Proč nesmí košťáloviny 3 roky na stejný záhon?

No, všichni profíci v jakémkoli oboru na celém světě se snaží vymyslet jak investovat co nejméně peněz a námahy a mít co největší produkci. To je to hlavní v podnikání. Bez toho by nebylo pokroku. Je to otázka konkurenčního jednání. Navážení pár tun kompostu na pár m2 je zoufalost. Náklady třeba na jednu kedlubnu pak musí být astronomické. A to je k ničemu.Stanislaw

On už název tohoto vlákna je zavádějící. Mělo být napsáno, proč se nemají pěstovat košťáloviny stále na stejném místě. Je to s nimi stejné, jako s ostatní zeleninou: jednostranné vyčerpání živin a přenos chorob. Naši předci si cenili půdu víc než my dnes. Proto se snažili, při co nejmenších nákladech a pracnosti udržet ji ve stavu, aby i příští generace ji nemuseli doplňovat tunami nějakého kompostu z čistíren odpadní vody o jejichž kvalitě nemají ani páru. Nemyslím si ani, že je dobré rozhazovat nějaká hnojiva aniž by byla znalost o tom, jaká půda vlastně je. Pochopitelně si múžete využívat svůj pozemek jak chcete. Podle mne je 100 m2 dostatečně velká plocha na které lze s přehledem dodržovat trojroční cyklus střídání. Mně třeba stačí 20 m2 na rajčata, 10 m2 na jahody, 10 m2 na tykve, 10 m2 na košťáloviny, 5 m2 na papriky a to je to hlavní co chci pěstovat. Na zbylou plochu dávám saláty, hrách, fazole, ředkvičky, atd. což jsou plodiny pro mne zbytné. Pochopitelně, pokud někdo chce pěstovat polní plodiny jako jsou brambor, kukuřice, at. tak 100 m2 je málo. Jen ještě něco o karanténí chorobě košťálovin.

Tady je tan slíbený obrázek,

           Vladimír

Zadavatel-hospodáříček na 100 m čtv., to jistě nemyslí jako tzv.podnikatelé, kteří jedou způsobem aby dnes teklo, po nás potopa, kapitalizace zisku, socializace ztrát, ale bezstarostný, lážo-plážo, brnkačka přístup by se mu mohl vymstít. Je to od něj projev zodpovědnosti-to, že se sem obrátil se svými pochybnostmi a snad si něco prospěšného z plejády názorů odnese. Ona je po všech stránkách levnější prevence, než léčba... Abych uvedl příklad-při zpracování půdy jsem zaznamenal v jednom úseku nezadnedbatelné množství larev drátovce-tak jsem na ten záhon brambory letos nesázel-byť po ostatních stránkách byl k tomu vhodný.

Omluva-zadavatel dotazu je jiný borec, než ten, který uvádí jako příklad se 100m čtv., ale to ostatní platí.

Zadavatel dotazu tímto vřele děkuje všem, kdo přispěli. A ano, poučil se hodně a je velmi rád, že dotaz zadal, i když je tím pádem za ignoranta (což byla de facto realita). On je to totiž takový "nevěřící Tomáš", pokud jde o tvrzení, nedoložená vysvětlením. Trochu jako malé dítě: A proč?

Pro mou praxi to znamená, že pokud nemám nádorovitost kořenů, případně hnilobu a pokud dokážu doplnit potřebné živiny, nehrozí nějaká dramatická katastrofa, když budu muset někde a někdy to pravidlo porušit. A pokud by se ty choroby vyskytly, raději přestanu na pár let košťáloviny pěstovat vůbec.

Slavnostně slibuji před svými druhy, že se tomuto hříchu nestřídání plodin budu vyhýbat jako čert kříži. Pokud mi to podmínky dovolí.

Milan HP

Už tu všechno bylo řečeno. Jen bych zdůraznil, že na malé zahradě se často tří nebo dokonce čtyřletý cyklus střídání nedá uplatnit. Už z toho důvodu, že se některé plodiny prostě nepěstují, pěstuje se rozdílná výměra a podobně. Takže osobně střídám alespoň tak, že každoročně dávám košťáloviny na různou polovinu políčka. Za důležité považuju taky nekompostovat košťály. Myslím si, že když vyhodím košťály mimo zahradu, snížím "infekční tlak" choroby.  

Pepé, to je dobrý nápad. A protože mám výkonná kamna, rovnou jejich zbytky spálím. I kvůli molicím.

Milan HP