Dobrý den, připojil bych se taky k reakci na vaše dotazy ohledně založení zahrady. Osobně mám velmi dlouho zahradu na Brněnsku také. Vy jste asi jih Brněnska, možná, podle té nadmořské výšky a kde se staví. Na své zahradě ještě nebydlím, čekal sem až se stane v poslední době stavebním parcelou, teď teprve stavím. Na zahradě si však stále udržuji stromy tak, aby měli určitou hodnotu a i stáří.
Trochu si myslím jestli máte stromy převážně na málo vzrůstných podnožích (M9, Leskora na Zelené rynli? asi maloplodé-podnožové - osobně mám Leskoru také - ranost, že ) a při současných suchých převažujících rocích, že se buďto uzaléváte nebo ovoce budete mít sice vzhledově vyzrálé, ale méně šťavnaté a asi menší. Nebál bych se tedy větších rozměrů stromů nebo alespoň jejich kombinace. Více zastíněný sad, nebo zahrada, v našich podmínkách (Brno) není problém - ovoce bezproblémů dozrává a navíc zastínění brání přebytečnému odparu vody z pozemku, půdy, a není nic lepšího než mít v létě možnost pobývat ve stínech stromů. Nevýhoda u větších stomů je jejich sice pozdější nástup do plodnosti (možno kombinovat, ale je to dlouhodobá investice), ale větší tvar stromu, jeho podnože si lépe, dostatečně přičerpá vodu ze spodního profilu půdy, což umělá závlaha nikdy nenahradí. Zejména pokud je dostatečný půdní profil v danné lokalitě což na Brněnsku většinou je. Pokud tedy nejste na skále.
Zmiňované větší tvary třeba třešní - mám Napoleonku (nebo něco takového) asi tak 30 let starou, na čtvrtkmenu až polokmenu asi ptáčnici, po 15 letech a pěstování pod ní, včetně hnojení, začala se velice vytahovat a nabírat až obřích rozměrů, sem ji až brutálně zakrátil do požadovaného tvaru a je teď sice širší, ale ne tak do výšky (takže tak jak sem ji potřeboval), kompaktní, nese velmi mnoho plodů, v plné plodnosti, a sbírat se dají i vcelku pohodlně z menších výšek. Takže není problém.
Osobně tedy ani moc stromy nestříkám, bez chemie a plody mám řekl bych vcelku chutné, znáte jak sou dneska náročné děcka i přátelé z města na chuť, vzhled ovoce. A to nemám ani žádné tzv. rezistenty (na případnou strupovitost existují i jiné rady). Doporučuji i nějakou literaturu, až budete mít tedy čas. Můžete porovnat různé rady dřívější i dnešní a i jejich případné nevýhody.
Mimo jiné na strupovitost nestříkám jednou nebo možná vícekrát jsem měl problém - na Rubínu asi taky 30 let (nyní) - postřik močovinou 4 - 5 % roztok na listí před opadem (močovina je jen hnojivo a v půdě se plně rozloží) od té doby nesříkám a jablka jsou úplně O.K., krásné a každý mi je u nás závidí - v okolí samozřejmě. Než stříkat ovoce pesticidy a pak předložit dětem, tak to asi bych dedal.
Takže doporučuji literaturu, i číst, starší i novější, uvidíte. Tam jsou i rozestupy stromů, podnože, atd. atd..
S pzdravem a ať to jde Kryštof (Brněnsko..)
