Řízky je dobré řezat v síle 4-5 cm a délce šesti oček z nichž čtyři budou v zemi dvě čouhat z pudy. Sice se většinou doporučuje vrbové řízky sázet až na jaře, ale napícháním na podzim máte rychlejší start na jaře kdy nemusíte řešit závlahu řízku.

Vždy jdem měl dojem, že jako řízek se použije silnější letorost. Nedovedu si moc představit vrbový letorost průměru 5 cm. To je tříletá větev. Myslíte to vážně s těmi 5cm?

Možné to sice je (po hlubokém zmlazení), ale běžně se tak silné řízky nesázejí. Každoročně, když řežu jednoleté pruty na pletení, jsou některé kolmé tak silné, že nejdou ustřihnout ani dvojručními pákovými nůžkami. Použitelný z nich je až sekundární či terciální předčasný obrost.
    Spíš vidím jiné problémy. Řízky některých speciálnějších druhů vrb nemají takovou vitalitu a ujímavost jako alby, viminalis nebo amygdaliny. Prosté zapíchnutí letorostu do břehu potoka nemusí znamenat úspěch. Ty je lepší nařízkovat v záhoně a vysadit až s kořínky.

Ono při úpravách toků se používaly řízky až do průměru 12 cm zatloukané jako kůly mezi něž se pak vypletl haťový plůtek z letorostů. Ale tam nezáleželo na tom, který z kolíků zakoření nebo jestli nezakoření a neobroste libovolný prut z výpletu.

Obecně, pro řízky platí, aby měly průměr větší než nejtenčí dvouleté dřevo (odrůdově různé) a největší průměr je dán tím, co zvládnou Vaše jednoruční nůžky (zpravidla 2,5-3 cm). Já sázím řízky tak, že vezmu silný jednoroční či dvouletý výhon, ostríhám hladce boční obrost a zapichuji do zemně tak dlouho, jak to jde (musí být rozmrzlo). Pak cca 3 cm nad zemí ustřihnu přebytečnou délku. Pokud má odstřižek dostatečnou tloušťku, zapíchnu vedle jako další řízek, pokud je tenký, dám na pletení či jiné použití.

Tedy letorosty síly 12 cm mi tedy nenarostly nikdy. Pokud množím vrby tak, že řízky píchám přímo na místo k potoku, použiju jednoleté dřevo klidně i s předčasným obrostem (zakráceným), zapíchnu co nejhlouběji to jde a nechám nadzemní část tak vysoko, aby přesahovala okolní vegetaci - tedy až metr vysoko. I rašící vrba má ráda světlo. V prvním roce narostou přírůstky, pravda malé, ale časem to doženou.

12 cm - to nebyly letorosty, to bylo vždy z prořezávek břehových porostů v jiném úseku toku. Cyklické prořezávky se dělají v intervalu 5-9 let (podle množství financí). Tedy to co se nedalo nechat pobřežníkům k rozkradení na palivo. Podrobnosti jak se to dělá se učí zde.

Njn 3 cm vycházejí z řízkování na místě, bez konkurenčního porostu, ale u některých druhů vrb není problém nechat pruty celé a až po zakořenění je střihnout tak, aby se hlava vytvořila v příjemné výšce (od 0,3 do 1,2 m).