Byla jsem velmi mile překvapena, když jsem na Boží hod, při procházce v sadu v místech, kde byl dříve předěl z bezinkových keřů, našla o něco víc jak čtvrt kg čerstvých asi 5 cm velkých Jidášových uch. Vyrostly evidentně v právě proběhlé několikadenní oblevě. Rostly na ztrouchnivělých zbytcích bezinkového dřeva na zemi a bylo jich hodně i úplně malinkatých, které jsem tam nechala. Jidášova ucha v těchto místech sbírám po deštích od jara do podzimu už několik let. Možná tam rostly vždycky, ale před několika lety to bylo poprvé, co jsem si jich všimla. Rostou totiž i na suchých kmínkách a větvičkách bezinek v keři. První Jidášova ucha loni jsem nasbírara přesně 28.února, také se jednalo o několik dní trvající oblevu a to jsem se domnívala, že to byl rekord, kdy tak brzo v zimě vyrostly. 
Plyne z toho, že až půjdete na procházku do přírody, po několikadenním oteplení, dobře se koukejte a sbírejte! Jidášova ucha jsou velmi zdravá a v jídle upraveném na čínský způsob vypadají móc pěkně. 
